Společnost a politika Domov

Malontské memorandum

Historická fara v jihočeských Malontech.

Připojte se k záchraně unikátní historické budovy.

„Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“

(Václav Havel)

Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé, zřejmě znáte tento výrok Václava Havla a budete s ním možná souhlasit, i kdybyste třeba patřili k Havlovým kritikům. O co jde? Stavbě, ve které a o které bylo toto memorandum v únoru 2021 napsáno jako jedné z mnoha historických staveb v našem regionu bohužel hrozí, že zmizí, že bude muset být i přes svou historickou hodnotu stržena, aby uvolnila prostor, výhled … ale na co vlastně? Na kostel v Malontech, německy Meinetschlag, jenž stojí za farou? Na ještě starší a historicky cennější budovu? Nebo na jisté kulturní barbarství dnešní doby?

Ano, bývalý farní dvůr v Malontech tvoří s za ním stojícím kostelem historický soubor, který by měl být nejen zachován pro obec, ale měl by se mu vtisknout nový život. Fara ale byla poškozena během bouře roku 2016 a po částečném zřícení na konci roku 2020 to s onou „téměř ruinou“ vypadá nyní dost špatně. Odborníci památkové péče se snažili popsat akutní opatření vedoucí k záchraně. Byly vyčísleny i první odhady nákladů, asi 2 miliony korun jako okamžitá pomoc a dalších asi 10 milionů k zajištění solidní stabilizace objektu. Kdo to může, či kdo to chce zaplatit?

Českobudějovické biskupství jako vlastník si s tou situací neví rady a pochopitelně ani obec Malonty na řešení tohoto problému sama nemusí stačit. Stálo by jistě za pokus podnítit aktivitu té části veřejnosti v regionu, které na kultuře záleží a která by měla chuť a možnost pomoci. Zkusme ještě otočit kormidlem a faru zachránit! Nemusí se to zdařit, ale přinejmenším bychom se měli o to pokusit, a to zcela v duchu výroku Václava Havla v úvodu tohoto textu. Vždyť v Malontech byla už v roce 1360 podepsána smlouva mezi rody Michalovců a Rožmberků, podle které se měla společně rozvíjet území obou panství. Tento krok byl něco jako zrod společné jihočeské identity. Tímto tématem se zevrubně zabývá text Johanna Matthiase Klimesche z Rozpoutí (Rossboden). Jedná se vlastně o jeho závěrečnou studijní práci na univerzitě ve Štýrském Hradci (1885). Pokud je nám známo, tato práce dodnes nebyla ještě do češtiny přeložena. (I s tím by se mohlo nebo i mělo v každém případě začít, nezávisle na tom, zda se farní dvůr v Malontech podaří zachránit. Pozdě, ale přece.)

Jiné zajímavé a částečně také již úspěšné projekty byly na příklad renovace kostelů a kaple v Klení, Mýtinách, Rychnově u Nových Hradů, Pohoří, Cetvinách, Svatém Kamení, Zátoni a Zvonkové nebo na severu České republiky také www.neratov.cz. I v Malontech by se muselo počítat nejenom s poměrně vysokými částkami peněz, ale také s velkým objemem práce, než by bylo možno začít budovu využívat účelným způsobem (prostor pro volnočasové aktivity nebo například keramické dílny, řezbářství, kurzy starých řemesel, …), a to třeba v kombinaci s penzionem a regionálním muzeem. Dát budově náplň, která by odpovídala jejímu historickému významu.
V přeshraničních kontaktech směrem k Rakousku hrály Malonty velkou roli. I lidé žijící až v lesích kolem Pohoří (Buchers) měli původně svůj farní kostel v Malontech. Když byla za Josefa II. zřízena nová biskupství jednak v Budějovicích, jednak v Linci, nebyly Jižní Čechy na Praze ani Horní Rakousy na Pasově již tak závislé. Nastala vhodná doba právě pro naši oblast, aby tu za podpory panství hraběte Buquoye vznikla laboratoř mnohých pokrokových reforem. Věhlasný pedagog Ferdinand Kindermann poslal svého nejlepšího učitele Antona Holla z Kaplice do Malont. Bydlel během své pedagogické činnosti na začátku 70. let 18. století pravděpodobně v budově fary, které dnes hrozí zbourání. Stejně tak tu působil kněz P. Josef Singer (1903–1959), který by si zasloužil zvláštní uznání za svůj aktivní protifašistický postoj. Kromě jiných tu sloužil i p. Jan Ťoupalík, autor česky psané kroniky Malont. Zemřel teprve nedávno, v roce 2008.

