Téma Zahraničí

Rakouské rozhodnutí očkovat všechny je rezignace na demokratickou republiku

Pamětní medaile k anšlusu Rakouska Německem 13. března 1938. Jako jediné město je na ní označeno Hitlerovo rodiště Braunau.

Rozhovor s BR (52), rakouským učitelem, lokálním politikem, protijaderným aktivistou a družstevníkem Kulturních novin, který polovinu svého života žije v jižních Čechách

Jsi Hornorakoušan žijící víc než 20 let v jižních Čechách. Před nedávnem v KN vyšel náš rozhovor o podobnostech českých a rakouských dějin, konče nacismem a komunismem. V těchto dnech se historie tvoří znovu. Jak vnímáš rozhodnutí administrativy kancléře Schallenberga povinně očkovat všechny občany Rakouska?

Když to říkáš, napadá mě, co bude s těmi, co očkování odepřou. Podrobnosti, co s těmi, kteří nebudou chtít nebo moci platit oznámenou pokutu ještě nejsou vypracované, na to upozornil sám Schallenberg, a platit by to mělo až od února 2022 – ale i tak jsem z toho zděšen!!! Je to pro mě rezignace rakouské vlády ohledně nároku (na sebe) chtít být vládou demokratické Rakouské republiky. Jde o pokračování tohoto marasmu, který vlastně celosvětově vede přímo k tomu, že člověk/občan dole má odůvodněný pocit, že transparentní interakce volič-politik opravdu už nefunguje; spíš je to tak, že politik je nucen se chovat tak, jak neviditelná ruka mediálního trhu chce, což nebudí samozřejmě důvěru. Občan dole už neví, co ta neviditelná ruka mediálního (finančního, digitálního, farmaceutického, energetického a kdo ví, možná i vojenského…) trhu chce a kdo ji diriguje. Já to také nevím – ačkoli bych tomu rád rozuměl.

Pracovali jsme spolu na popularizaci příběhu jaderné elektrárny v rakouském Zwentendorfu, u níž v roce 1978 rakouští aktivisté zabránili jejímu zprovoznění a nakonec se na jejich stranu postavil i známý jaderný jestřáb, kancléř Kreisky. Pokládal jsem Rakousko dlouho za náš vzor demokracie – a teď najednou tohle? Jak se to stalo, že rakouská politika tak „přitvrdila“?

Jak už jsem psal, je to i výsledek mezinárodních dynamik. I před těmi prvními opatřeními na jaře 2020 to bylo tak, že třeba Merkelová v Německu si počkala na to, co udělají menší země jako právě i Rakousko, jak masky, lockdowny atd. fungují. Až pak začala veřejně jednat i ona – a důsledně. I teď se obávám, může to být podobné, i když Merkelová už svoji pozici nemá. Rýsuje se ale nová německá vláda, kde budou důležití i Zelení. Já jsem se v Rakousku stal členem Strany zelených před 30 lety – protože to pro mě byla naděje nejenom ohledně ekologie, ale i protože pro mě byli Zelení garantem demokratických zásad, lidských práv, určitého kulturního liberalismu a solidární společnosti co se týká sociální otázky. Zeleným sice jinak stále fandím, v tomto jsem bohužel ale velmi zklamaný a i smutný. Vím, že hodně z nich se poctivě snaží, ale často jsou také už v tom „vlaku, kde není cesta zpět“ (ke kořenům jejich idejí). Podle mě fakt, že rakouští Zelení schválili opatření, souvisí s tím, že jsou ve vládě, kde mají dokonce křeslo ministra zdravotnictví, a asi je to vše zase tak trochu test pro Německo. To jsou ale jen dva aspekty a ode mě trochu spekulace. Vím však, že už delší dobu mám vnitřní problém, se s tou „mou stranu“ úplně ztotožnit a jsem občas fakt rád za kritické hlasy dokonce opoziční strany Svobodných, které jsem dříve kvůli latentnímu nacionalismu opravdu nemusel. Svobodni (FPÖ) jsou samostatná strana a dostali v Horním Rakousku nedávno 20 %. Jejich regionální lídr Haimbuchner měl sám covid a je vůči opatřením mnohem méně kritický než jeho celostátní šef Kickl, který covid sice právě také má, ale bohudíky s lehčím průběhem, Díky tomu, že hornorakouský Haimbuchner byl méně kritický se ale do hornorakouského zastupitelstva taky dostala nová silně strana MFG (Menschen-Freiheit-Grundrechte / Lidé –Svoboda-Základní práva), která je vůči covidovým opatřením silně kritická, ale budou na rozdíl od Svobodných volitelní i pro střed společnosti. MFG jsou na začátku a mají asi jako nová strana také ještě „dětské nemoci“, celkem je strana MFG však důležitým novým faktorem na rakouské politické scéně a je cítit, že „establishment“ se jich začíná bát, nebo, sice nerad, respektovat, že už nejde takové kritické hlasy (kterým nikdo nemůže podsouvat různé extrémistické tendence, což může u Svobodných stále občas být problém) potlačit úplně…

