Balada o člověku, který si myslel, že spí v posteli sám
Báseň andaluského rodáka Rafaela Albertiho (1902–1999), uprchlíka před Francovým režimem a držitele Cervantesovy ceny.
Od řeky foukal vítr.
V domě jak po vymření.
Od řeky foukal vítr
do vetché střechy.
Vstoupil jsem prázdným vchodem
bez dveří ve veřejích.
Uložil jsem se k spánku
na posteli.
V posteli foukal vítr
od chladné řeky.
Má hlava a mé oči
brzy na polštář klesly.
A stále foukal vítr
od chladné řeky.
Vítr od řeky zjitra
zas oči otevřel mi.
Spící zmiji jsem spatřil,
jak pod polštářem leží
na posteli.
A pod polštářem syčel
vítr od chladné řeky.
Z antologie Stín ráje (Praha, Práce, 1992), přeložil Miloslav Uličný