Čtrnáctideník Kulturní noviny
8. číslo pondělí 12. 4. 2021
Výtvarník vytvořil sociální parodii na Kellnerovu půjčkovou firmu, ale do 24 hodin ji musel odstranit
Vojtěch Landa v Britských listech napsal: „Když sprejer TIMO dostal s povolením fakulty FAVU plochu v brněnském podchodu a vytvořil parodický kus Homeless (pozn. TK: Namísto „Homecredit, s námi na to máte“, ve stejné grafice vyvedl nápis „Homeless, s námi na to máte“) trvalo jen den, než vedení Homecreditu zavolalo na fakultu a vše se muselo přemalovat.“ Přinášíme rozhovor s autorem díla, výtvarníkem TIMem.
Jak vás to dílo napadlo – a inspirovalo vás k němu dílo vašeho kolegy z pražské UMPRUM Jana Kvíze: „Díky, že můžem“ (seznam 30 nejbohatších Čechů ke 30. výročí sametové revoluce, viz. ilustrační foto)? Přemýšlel jsem co si počít s tímto fenoménem. P ... více »
Lesk a bída „zelených“ miliardových toků
Evropská ekonomika potřebuje ekologickou přestavbu. Ale jak velký je ekoefekt unijních peněz? Která centrální banka je nejzelenější? Proč jsou ropné akcie špatné pro investiční portfolio? Objasňují to nově zveřejněné studie.
Peníze leží na ulici: z běžného rozpočtu EU a podpůrných programů po koronavirové krizi má být v 27 zemích EU do roku 2027 vynaloženo plných 1,8 bilionu eur. Pomůže to ale přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku? Takovou otázku si položily evrops ... více »
Lenka Procházková: Jak jsem (ne)překládala Gagarinovi, se kterým se převrhla loďka
Toto vydání KN vychází v den 60. výročí prvního úspěšného letu člověka do vesmíru. Lenka Procházková je jedna z lidí, kteří zblízka potkali tohoto člověka: Jurije Gagarina (1934–1968) – díky jeho setkání s jejím tatínkem Janem Procházkou (1929–1971) u příležitosti udělení ceny nakladatelství Mladá fronta, kterou oba dostali v roce 1966. Setkání proběhlo během Gagarinovy druhé návštěvy v Československu, na jeho zpáteční cestě z filmového festivalu v Karlových Varech. Jan Procházka pustil Gagarinovi svůj film Ať žije republika a pak ho pozval domů na večeři. Tehdy patnáctiletá Lenka Procházková tlumočila. Setkání bylo zážehem jejího celoživotního zájmu o život prvního (či prvního přeživšího?) kosmonauta světa Jurije Alexejeviče Gagarina.
Když jsem se ze seriálu Koruna dozvěděl, že v těchto dnech zemřelý princ Philip měl i při svém postavení na setkání s astronauty, kteří dobyli Měsíc, vyhrazeno jen čtvrt hodiny, uvědomil jsem si, že západní propaganda i tehdy byla i v plánování mnoh ... více »
Novinář, který nechtěl být prezidentem
Za rodilým Bratislavanem, legendou rakouské žurnalistiky Hugem Portischem (1927–2021)
Hugo Portische jsem si povšiml téměř okamžitě, když jsme začali sledovat rakouskou televizi. Živá gestikulace, strhující dikce, neokázalý šarm i šíře rozhledu a přesvědčivost analýz tvořily charisma, které nejen ostře kontrastovalo s dřevní publicis ... více »
O „nezávislosti“ dnešní České televize: jeden případ za mnohé
Jak dnešní ČT dělá ze zachránců viníky
Dočetl jsem se v médiích, že „nezávislost České televize je ohrožena“. Může za to prý jakási rada, která bere nezávislost jakýmsi manažerům. Nedá se říct, že by mi Československá televize a později Česká televize byla lhostejná – počínaje už tím, že ... více »
Ztracená prvotní důvěra – příběh vědce, který se bez ohledu na důsledky postavil za poznanou pravdu (8. část)
V roce 2019 jsme v Kulturních novinách ve vybraných kapitolách z knihy Ne jaderné elektrárně v Zwentendorfu! sledovali příběh rakouské společnosti, která po poznání, že směr jejího nejvýkonnějšího průmyslu přináší zhoubu, svým úsilím dokázala tento směr změnit a dané odvětví průmyslu ve své zemi úplně uzavřít. I vzhledem k aktuálnosti tohoto příběhu právě v dnešních dnech, v nichž se na čele světového podnikání ocitá sice jiné odvětví průmyslu, jehož výsledky jsou ale stejně pochybné, uveřejňujeme na pokračování esej z téže knihy – příběh vědeckého insidera (jeho obdivuhodný životopis najdete pod textem), který po zjištění pravdy dokázal odolat tlaku – a postavit se i proti svým váženým učitelům, kteří totéž nedokázali…
Co se musí vládě Kreiského nechat: Vládní kampaň k jaderné energii byla velkolepá věc. Náš institut byl pověřen, aby sestavil soupis dotazů, které je potřeba zodpovědět v souvislosti s uvedením jaderné elektrárny Zwentendorf do provozu. Především Ed ... více »
Dobré koronazprávy XXVI.
Další díl redakčního výboru zpráv a informací, které přinášejí návody i naději.