Jakub Šiška ve svém nedávném textu, který jsi přeložil do němčiny a který přikládám, naznačil, že mezi způsoby jaderných a covidových lobby jsou rozsáhlé strukturální podobnosti. Jako celoživotní znalec jaderné agendy – souhlasíš s jeho pohledem?

Ano, absolutně, a smekám před RobertemJungkem (pozn. aut. Klasik světové protiatomové literatury, autor bestselleru Jasnější než tisíc sluncí) který v knize Atomstaat už v roce 1977 popsal velmi přesně, kam až se můžeme dostat, když připustíme, že nějaká globální moc (v tehdejším případě „moc energeticko-vojensko-atomového komplexu“, který tenkrát už začal spolupracovat napříč mezi západem a východem) převezme vedení světového průmyslu a politiky, když se demokratická veřejnost neorganizuje aspoň stejně dobře, a to samozřejmě také mezinárodně. Hrozba nukleární nehody nutí státy ke krokům, které prostě už nejsou kompatibilní s demokratickými zásadami. V tom je to úplně stejně s tím hloupým virem, pokud se kritická veřejnost dole nebude spojovat mezinárodně – s cílem si prostě nárokovat pravdivé informace, ale jednoduše i respekt státních struktur. Člověk chce žít, a tudíž nemá důvod se nechovat opatrně. Ale chce i rozumět, proč se nějak má chovat, a ne slepě věřit lidem, kterým zkrátka bohužel už moc věřit nedokáže. Funkce demokratického státu je aby sloužil, a ne panoval. A kde jsme dnes? Stát panuje a občan slouží. A u zdravotnického personálu to sloužení státu bohužel platí dvakrát.

Objevily se ve tvém okolí nějaké případy vážného poškození či smrti v souvislosti s a) covidem b) anticovidovou vakcínou? Patříš mezi neočkované, tuším, že v zásadě ze stejných důvodů jako já. Proto, přiznávám, se tě rád ptám: Co tě k tomuto postoji vede?