Nemělo by být v zvláštním zájmu nás žijících v pohraničním regionu mezi Českými Budějovicemi, Českým Krumlovem a Freistadtem, mezi Vitorazí, Novými Hrady a Trhovými Sviny, ujmout se péče o tento historický odkaz a společně hledat řešení, jak najít civilizovaný vztah k tomuto dědictví a předat ho dál budoucím? Nemohly by být Malonty to ideální místo, kde by se dalo pracovat v malém na nutných reformách pro dnešní Evropu? Jako model pro něco většího? Jako symbol a místo, na kterém by se mohla rozvíjet část další práce na projektu, jako je www.kohoutikriz.org, který jedinečným způsobem již od roku 1990 mapuje šumavskou německou literaturu? Či také jako nabídka služeb (čtení a překlady starých textů) pro ty, kteří by se rádi seznámili s příslušnými prameny, aby mohli prohloubit svá rodová bádání. Nemohla by se stát bývalá fara v Malontech např. Domem sv. Františka z Assisi, jehož živým pokračovatelem je dnešní papež v Římě? Nemohla by fara být domem, který by podporovali i lidé, kteří pravidelně do kostela nechodí, a možná se ani nepovažují za křesťany? Inspirací pro evropskou mládež, která chce řešit problémy v demokratickém duchu a nechce se smířit s tím, že bude nečinně hledět vstříc nejisté budoucnosti?

Václav Havel by nám asi svůj výrok o naději rád připomněl právě v takových situacích. Víc nemůžeme momentálně nabídnout, natož pak slíbit. Když se ale spojí jednotliví lidé, tak v mnoha dílčích krocích zdolají mnoho dílčích cílů. Pak by z toho mohlo být něco víc! Měli bychom se k tomuto kroku odhodlat! Kdo se chce společně s námi do obnovy fary pustit, popřípadě i konkrétně pomoci, toho žádáme, aby jako první krok připojil svůj podpis. Ten bychom také zveřejnili jako vyjádření svého postoje k panující lhostejnosti, a to nejen v případě fary v Malontech. Nabízíme jak Biskupství českobudějovickému, tak obci Malonty účast na záchraně tohoto historického objektu. Další detaily budou prodiskutovány na shromáždění v Malontech, jakmile to současná epidemiologická situace dovolí.

Přeložili Martin Polák a Helga Grimmová.

Další informace o projektu a možnému připojení se k němu najdete na stránkách ekologicko-kulturního sdružení Slunce a svoboda.  


Signatáři memoranda k 29. březnu 2021:

1. Martin Polák, farnost u Sv. Prokopa, České Budějovice, SPOLEK TŘÍ ZEMÍ Česko-Německo-Rakousko, www.dreisessel.cz, radwandern.cz@gmail.com
2. Bernhard Riepl, Kaplice, spolek www.slunceasvoboda.eu
3. Helga Grimmová, Třeboň, překladatelka, helgagrimm@volny.cz
4. Alena Kováříková, Desky-Malonty, alusenka81@seznam.cz
5. Denisa Aubrechtová, Bělá-Malonty
6. Ing. arch. Dita Měkotová, Malonty, architektka, www.zivehodonice.cz,
7. Ondra Šanda, Strana Zelených Kaplice
8. Růžena Šandová, Hnutí DUHA, Kaplice
9. Mgr. Hana Kýbusová, Střítež
10. Mgr. Martin Šanda, historik umění, Čelákovice
11. Helmut Wagner, Český Krumlov
12. Ing. Zdeněk Karlach, Bělá-Malonty
13. Ing. Gabriela Karlachová, Bělá-Malonty
14. Mgr. Miroslav Klouda, Hradec Králové
15. Dr. Hubert Roiss, Freistadt, koordinátor obnovy kostela v Cetvinách (Zettwing)
16. Jan Štifter, spisovatel, České Budějovice
17. Dr. Jaroslav Hojdar, historik a spisovatel, Sezimovo Ústí
18. Josef Kroutvor, spisovatel, Kramolín a Praha
19. Josef Kroutvor ml., student, Brno
20. Hermann Proksch, Höchstadt/Aisch, časopis Glaube und Heimat (původ rodiny Benčice u Kaplice)
21. Tomáš Kočárek, učitel němčiny a dějepisu, Plzeň
22. Michaela Šuplerová, Rychnov u Nových Hradů, Konratice, obec Horní Stropnice, www.novohradska-renesance.cz
23. Josef Šupler, Rychnov u Nových Hradů, Konratice, obec Horní Stropnice
24. Anita Affenzeller, učitelka naboženství, Windhaag/Fr.
25. Mgr. Jiří Bloch, památkář a živnostník, Český Krumlov
26. Mgr. Dana Kuchtová, Český Krumlov, www.ceskykrumlov.zeleni.cz
27. Mario Makula, Neufelden/M. a Omlenička
28. Erika Makula, St. Martin/M. a Omlenička
29. Johann Makula, St. Martin/M. a Omlenička
30. Mgr. Hadwig Vogl, České Budějovice a Salzburg
31. Mgr. Ivana Žáčkova, Kaplice
32. Ing. Fritz Witzany St. Florian bei Linz (naroze v Bělé-Malontech, Zirnetschlag)
33. Ing. Martina Kořínková, Soběnov
34. Dr. Erna Putz, teoložka a autorka životopisu Franze Jägerstättera, Ohlsdorf
35. Mgr. Jindřich Špinar, historik, Zlatá Koruna
36. Mgr. Eleonora Krásová, učitelka němčiny a překladatelka, Strakonice
37. Mgr. Jan Toman, arborista, Trhové Sviny
38. PhDr. Věra Váchová, Svinenský zvon a SZ Trhové Sviny
39. Jan Ciglbauer, historický badatel a autor, České Budějovice
40. Božena Hlaďová, aktivní důchodkyně, Praha
41. Monika Luftnerová, Malonty
42. Mgr. Jana Vlčková, učitelka, Bavorov
43. Mgr. Pavel Vlček, pedagog a vedoucí spolku OIŽP, Bavorov
44. Gerald Warmuth, katolický kněz, D-Winnenden www.suedboehmenarchiv.de (matka z Kaplicka)
45. Jakub Šiška, strojvedoucí, Semily
46. Jana Pulcová, betlémářka, Hluboká nad Vltavou
47. Eliška Březinová, absolventka Biskupského gymnázia České Budějovice
48. Anna Lepšová, CSc., Pěčín u Trhových Svinů
49. Mgr. Jan Eliška, památkář, Lišov u Českých Budějovic
50. Alena Malíková, Příbor, spolek PILGRIM, www.potulnauniverzita.cz
51. MUDr. Jana Sehnálková, lékařka, Český Krumlov
52. Ing. Karel Lukš, Rejty u Kaplice
53. Ludmila Kořínková, účetní, Soběnov
54. Jozef Lučan, manažer kvality, Raveň u Kaplice
55. Denisa Lučanová, studentka, Raveň u Kaplice
56. PhDr. Vladimíra Koubová-Eidernová, historička umění a publicistka, Hodňov
57. Christiane Jogna, Hagenberg, okres Freistadt (matka z Kamenné Horky, Mährisch Hermersdorf)
58. Božená Langová, důchodkyně, Zubčice
