Čtrnáctideník Kulturní noviny
6. číslo pondělí 15. 3. 2021
Jan Vodňanský v čtyřsetletém oblouku českého rebelství
Na začátku dvacátého století moderní psychologie a literatura pomalu začaly přicházet na to, že leccos souvisí s lecčím. Že když se někomu něco zdá, mají jeho sny mnohdy hlubší psychoanalytický smysl, než jeho vědomé myšlenky. Že když člověk náhodně zřetězí slova (aniž nutně vyjdou z jeho hlavy – dadaisté je nazdařbůh vystřihovali odkudkoli), vyjde mu zpráva, kterou mu kdosi odkudsi posílá. Ten, který učil filosofii zakladatele německé nonsensové poezie Christiana Morgensterna, Rudolf Steiner, navíc přišel s terapeutickou metodou jménem biografie, jež vychází z toho, že symbolický význam nesou i životní příběhy jedince, které spolu s příběhy jeho předků – ale často i jeho "náhodných" přátel – tvoří dohromady velký symbolický oblouk. Lze to vidět i na životě Jana Vodňanského (1941–2021).
Podle jednoho z Vodňanského vlastních slov úplně první text v jeho ústech, který pocházel z poetického žánru, jehož se stal později živým symbolem, byl pronesen v roce 1947 těsně před vstupem do první třídy základní (tehdy obecné) školy, pocházel z ... více »
Certifikát k ničemu
Sklízí se naše ovoce a zelenina za dobrých pracovních podmínek? Ano, říkají supermarkety. Průzkum deníku taz ukazuje jiný obrázek: vykořisťování.
Pět zaneřáděných toalet pro asi dvě stě lidí. Přeplněné bungalovy bez sprchy, a to vše uprostřed pandemie. V takových podmínkách žijí muži a ženy, kteří na jihu Francie sklízejí meruňky, nektarinky a broskve. Ovoce, které končí v nákupních vozících ... více »
Přehrada Skalička a velevrub
Ministerstvo zemědělství se chystá zničit největší populaci velevruba tupého v Česku. Tento velevrub je silně ohrožený podle zákona a tupý je jen podle jména. Což se o úřednících ministerstva zemědělství, kteří prosazují přehradu, říci nedá. A o ministrovi už vůbec ne.
Evropská environmentální agentura dnes (8. 2. 2021) zveřejnila stanovisko, ve kterém uvádí, že průchodnost (kontinuita) řek je klíčem ke zlepšení ekologického stavu evropských vod. Strategie Evropské unie v oblasti biologické rozmanitosti si klade z ... více »
Dopis ministrovi životního prostředí
Dne 18. února 2021 zaslal ČRV dopis ministru Richardu Brabcovi ve věci: Nesouhlasného stanoviska Českého ramsarského výboru k navrhované úpravě statutu suchého poldru Skalička v rámci aktualizací strategických dokumentů – Politika územního rozvoje ČR a Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu.
Vážený pane ministře, obracím se na Vás jménem Českého ramsarského výboru (dále jen ČRV) s žádostí o podporu a spolupráci ve věci ponechání statutu suchý poldr Skalička v rámci aktualizací strategických dokumentů, a to Politika územního rozvoje ČR a ... více »
Moje ctěná kolegyně, Muriel Blaive,
Pohled na historii zdola: o malých každodenních lžích a o tom, která generace měla větší štěstí.
Teprve nedávno jsem si přečetl Váš skvělý text z roku 2013 „‚ Hidden Transcripts‘ and Microhistory... “ („‚Skrytý zápis‘ a mikrohistorie…“). V něm pro mě opět ožil spor mezi „starými“ a „novými“ historiky, dejme tomu mezi „blažkovci“ a „pullmanovci“ ... více »
Ztracená prvotní důvěra – příběh vědce, který se bez ohledu na důsledky postavil za poznanou pravdu (6. část)
V roce 2019 jsme v Kulturních novinách ve vybraných kapitolách z knihy Ne jaderné elektrárně v Zwentendorfu! sledovali příběh rakouské společnosti, která po poznání, že směr jejího nejvýkonnějšího průmyslu přináší zhoubu, svým úsilím dokázala tento směr změnit a dané odvětví průmyslu ve své zemi úplně uzavřít. I vzhledem k aktuálnosti tohoto příběhu právě v dnešních dnech, v nichž se na čele světového podnikání ocitá sice jiné odvětví průmyslu, jehož výsledky jsou ale stejně pochybné, uveřejňujeme na pokračování esej z téže knihy – příběh vědeckého insidera (jeho obdivuhodný životopis najdete pod textem), který po zjištění pravdy dokázal odolat tlaku – a postavit se i proti svým váženým učitelům, kteří totéž nedokázali…
Jednoho dne neúnavný Walther Soyka zjistil, že úředník na Ministerstvu pro výstavbu a techniku, který je kompetentní pro povolení, má pochybnosti o konstrukci tlakové nádoby reaktoru. Spojil mě s jedním mladým fyzikem materiálů Wolfgangem Krompem a ... více »
Dobré koronazprávy XXIV.