Ad a) a b) Bohužel k oběma otázkám musím říct ano. Pro sebe jsem si ohledně očkování řekl, že v létě 2020 ani v létě 2021 nebyl v ČR už s virem skoro problém a média radostně hlásila, že 60 procent dospělých občanů bylo očkováno. Ovšem je tu i podzim a zima. Proč je v tom rozdíl, bych ještě rád trochu nastudoval, a zatím chci být samozřejmě velmi opatrný. Kdyby bylo s účinky vakcíny vše v pořádku, příští rok bych se možná nechal očkovat úplně dobrovolně a rád, třeba za to i platil. Ale strategie státu udělat z opatrného, slušného ale prostě kritického občana buď poslušnou ovci anebo nepřítele, u mě bohužel vyvolává jen další pochybnosti a odpor. Jsem bohudík v privilegované pozici, že si můžu dovolit těm různým opatřením trochu vzdorovat, protože v nejhorším můžu zase učit vice online a třeba dělat překlady i „do foroty“. Vím ale, že většina lidi tenhle luxus nemá a pak se zkrátka očkovat nechá, nikoli však z přesvědčení. To není důstojný přístup státu vůči lidem!!! Ale zase velmi respektuji lidi, kteří se očkovat nechali, rozuměli tomu a prostě chtěli. Nemůže ten náš život k sakru fungovat tak, abychom se navzájem respektovali? Nemyslím si jen, že může, jsem dokonce přesvědčený, že musíme dosáhnout, aby svět fungoval, jak by měl a musel, aby i děti (moje „cílová skupina“) viděli smysl, žít i chtít žít. Na to bohužel opakovaně upozorňuje nejenom Greta ze Švédska.

Změnila stávající situace nějak tvé preference, co se týče politiky anebo i co se týče médií, které konzumuješ (změnu pohledu na nezávislá média, kterým jsi předtím nevěřil)?

Kritický člověk jsem byl vždy a ani 30 let členství ve Straně zelených neznamená, že jsem byl slepý a poslušný. Mám ve zvyku věřit lidem, to ano. A vím, že mýlit se je lidské, v tom jsem velkorysý. Ale lež jako taková je něco, což akceptovat neumím. Musím mít pocit, že člověk, a tudíž i politik, se snaží mluvit upřímně – a kdybych něčemu nerozuměl, aby se snažil vše trpělivě vysvětlit. Kritické otázky musí být vítané a ne vyvolat rozhořčení. Když nemám z politika pocit, že kritika je vítaná, rostou ve mně pochybnosti. Momentálně musím přiznat, sleduji s velkou sympatii aktivity nové rakouské strany MFG a v Česku pokusy, jak sjednotit kritické hlasy. Vím ale, že často hrozí, že vznikají zmatky, nebo radikální hlasy, ať z přesvědčení, nebo z venku nastrčené, začínají dominovat. To může samozřejmě odradit důležité potenciální podporovatele. Rád sleduji debaty s paní MUDr. Pekovou a jí podobnými odborníky a přál bych si, aby lidi jako ona mohli oficiálně diskutovat třeba s ministrem zdravotnictví Vojtěchem nebo s rakouským ministrem zdravotnictví Mücksteinem. To se asi ani v ČT, ale ani v ORF zatím nestalo. Škoda. Co nám pak zbude, než sledovat tzv. nezávislá media?? V Rakousku je to částečné SERVUS-TV ze Salzburgu. Stalo se mi ale také už to, že jsem tam chtěl něco vidět a pak digitální „big brother“ napsal: „Bohužel, tenhle pořad můžete vidět jenom na území Rakouska“ atd. Jsou to maličkosti, ale zase symptom pro to, co pomalu začínám nazývat opravdu celosvětovou digitální diktaturou. Jinak se mi stále líbí koncept družstevnictví, a vím, že třeba v ČR existuje takový projekt, Kulturní noviny se jmenuje... Minulou odpověď jsem skončil Gretou Thunbergovou, takže navážu: koukal jsem v posledních týdnech i na „covidová-čísla“ právě ze Švédska: je velmi relevantní, že tam to teď, jak se zdá, funguje mnohem líp, než třeba u nás ve středu Evropy, kde jsme si snažili od začátku regulovat i nejmenší kousek tohoto viru... Světovým jazykům, ale i češtině, slovenštině, chorvatštině, slovinštině už docela rozumím, budu se muset asi trochu vice soustředit na švédštinu a sledovat trochu více i internetové zprávy odtamtud.

Máš v Rakousku rodinu a v Německu známé – jak to vypadá tam? Mimochodem: jezdíš tam i v těchto dnech - nebo už tě od toho administrativní buzerace dnešních dnů odradila?

