Kultura a umění Kultura

Bohemistický thriller navíc

Obálka originálního vydání

Překladatelsko-vydavatelská parafázie v české verzi románu Počátek veškeré lásky od Judith Hermannové.

„Vyčistí ptačí klec, nalije do mystiček novou vodu…,“ popisuje činnost ošetřovatelky Stelly v domácnosti jedné z pacientek kniha Počátek veškeré lásky (s. 71, zvýrazňujeme). Podobně přibližuje gesto čtyřleté dcery hlavní hrdinky: „Aviny ruce sepjaté do mystičky a v té mystičce roháč, lesklý a zelený“ (s. 109, zvýrazňujeme)

Kuriózní to případ překladatelsko-vydavatelské parafázie (setrvalého nahrazování jednoho cílového výrazu výrazem jiným)! Pokusme se mu přijít na kloub.

Microsoft je v tom tentokrát (zdůrazněme: tentokrát) nevinně. Automatická kontrola pravopisu proti „mističce“ v kterémkoli spisovném tvaru neprotestuje. Selhal lidský faktor.

Slovo „mistička“ s měkkým -i- je obyčejné, technické. Slovo „mystička“ s -y- tvrdým působí hlouběji, duchovněji. Jako by více ladilo se vzletně pojatým úvodním slovem vydavatele: „… Judith Hermannová, stálice německého literárního nebe … Počátek veškeré lásky, její první, dlouho a napjatě očekávaný román…“ Možná bylo záhodno zkraje ubrat na patetičnosti, udat střízlivější, civilnější tón… (První romány „dlouho a napjatě“ očekávány zpravidla nebývají.)

„Mystička“ použitá místo slova „mistička“ pro sečtělejšího čtenáře „vypadá blbě“ (řečeno s Ludvíkem Vaculíkem). V úvodem citovaných pasážích Počátku veškeré lásky neřádil „tiskařský šotek“, nýbrž kdosi méně sečtělý. Německá literární kritička Elke Heidenreichová si nedávno ve veřejné polemice s jistou tiskovou mluvčí dovolila postesknout nad „generací, která nečte“. (Následně čelí – zejména na sociálních sítích – nařčením z rasismu, neboť ona tisková mluvčí má shodou okolností „migrační pozadí“.) Karel Oliva v Lidových novinách zas u příležitosti dodatečných (redakčních) korektur opakovaně zmiňuje nejednou katastrofální odbornou úroveň čerstvých absolventů bohemistiky…

Zhruba před patnácti lety upoutal mou pozornost titul české mutace turistické publikace nabízené ve více jazykových verzích pod pařížským vrcholkem Montmartre: „Paříž mistická“ (sic!, zvýrazňujeme) Vznikl doslovným převodem z italštiny, zjevně bez korektury. Mystiku přebila drsná „próza“. U Hermannové naopak český vydavatel na úkor hrnčířské prózy tlačil na pilu mystiky. Bezděčně parodický efekt je v obou případech srovnatelný. Není náhodou srovnatelná také knihopodnikatelská logika tu a onde? Šibalové od Montmartru, pravda, sotva čerpali peníze od Goethe-Institutu či Česko-německého fondu budoucnosti…

Prošla za tvrdé peníze řádnou korekturou česká verze prvního románu Judith Hermannové? Záleží na tom, co se rozumí přívlastkem „řádná“… „Vůbec to nemá připomínat, že už mám padla.“ (s. 150, zvýrazňujeme). Konstatuje-li Karel Oliva, že zájmeno „jenž“ má pro mladé bohemisty v některých pádech překvapivý tvar, lze totéž konstatovat o osobním zájmeně „já“ ve třetím pádě jednotného čísla.

Román Judith Hermannové Aller Liebe Anfang pojednává o tzv. stalkingu (do českého trestního práva implementováno jako „nebezpečné pronásledování“). Zatímco manžel osmatřicetileté Stelly pobývá často na stavbách, ji – a její čtyřletou dceru – neodbytně obtěžuje psychopat ze stejné ulice rezidenční čtvrti. Zvoní, zanechává vzkazy. Posléze i na pracovišti, i ve školce. Více než polovinu knihy zabírá umné „budování napětí“. Běží o thriller s hororovými prvky. V české verzi je vlastní děj provázen či přehlušován thrillerem bohemistickým: Bude nakonec alespoň jednou použito slovo „mistička“ s -i- měkkým? (Spoiler: Nebude.)

Hermannová, J.: Počátek veškeré lásky. Z německého originálu Aller Liebe Anfang, vydaného nakladatelstvím S.Fischer ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 2014, přeložil Petr Štědroň. K vydání připravila Veronika Macková. Větrné mlýny, 2016. Podpořeno Goethe-Institutem a Česko-německým fondem budoucnosti. První vydání. 204 s.