Poezie Kultura

Balada o člověku, který si myslel, že spí v posteli sám

Vstoupil jsem prázdným vchodem bez dveří ve veřejích. Foto Wilfredor, licence CC0 1.0 Universal

Báseň andaluského rodáka Rafaela Albertiho (1902–1999), uprchlíka před Francovým režimem a držitele Cervantesovy ceny.

Od řeky foukal vítr.
V domě jak po vymření.
Od řeky foukal vítr
do vetché střechy.

Vstoupil jsem prázdným vchodem
bez dveří ve veřejích.
Uložil jsem se k spánku
na posteli.
V posteli foukal vítr
od chladné řeky.

Má hlava a mé oči
brzy na polštář klesly.
A stále foukal vítr
od chladné řeky.

Vítr od řeky zjitra
zas oči otevřel mi.
Spící zmiji jsem spatřil,
jak pod polštářem leží
na posteli.

A pod polštářem syčel
vítr od chladné řeky.

Z antologie Stín ráje (Praha, Práce, 1992), přeložil Miloslav Uličný