Bratr je rakouský policista, a už dlouho vnitřně trpí, protože také nebyl nikdy přesvědčen, že vládní přístup k té krizi bude fungovat. Politicky jsme nikdy neměli stejné sympatie, ta krize nás ale v něčem spojila, najednou víme oba, že jsou nám demokratické zásady důležitější než stranické sympatie. Švagrová zase pracuje v Linci jako zdravotní sestra a vyprávěla mi podrobně, co a jak to zažila na podzim 2020. Prostě hrůza. Měli dost pacientů, kteří se zdáli, že se zase dají do kupy a stejně jim pak zemřeli. Ona a i její manžel, můj druhý bratr, očkovaní jsou, a vůbec jim to nevyčítám. Co se týká návštěv, od září 2020 do června 2021 jsem „doma Rakousku“ nebyl. Nevlastním auto a e-kolo, se kterým člověk může přejet hranice v jednom a hladčeji, jsem si pořídil až letos v létě. S ním jsem ale pak párkrát v Rakousku byl, znám i lesní cestičky podél hranic, čímž jsem se vyhnul trapným kontrolám na hraničním přechodu. Naposledy 28. 10, kdy se v ČR slavil „svátek svatého TGM“ (jak ho někdy nazývám. Je to jeden z pro mě nejzajímavějších politiků vůbec, i za to, jak se původně snažil zreformovat společný rakousko-uherský stát. Kéž by se mu to bývalo podařilo…) Řekl jsem matce: „Ahoj, jsem tu, v Česku máme svátek a nemusím dnes učit.“ A rozloučil jsem se: „Ahoj, asi zase na delší dobu naposled – a na viděnou třeba v květnu.“ Asi jsem trochu tušil, co nás čeká. 17. 11. jsem pak už trávil doma v jihočeské v Kaplici a přemýšlel o tom, jaké to bylo, když se na polsko-české hranici setkávali před listopadem 1989 disidenti z obou zemí, kteří nesměli překročit hranici. Třebas tou tradicí budeme muset pokračovat. Dnes k tomu navíc máme e-kolo. Haló, Jihočeši a Hornorakušani, kdo se ke mně na šumavsko-novohradské hranici přidá?

Když rakouský exkancléř Kurz začal vystupovat proti islamizaci Evropy a otevřeně se vyslovil, že míří do Visegrádského sdružení, které se jako první vyslovilo proti kvótám rozdělování ilegálních migrantů, kteří porušili eurodohodu Dublin 3 do členských zemí EU, začal jsem o něj mít strach – a můj strach se naplnil: Kurz byl donucen k odstoupení kvůli případu korupce, který by byl v ČR tak běžný, že by se ani neřešil. Jaký vztah jsi měl k politice Sebastiana Kurze? – A myslíš, že za Kurze by fašizoidní rozhodnutí ohledně očkování v Rakousku nepadlo?

