Tady také žijí lidé
Malá zpráva o stavu naší civilizace: Brno, Česká republika, 11. února 2021.
Jezdívám tudy občas a již několik měsíců pozoruju tuto malou komunitu bezdomovců. Zatím ta zima byla taková nemastná neslaná… Ale dnes v noci bylo minus 8 stupňů Celsia, v sobotu má být až – 10 (původně hlásili až – 17) a desítkový noční mráz se má opakovat ještě několikrát během příštího týdne až do víkendu. Pod mostem taky pěkně protahuje. Ano, nesněží tu, to je opravdu výhoda.
Není to periférie, ale místo vcelku hluboko ve městě, u výpadovky na Svitavy. Jezdí tu denně stovky či spíše tisíce aut. I já. A pokaždé jsem si říkal – jak dlouho tam ti lidi vydrží? Kdy odejdou nebo je někdo vyžene? Nebo odvede někam do tepla?
Dnes v noci bylo mínus 8, v poledne mínus 5. Nevydržel jsem to a šel se tam podívat. Občas se některá hromada přikrytá spacákem či prošívanou dekou pohnula. Jsou tam a ještě žijou. Nechtěl jsem jít a odhrnout je, rozklepat zimou ještě víc, a ptát se jich zbytečně, jak jsou připraveni na přicházející mrazy. A proč tam vůbec jsou a jestli něco nepotřebujou. Třeba by zkřehlými rty nemohli mluvit anebo by mne poslali rovnou do hajzlu. Lidi jsou různí.
Jedna věc je ovšem jistá: Jsou to lidé a žádní odsouzeníhodní zločinci. V dohledu bank, městských a jiných úřadů, benzinových pump a supermarketů.
Nechápu jednu věc: Jak je možné, že se nenajde řešení, aby ti lidi tam nemuseli být a (u)mrznout. Aby nemuseli bydlet třeba v jeskyni u kolejí pod Wilsonovým lesem (teď asi už ne, protože se tam kope tunel, ale můžete se furt ještě na tu díru ve skále přikrytou igelitem jít podívat) a bůhvíkde jinde. Ve veřejných rozpočtech tečou peníze do všemožných věcí „pro blaho občanů“, ale na toto pár peněz není?
A prosím, řeči typu „Je to jejich volba atd.“ neberu. Existuje jistá hrana, za níž už člověk o nějaké volbě, natožpak svobodné, mluvit moc nemůže. Protože v tom prostě jede. A je potřeba zasáhnout. Nechali byste taky svoje děcko, které přestalo z nějakých důvodů zvládat svůj život, takhle bez pomoci? Dobře, výsledek není nikdy zaručen, ale jde o to, že se vůbec něco podnikne, ne?
Nevěřím tomu, že si těch bivakujících lidí za tu dobu vedle frekventované silnice policejní auta nevšimla, že o nich městská policie neví. Předpokládám, že o nich ví a že jsou bezradní a čekají, až se něco stane. Tak jako je tomu skoro VŽDYCKY: Až někdo umře nebo dojde k nějakému násilí. A pak nějak zasáhnou a dál zas nic. Je to tak i v mnoha dalších oblastech života této společnosti, a zvláště ve velkých městských aglomeracích.
Nakonec – je dobře, že ti lidi nejsou schovaní někde na periférii. Toto je jasná zpráva – všem na očích – o civilizačním stupni této společnosti a její sociální citlivosti. Nikoli atomové elektrárny, digitální veřejná správa, chirurgické výkony či osmiproudové dálnice.
Post scriptum
Volal jsem na Městskou policii v Brně a ptal se, jestli o těch lidech ví a jestli v těch mrazech budou nějak konat. Dispečerka mi řekla, že jistě o nich místně příslušní strážníci ví, ale nemohou s nimi nic dělat, když ti lidé sami nechtějí jít do míst, kde by nalezli přístřeší, například do centra Armády spásy. Protože by tam museli přijít a být střízliví, a to bývá problém. Ujistila mne, že když najdou někoho ležet na ulici, tak i když je opilý, že ho tam ležet nenechají, ale odvezou na záchytnou stanici.
Vyvěsil jsem tento text také na Facebook a tam se z komentářů dozvěděl, že v zásadě se tato situace řeší jinde dvěma způsoby – buď se jim na místo dovezou provizorní přístřešky (malá tepelně izolovaná iglú, v nichž mohou mrazy přežít – tato praxe se začíná zavádět i v ČR) nebo je prostě magistrátní pracovníci posbírají a nuceně odvezou do míst, kde je teplo a zázemí (tato praxe je prý uplatňována v zahraničí, například v Itálii). Nemusíme však chodit daleko: V Kuřimi poblíž Brna nechává starosta přistavit těm, kteří odmítnou odejít z místa, kde venku pobývají, aspoň maringotku a chodí je kontrolovat strážník. Od Tomáše Koloce, který se v KN bezdomovectvím opakovaně zabývá, víme, že v Hradci Králové je k dispozici zimní noclehárna (kterou provozuje celoroční dům pro lidi bez domova, jehož fungování popsal zde). Zimní noclehárna je ovšem jen pro ty, kteří fatálně nepřekročí míru alkoholu v krvi. O ní i o českém mechanismu zimní pomoci bezdomovcům v České republice více v jeho textu zde. Na podzim 2019 se též za účasti zástupců státních orgánů, neziskovek, sociologů a tisku zastoupeného (ač bylo pozváni zástupci daleko více médií) jen redaktorem TK z KN, sešlo kolokvium, které mělo vyřešit katastrofální stav českého bezdomovectví. Podnětný záznam z diskuze, který ukazuje, o jaký problém tváří v tvář s nastoupenými mechanismy našeho státu jde, jsme podali ve dvou dílech; zde a zde. K navazující konsenzuální konferenci, která se měla odehrát v roce 2020 a na níž mělo dojít ke konečné dohodě o řešení, kvůli pandemii nedošlo...