Další díl redakčního výboru zpráv a informací, které přinášejí návody i naději.
Tisíc korun denně podnikatelským obětem lockdownu Dávka se bude vztahovat na ty, kterým se příjmy zmenšily na polovinu a víc. Dobrovolní ošetřovatelé v domovech seniorů Dvanáct set absolventů rychlokursu Červeného kříže zdarma vypomáhá v sociálních ... více »
COVIDOVÝ MIŠMAŠ: Komu věřit a jak dál?
Psáno koncem února, ale na složité situaci kolem vývoje epidemie i přijímaných opatření se příliš mnoho nemění. Dnešní chování a taktika politiků budiž nám kompasem pro nadcházející volby.
Premiér ukončil 18. února spolupráci s vládním zmocněncem, epidemiologem, autorem řady mediálních výstupů a člověkem zvláštních způsobů Romanem Prymulou (ilustrace: kauza Vyšehrad, účast na fotbale je už jen marginálií). U příležitosti svého již tře ... více »
Smutek našeho (nejen) filmového Českého lva
Na okraj vyznamenaných děl Marie Terezie II, Šarlatán, Havel, Modelář a Krajina ve stínu, a tak trochu i celého dnešního českého filmu.
Z oceněných filmů jsem viděl druhou řadu Marie Terezie (která je podle mě solidnám populárně-historickým dílem, lepším, než první řada - mou recenzi najdete zde ), Šarlatána, Havla, Modeláře a Krajinu ve stínu. Dost podobně jsou na tom filmy Šarlat ... více »
Deník Jany Písaříkové, 1. 3. – 14. 3. 2021
Jaký bude, je, byl rok od března 2021 do března 2022 z pohledu osobností spjatých s výtvarným uměním? Celoroční seriál, v němž celkem 26 umělkyň, kurátorů, teoretiček a sběratelů umění tvoří společný deník, směs profesních, osobních i celospolečenských reflexí, vždy autorským záznamem dvou týdnů.
Jana Písaříková (1984) je kurátorka, teoretička a autorka recenzí výtvarného umění a poezie. Jako kurátorka pracuje v Moravské galerii v Brně a v Galerii města Blanska. V Moravské galerii v Brně se kurátorsky podílela na vzniku stálé expozice Art is ... více »
Bezohlední
Meziokresní výstava, jejímž ústředním tématem je ironie v umění. Přestože ironie někdy působí jako bariéra vzájemného porozumění, jako jiskra konfliktu, není ve své podstatě pouhou intelektuální vytáčkou nebo neschopností se otevřít, ale touhou nepoddat se dogmatu a pojímat svět v jeho rozporu-plnosti. Pokud výstava říká opak, ještě to neznamená, že nesouhlasí!
Kdo z nás dnes není nebo nechce být romantik? Romantismus můžeme snadno číst jako instinktivní reakci, emotivní osvobozování jedince ze spárů diktátu kultury příliš rychle se rozvíjející civilizace, v níž je člověk nahrazen „lidskými zdroji“. Spontá ... více »
Dva umělci, dvě výročí a Bitvy o surrealismus
„Hnací silou surrealismu byla a zůstává revolta, a jestliže tato síla chybí, už nemůžeme mluvit o surrealismu.“
Když hokejista od nás tu nebo za mořem vstřelí branku, dostane se mu celodenní chvály v televizním zpravodajství. Příčina je prostá. Sport obecně má v naší populaci nejmíň dvacet procent příznivců. Ale umění jen jediné promile. Úspěch hokejistův je ... více »
Digitální galerie pod širým nebem
V květnu se na Vyšehradě otevře nová galerie, která propojí studenty AVU, HAMU a UMPRUM. Celkem 28 mladých umělců spojilo své tvůrčí síly a ve dvojici hudebník + výtvarník vznikla společná díla, která budou rozmístěna po parku v digitální podobě. Návštěvníci se k nim dostanou pomocí QR kódů, které si naskenují svým mobilním zařízením.