Díky za tu otázku, Tome. V pohledu na Kurze se trochu lišíme. Protože jakkoli jsem Kurze vždy vnímal jako čerstvý vítr a schopného mladého politika, také jsem v něm brzy cítil něco, jako zde u pana Babiše. Oni oba jsou určitě schopni vyslovit věci tak, aby jim člověk rozuměl a třeba na začátku i věřil. Když budeš ale trochu trpělivě sledovat delší dobu, co vše říkají a jak jsou schopni fungovat, mám aspoň já někdy pocit, že, pozor, neřekl ten člověk už jednou také přesný opak toho, co jsem právě od něj četl nebo slyšel? Takže ano, Kurz má svoje talenty a schopnosti, jako ostatně i pan Babiš. Ohledně kritiky vůči byrokratizačních tendenci v Evropě ti dám sice za pravdu, že jeho hlas a třeba i hlas V4 byly a jsou důležité. A jistě, to, co se mu stalo v Rakousku, aspoň prozatím, politicky osudným, jsou možná ve srovnání s věcmi, na které jsi zvyklý v ČR, opravdu maličkosti. Ale zase, pozor: To, co pan Babiš udělal „vlastními penězi“ (vím, že je velmi diskutabilní, jak se k nim dostal), totiž si koupit mediální podporu přímo, to si chtěl koupit milý Sebastian nepřímo tak, že využil peníze daňových poplatníků, kterými dokázal přes inzeráty ovlivnit relevantní mediální struktury. Babiš měl za cíl politicky „odstřelit“ premiéra Sobotku, Kurz zase se musel předtím, než se mohl stát kancléřem sám, zbavit šéfa vlastní strany ÖVP. Jak Babiš, tak i Kurz uspěli. Jsem za to rád, že Kurzovi to prošlo jen na chvíli (a v tom jsem Zeleným zase vděčný, protože oni vedou kromě zdravotnictví v Rakousku i ministerstvo spravedlnosti, a jen tak bylo možné potřebné vyšetřování provést dříve, než by je někdo mohl „zadupat do země nebo zamést pod koberec“). Ohledně covidu a „fašizoidního rozhodnutí ohledně očkování v Rakousku“ si nemyslím, že by se Kurz choval jinak, než teď kancléř Schallenberg. Ten ostatně hned jak převzal funkci kancléře od Kurze zdůraznil, že nevidí důvod cokoli z toho, co považoval za Kurzovu politiku změnit. Rozdíl bude asi v tom, že Kurz by byl možná ještě schopnější „sjednotit národ“ než Schallenberg, u kterého je cítit, že už teď není úplně ve své kůži, jak to tak hezky česky nazýváte. A tak by Kurz třeba byl dokonce větším motorem těch rozhodnutí, a v tom vidím i docela problém, jak u něho, tak ostatně i u pana Babiše. Oni jsou docela všeho schopni…

Cítíš se v České republice, kde žiješ, bezpečný před tím, co se nyní děje v Rakousku, nebo si myslíš, že v rámci prosazení globálního výdělku farmaceutických firem (které ze všech sil nepracují na levném léku proti covidu, ale na prodání dle standardů dosud nedovyvinutých vakcín) padne časem stejné rozhodnutí i v ČR? Jak to tipuješ?

Obávám se, že věci s obvyklou prodlevou dorazí i sem, třeba trochu víc pragmaticky ale směr je jasný, bohužel. Jsou ale, jak jsem naznačil, i alternativní směry vývojů a rád bych viděl návrat ke kořenům respektování základních prav, k vzájemnému respektu, k opatrnosti ve všem co děláme, k občansko-společenskému pokusu zlepšovat svět aspoň zdola, ale samozřejmě také doufám, že se pak začnou hýbat věci i nahoře zase lepším směrem.

Strávil jsi v zásadě už půl života v Rakousku a půl v Česku. Jaký je podle tebe hlavní rozdíl mezi společností obou zemí? A je něco co podle tebe v české společnosti lepší (například, že naše švejkovská nátura dokáže změkčit každé diktátorské opatření, ať už s ním přišel František Josef I. nebo Alexander Schallenberg)?

Budeš se asi divit, ale tady v Čechách v sobě máte více toho rakouského, než si asi myslíte, a naopak člověk v Rakousku, aspoň na jeho východě, je vnitřně (a je to jasné už při pohledu na tamní příjmení…), mnohem více Čechem, než by mohl tušit. Takže ano, trochu pragmatismu a snad i lidskosti nás opravdu spojuje, pokud se tomu nebráníme. A to si přeji. Takže uvidíme, buď hlavně zdráv a buďme hlavně všichni zdrávi, a díky všem za snahy zlepšovat to, co se zlepšovat dá, abychom se už nemuseli postavit tomu, co se dá nazvat tvrdým fašismem!!