59. František Krnínský, zemědělský dělník, Zubčice
60. Ing. Martin Stýblo, www.praktikum.cz, České Budějovice a Malonty
61. Lukáš Kobližka, České Budějovice
62. Radek Kocanda, Hubenov u Kaplice, www.hradynamalsi.cz
63. Ing. Hanka Kořínková, makléřka, Litvínovice u Č. Budějovic
64. Ing. Petr Reitinger, manažer, České Budějovice
65. Mgr. Eliška Boková, překladatelka a tlumočnice, České Budějovice
66. Mgr. Svatopluk Janský, Jemnice, kurz češtiny Raabs, Kautzen
67. Eva Kordová, učitelka gymnázia, České Budějovice
68. Leona Šňupářková, Spolí u Českého Krumlova
69. Iveta Špičková, Kaplice
70. Dominika Mladá, Bujanov u Kaplice
71. PhDr. Květa Cempírková, knihovnice, České Budějovice
72. Mgr. Jaromíra Stropková, učitelka němčiny, Český Krumlov
73. Ludvík Stropek, Spolek tří zemí, Český Krumlov
74. Dana Pilná, učitelka němčiny, České Budějovice
75. Dr. Herbert Sailer, důchodce, autor historické knihy o rodném městě Kaplice/Kaplitz, Salzburg
76. Zuzana Jandová, na mateřské dovolené, Rudolfov
77. Volodymyr Ryzhko, podnikatel, Desky (obec Malonty)
78. Jana Buštová, na mateřské dovolené, Velešín
79. Barbora Košnarová, Dluhoště, obec Benešov nad Černou
80. Ivana Bublik, Leopoldov, obec Pohorská Ves
81. Daniela Virágová, Český Krumlov
82. Denisa Čermáková, Pořešín, obec Kaplice
83. Tomáš Trávníček, Kaplice
84. Lucie Křivohlávková, Blansko, obec Kaplice
85. Jana Hanusová, Netřebice
86. Mgr. František Talíř, náměstek hejtmana Jihočeského kraje (KDU), Zubčice
87. Marie Juroszová, Kobeřice, okres Opava
88. Michaela Juroszová, zahradnice v Biobaumschule Artner, Horní Stropnice
89. Bc. Andrea Freiová, OSVČ, lektorka, terapeutka, Český Krumlov
90. Petra Járová, Kaplice
91. Mgr. Petra Podroužková, knihovnice, České Budějovice
92. Vít Podroužek, SOŠ ve Velešíně, České Budějovice
93. Marie Čapková, farnost Rudolfov
94. Ing. Michal Kurz, historik, České Budějovice
95. Mgr. Mikuláš Zvánovec, historik, České Budějovice
96. ThLic. Michaela Vlčková, Th. D., Borovany
97. Mgr. Lucie Jílková, výtvarnice a učitelka, Třeboň
98. Mgr. Juliana Novotná, učitelka AJ v Táboře, Třebelice, městys Malšice
99. Petr A. Novotný, restaurátor a tvůrce vitráží, Třebelice, městys Malšice
100. Marie Blessbergerová, Kaplice
101. Josef Blessberger, Kaplice
102. Hana Bernardová, www.nadacopropudu.cz, Humpolec
103. PhDr. Aleš František Plávek, archivář, Hůrky, okres České Budějovice
104. Mikuláš Vinař, ekolog, Kamenná, okres České Budějovice
105. Dagmar Nedbalová, České Budějovice
106. Kryštof Matějů, 262. skautský oddíl, Praha 4, www.utahove.blanik.info
107. Pavel Trajer, OSVČ, Velešín
108. Renate Brandner-Weiss, projektová manažerka, Horn, Dolní Rakousko
109. Gottfried Brandner, šofér autobusu, Horn, Dolní Rakousko
110. Pavel Halado, opravář a majitel středověké tvrze, Kestřany,

Ochota darovat:

Fritz Witzany: 25.000 Kč (1000 €)
Verein Sonne und Freiheit 25.000 Kč (1000 €)
Helga Grimmová: 10.000 Kč (400 €)
Hermann Proksch: 10.000 Kč (400 €)
Robert Blíženec: 10.000 Kč (400 €)
Hadwig Vogl: 10.000 Kč (400 €)
Bernhard Riepl: 10.000 Kč (400 €)
Martin Polák: 5.000 Kč (200 €)
Radek Kocanda: 5.000 Kč (200 €)
Eliška Boková: 3.000 Kč (120 €)
Tomáš Kočárek: 2.000 Kč (80 €)
Ondra Šanda: 2.000 Kč (80 €)
Růžena Šandová: 2.000 Kč (80 €)
Pavel Trajer: 1.000 Kč (40 €)
Svatopluk Janský: 1.000 Kč (40 €)