Kultura a umění Kultura

Digitální galerie pod širým nebem

Obrázek nebo fotografie#31423 Zakládající čtveřice Vyšeartu: klavíristka Majda, malířka Hanka, textilní výtvarnice Eliška a grafička Jarka

V květnu se na Vyšehradě otevře nová galerie, která propojí studenty AVU, HAMU a UMPRUM. Celkem 28 mladých umělců spojilo své tvůrčí síly a ve dvojici hudebník + výtvarník vznikla společná díla, která budou rozmístěna po parku v digitální podobě. Návštěvníci se k nim dostanou pomocí QR kódů, které si naskenují svým mobilním zařízením.

Projekt vznikl z nedostatku společných uměleckých projektů a z touhy studentů po spolupráci. Hudebníci a výtvarníci na základě vzájemné inspirace a spolupráce vytvořili díla, která kombinují jak vizuální, tak hudební prvky. Tato díla svým rozmístěním v parku vytváří okružní procházku se 14 zastaveními. Každé dílo je přímo inspirováno geniem loci, kde se nachází, a tudíž se návštěvník ocitá na stejném místě jako umělci na začátku jejich tvorby.

V současné době covidové, která umění na poměrně dlouhou dobu veřejně umlčela, se galerie pod širým nebem jeví jako jedna z možností, jak umění dostat k divákům. V posledních letech vzniklo nespočetně alternativních galerií operujících ve veřejném prostoru města. V kontextu uplynulého roku nabývá jakákoliv kulturní intervence ve veřejném prostoru daleko většího významu. Živý kontakt s uměním je ale nenahraditelný a je otázkou, jestli v době, kdy jsme na virtuálním světě přilepení vice než kdy jindy, je digitální galerie správnou volbou. Projekt si je této slabiny vědom a vzhledem k aktuální situaci je to jedna z možných cest, jak se na práci mladých umělců podívat bez obav z nákazy koronavirem, a to procházkou v parku, kterou člověk může absolvovat i individuálně.

Projekt zahrnuje nejrůznější média – od malby a kresby, ilustrace, textilu, sochy, videa až po performativní prvky. V kombinaci s přesahem do hudební tvorby tak vzniká pestrý a různorodý výběr, který nabízí širokou škálu uměleckých přístupů. Umělci si dvojice utvářeli sami, a to na základě podobnosti své tvorby a vzájemných sympatií. Tím bylo zaručeno, že se vystavující navzájem obohatí a dojdou ke společnému dialogu. Testování hranic spolupráce mezi výtvarníky a hudebníky bylo jedním z klíčových cílů celého projektu a každá z dvojic ve výsledku přinesla originální přístup. Například nevidomá skladatelka a hudebnice Rachel Skleničková hledala prostředky pro nalezení společné řeči s výtvarníkem Matějem Liškou prostřednictvím verbálního popisu, což pro Lišku znamenalo komunikovat svůj obraz jinak než běžným způsobem. Další z překvapujících přístupů ke společné tvorbě projektu přinesla dvojice Sára Skoczková a Eliška Hejhalová, které si pohrály se zvukovostí sochařských objektů, které Sára vytvořila. Zajímavé přitom bylo, že se Skoczková jako výtvarnice pod vedením hudebnice Hejhalové podílela i na samotném procesu nahrávání skladby. Jan Vohradský zase svými skicami nastiňoval vývoj skladby Štěpána Hona, kdy výsledkem bylo hudební chórické ztvárnění vnitřku Rotundy sv. Martina.

Způsob provedení za pomocí QR kódů se jeví jako ideální, nicméně vše má své pro i proti. Na 13. architektonickém benátském bienále v roce 2013 použil ruský pavilon tablety ke čtení QR kódů, odkazujících na architektonický projekt Strolkovo. QR kódy tu sloužily jako prostředek k načtení projektu a zároveň byly i vizuální podstatou instalace. V tomto směru se mi zdá přínosné, že jsou tu jako prostředky použity obdobně, jelikož v parku nejsou zřízená místa, kde by se na delší dobu daly pověsit obrazy nebo pustit hudba. Vyšeart se tímto způsobem vyhnul složité realizaci a i otázce, kde na to vzít prostředky a techniku. Nicméně pochybuji, že s tímto vynálezem v propojení s chytrými telefony budou umět pracovat všichni, kteří by si chtěli do galerie zajít. Prarodičům tak bude muset s prohlídkou pomoci mladší generace.

Nicméně je to ale zároveň záminka, jak mezigeneračně propojit diváky. A přesně jako téma 13. bienále nazvané Common Ground (“společná řeč”), je Vyšeart společnou řečí studentů uměleckých vysokých škol, ale také diváků, kteří mají možnost se zapojit do opencallu s názvem #vyšeartinspiruje a vytvořit tak vlastní výtvarné dílo, nebo složit vlastní skladbu. Projekt ukazuje, jak je v dnešní době důležitá mezioborová spolupráce, která divákovi může přinést spoustu nových pohledů, a hlavně nevšední audiovizuální zážitek.

VYŠEART, 14 zastavení venkovní (digitální) galerie v parku Národní kulturní památky Vyšehrad, Praha, 5. května – 31. srpna 2021