Vakcína se vyrábí i v České republice Vyplývá to z mapy 52 evropských továren, které vyrábějí komponenty pro vakcíny. Šimpanzi na Zoomu Propojení zoologických zahrad v Brně a Dvoře Králové snižuje u primátů pocity izolace v období bez návštěvníků. P ... více »
Deník Martina Jelínka, 29. 3. – 11. 4. 2021
Jaký bude, je, byl rok od března 2021 do března 2022 z pohledu osobností spjatých s výtvarným uměním? Celoroční seriál, v němž celkem 26 umělkyň, kurátorů, teoretiček a sběratelů umění tvoří společný deník, směs profesních, osobních i celospolečenských reflexí, vždy autorským záznamem dvou týdnů.
„Narodil jsem se v zimě roku 1979. Ze svého dětství si pamatuji milou moji babičku v zástěře a malé obrázky dřevěných chaloupek, které jsem kreslil pastelkami. Za to, že jsem uzrál v lidskou bytost, vděčím mým nejvěrnějším druhům a místům v krajině ... více »
Pětkrát v Rusku: První cesta (2004): Michail Pismennyj
Když nejsi rusofob, jsi tedy rusofil?, ptal se mě před jednadvacátým srpnem roku 2018 básník a kritik Radim Kopáč v rozhovoru, který měl vyjít toho času v Lidových novinách, a který nevyšel, protože toho času bylo zvykem na Rusy plivat – v rámci té bohulibé třaskavé směsi, která si zcela záměrně plete Sovětský svaz s Ruskem, Putinovy snahy se Stalinovými výsledky apod. K čemuž připočti glorifikaci nevinného Západu (jeho „humanitární“ bombardování Srbska třeba) a klasické užívání dvojího metru: na jedné straně odporná anexe Krymu a na druhé straně shovívavé očko nad připojením Golanských výšin k Izraeli. Na rozdíl od některých mám však za to, že tak jak čile obcujeme s Němci, kteří nám ve své fašistické epizodě ublížili násobně víc než Rusové ve svém sovětském balení, že bych neměl přisýpat sůl do ran, které jsem nezpůsobil. Osmašedesátý rok Sovětskému svazu (a jeho komunistickým spojencům) odpustit nejsem s to, ale na Rusko jsem se snažil dívat pokud možno bez předsudků.
„Jmenovaný má dobrý a pevný cíl postaviti solidní prosaickou větu, již možno čísti bez nebezpečí, že klopýtneme o vzepřený obraz nebo že se zkrvavíme nahromaděným štěrkem pustého feuilletonistického verbalismu.“ Julius Fučík o Karlu Novém, KMEN, roč ... více »
Odložený případ
Hrůzy afrického apartheidu, laboratoře pro šíření epidemie viru HIV a smrt dánského velvyslance. Bylo zřícení letadla s Dagem Hammarskjöldem nehoda, nebo promyšlený atentát?
Nedávno se na české streamingové platformě Aerovod objevil velmi zajímavý a originální dokument kloubící klasickou dokumentární investigativu s mystifikací a pavučinou konspirace. Režíroval ho dánský novinář a filmař Mads Brügger, který je známý svý ... více »
Leo Freimuth: Šedivý Pánbu
Báseň zapomenutého bohéma: smutný člověk strach má o život.
Tak, bože, smutno nikdy nebylo mi, jak někdo cizí by mi v srdce sáh. Zazpíval večer, zkrvavěly stromy A šedý Pánbu zpívá na horách. Slyšíš ten zpěv? A hory zvoní, zvoní. Máš dosti tvrdou zem a dost jsi nah, bys padnout moh a rozdrat tělo o ni. A več ... více »
Všeprostupující Helena
Psychofonetika je terapeutická metoda zviditelňující vnitřní prožitek skrze spontánní gesto a hlásky. Autor spojuje svou erudici terapeuta a celoživotní vášeň literáta a postupně vytváří pohádky, v nichž nejen děti, ale i dospělí mohou prožít kvalitu jednotlivých hlásek. V tomto případě jde o pohádku pro pedagogickou práci s hláskou H.
Na svatého Jána planou ohně na kopcích. Chlapci je přeskakují a pak běží za děvčaty, která se snaží všemožně schovat a uniknout, aby to jejich miláčci neměli jednoduché. Jen se trochu zšeřilo. Asi tak na dvě polínka od úplné tmy zaplál oheň i na vrš ... více »
Počteníčko: Moje drahá noha
Povídka Heinricha Bölla: „To byl prostě řádný voják, ten se nechal aspoň správně zastřelit.“
Dali mi teď příležitost. Napsali mi lístek, že mám přijít na úřad, a já jsem šel na úřad. Na úřadě byli velmi roztomilí. Vzali můj lístek z kartotéky a řekli: „Hm.“ Řekl jsem také: „Hm.“ – „Která noha?“ ptal se úředník. „Pravá.“ „Celá?“ „Celá.“ „Hm, ... více »
Počteníčko: Kitt Peak
Z vyprávění George S. Mumforda o všedním životě na astronomické observatoři.
V divočině kolem vysokohorské observatoře na Kitt Peaku v Arizoně je živá příroda zastoupena především skunky. Jedné noci se jistému skunkovi podařilo nějak proklouznout do kuchyně. Kuchař ho stačil zahnat do komory na smetáky a zavřel dveře. Další ... více »
Jak stoupnout v ceně
O marketingových strategiích v zemi operních a operetních úsměvů.
Vypráví se tady u nás o zpěvákovi, který kdysi vylezl v New Yorku z metra ve stanici Metropolitní opera a neprodleně si do svého životopisu, který poskytoval agenturám, připsal „vystoupil jsem v Metropolitní opeře.“ Abych pravdu řekl, ani nevím, jes ... více »