Projekt vznikl z nedostatku společných uměleckých projektů a z touhy studentů po spolupráci. Hudebníci a výtvarníci na základě vzájemné inspirace a spolupráce vytvořili díla, která kombinují jak vizuální, tak hudební prvky. Tato díla svým rozmístění ... více »
Niccolò Paganini v Praze, část druhá, závěrečná: Moji Pražané mi nerozumějí
Příběh největšího světového houslisty všech dob a našeho hlavního města, navazující na seriál o jeho návštěvě našich nejznámějších lázní, Karlových Varů.
V polovině listopadu 1828 se nenadále zdravotní stav Paganiniho natolik zlepšil, že se už chystal na první koncert. Bohužel, zlepšení bylo jen krátkodobé. Ale v době, kdy se zotavoval z těžké nemoci a těšil se na den, kdy se představí pražským poslu ... více »
Princezna Rozárka
Psychofonetika je terapeutická metoda zviditelňující vnitřní prožitek skrze spontánní gesto a hlásky. Autor spojuje svou erudici terapeuta a celoživotní vášeň literáta, a postupně vytváří pohádky, v nichž nejen děti, ale i dospělí mohou prožít kvalitu jednotlivých hlásek. V tomto případě jde o pohádku pro pedagogickou práci s hláskou R.
V království věčné tmy si lidé zvykli žít bez Slunce. Jediné světlo na nebi pro ně byl Měsíc a hvězdy, které se neustále točily na obloze a vnášely lidem alespoň trochu záře do očí. Děti, které se v tomto království narodily, byly na tmu tak zvyklé, ... více »
Mimesis
Co je opravdu naše a co jen nápodoba, táže se ve své básni Giovanni Giudici.
Dej pozor, zůstane ti to, jde anděl! napomínali, když jsem hrál němotu, šilhal, křivil ústa jak idiot s kanícím rtem pajdal, napodobuje… A zatím nic, měl něco jiného na práci nežli jít kolem – a bylo opravdu škoda a hřích, že se mi nepodařilo ob ... více »
Počteníčko: Pohádkové bytosti
Ukázka z textu etnografa Jiřího Polívky, bádajícího nad tím, odkud se vzala slova jako šarkan, lamokamen a knoftipták.
Ze jmen polomytických bytostí zachovalo se poměrně nejlépe — alespoň ve slovenských pohádkách — jméno „laktibrada“, také „loktibrada“. Loktibrada je píď dlouhý mužíček s vousem, dlouhým celý loket (Súpis I, 265); vous měří někdy 2 lokte, a mužíček m ... více »
Něco ku potřebě
(aneb o užitečnosti věcí)
„Tati, pojď, stavíme se v kontyšu, jestli tam není něco ku potřebě,“ pravila moje dcera při jednom z našich návratů domů z procházky. Velké kontejnery na objemný odpad stály svého času v brněnské Masarykově čtvrti u Wilsonova lesa za konečnou stanic ... více »
Popeleční středa
O tom, co se mění a co zůstává.
Jako člověk, který byl do lockdownu uvržen už před pandemií, v lednu 2020 (ve chvíli, kdy můj bývalý zaměstnavatel, Biskupství královéhradecké, optimalizovalo stav své knihovny) a pandemický stav na trhu práce mě v něm udržel dodnes, vycházím někdy ... více »
Teta Maňa v Rakousku
Z moravsko-rakúského pomezí
„Svatý Cyrilku a Metúde, oroduj za nás,“ šeptávala tiše za záclonků teta Maňa, když se strýc Fanoš nevracel v hluboké noci z vinohradů. Stála tam tiše, při uhaslém světle, aby sousedi neviděli, co já jsem viděl. Rozněžnělého strýce, jak objímá a pus ... více »