Kultura a umění Zahraničí,Kultura

Odložený případ

Odložený případ. Repro Areovod.cz

Hrůzy afrického apartheidu, laboratoře pro šíření epidemie viru HIV a smrt dánského velvyslance. Bylo zřícení letadla s Dagem Hammarskjöldem nehoda, nebo promyšlený atentát?

Nedávno se na české streamingové platformě Aerovod objevil velmi zajímavý a originální dokument kloubící klasickou dokumentární investigativu s mystifikací a pavučinou konspirace. Režíroval ho dánský novinář a filmař Mads Brügger, který je známý svým výstředním vystupováním. Film vytváří velmi subjektivně a jeho charakter se silně otiskne do výsledného filmového díla. Sám režisér Brügger je vedle švédského soukromého vyšetřovatele Görana Björkdahla hlavním protagonistou celého dokumentu. Dánsko-švédsko-norský dokumentární snímek se snaží rozkrýt dosud nerozluštěnou záhadu z roku 1961, kdy se 18. září nedaleko zambijského města Ndola zřítilo na zem letadlo s dánským šéfem OSN Dagem Hammaskjöldem. Všichni na palubě včetně diplomata byli mrtví. Neštěstí dosud obestírá množství záhad a tajemství.

Dánský dokumentarista se vypraví se švédským detektivem do Ndoly v Zambii. Režisér ztělesňuje postavu nespolehlivého vypravěče a hned ze začátku oznámí divákům, že jeho film bude buď největší odhalení posledních několika let, nebo naprostý propadák. A omlouvá se předem. Dokumentární snímek je pojat jako určitý experiment, kde se dvojice po vzoru filmových amatérských detektivů vydává po dávno vychladlé stopě zločinu z 18. září 1961.

Dokument je směsicí faktografického filmu s množstvím archivních fotografických a filmových materiálů, které jsou kombinovány s animovanými sekvencemi, zobrazující slepá místa v příběhu. Animace je velmi atmosférická a výtvarně jednoduše stylizovaná do jednoduché kresby, která využívá barevnou škálu černé, bílé a šedé. O to lepší je skutečnost, že animované sekvence zobrazují situace, osoby a místa, které jsou známy pouze z vyprávění. Tudíž nevíme, jestli vůbec někdy existovaly, a už se to nejspíš nikdy nedozvíme. Výběr animace pro tyto nedůvěryhodné, ale jednoduše nevyškrtnutelné motivy byl správný krok.

Režisérova novinářská zkušenost se nezapře, a z dokumentu je cítit reportérské investigativní řemeslo. Režisér s detektivem Björkdahlem tvoří výbornou dvojici jako stvořenou pro vyšetřování padesát let starého zločinu, které je plné hluchých míst a podivných náhod. Není to ale pouze sled mluvících hlav a archivních záběrů. Divák si připadá, že sleduje kombinaci napínavé detektivky se špionážním filmem, který se hemží tajnými agenty a mocnými těžebními společnostmi. Kriminálka se kříží s konspiračním thrillerem a místy až béčkovým hororem. Vše je zabalené do poměrně zábavného dokumentárního hávu filmu s velmi rozdílnou, ale sehranou a vtipnou dvojicí vypravěčů. Extravagantní a upovídaný režisér Brügger srší ironií, vtipem a snaží se být nepřehlédnutelným a hlavním hybatelem dění. To vše je ale pouze chytrá mystifikace, jelikož nám film postupně odhaluje, že hlavním aktérem je právě mlčenlivý a lehce upozaděný vyšetřovatel Björkdahl. Detektiv do případu vnáší osobní zkušenost a velkou odhodlanost. Vyšetřování záhady přebral po svém otci, který se sám Hammarskjöldovým případem zabýval. Dokonce od svého otce dostal kus prostřeleného plechu daného letadla a vyřešení zločinu bere jako svůj celoživotní úkol. A právě Björkdahlova vytrvalá a neutuchající píle je hlavním hnacím motorem celého filmu. O to smutnější a snad až osudové je neuzavření případu, který je stále v mlze nejasností.

Začátek filmu je pojat skoro tendenčně – prostým příletem a stručným seznámením diváka s případem a filmovým štábem. Ocitáme se v africkém hotelu a film se okamžitě rozjíždí ve velkém. Brügger si v hotelovém pokoji najímá dvě černošské sekretářky, kterým diktuje scénář k dokumentu. Divákovi tak přibližuje okolnosti celého případu. Sekretářky jsou v roli zapisovatelek, ale také protagonistek dokumentu – živě zasahují a konfrontují režiséra svým pohledem na svět a na případ. Ať už obecně lidským, etnickým či ženským, nebo národnostním a vlasteneckým. Mají nejblíže k zemi a městu, kde se havárie stala. Režisér je prozíravě vybral právě kvůli jejich subjektivnímu a zkušenostnímu pohledu rodilých žen z Ndoly. Záhadu kolem havárie znají již od svého dětství a zároveň díky nim divák lépe poznává zambijský národ a kulturu.

Vyšetřovatelé se zběsile a energicky vrhají do vyšetřování plného prolhaných podezřelých, nevěrohodných svědků, pochybovačných novinářů, zmizelých policejních a soudních dokumentů nebo nově se objevujících informací od bývalých agentů. Během své detektivní práce se dostanou skrze zlaté doly a hustou džungli do zambijských slumů nebo léta zavřených archivů. Potkávají se s desítkami více a méně důvěryhodných respondentů a procestují velkou část celé země. Vedle Zambie se podíváme i do Konga, ale také do Dánska, Švédska nebo Británie. Odhaluje se nám pohnutá historie Zambie a města Ndola. Jsme zahlceni množstvím archivních materiálů ukazujících trosky letadla, zohavené mrtvoly cestujících a samotného generálního tajemníka OSN Hammarskjölda. Už od počátku je na případu něco divného – Hammarskjöld nemá žádné popáleniny jako ostatní mrtví na palubě a v límečku jeho košile je pikové eso – karta smrti. Podivné náhody a utajované informace, dříve neznámé či zatajované skutečnosti postupně vycházejí najevo. Tvůrci se setkávají s několika svědky, kteří přináší nové ale neověřené informace. Opravdu za zřícení a výbuch letadla mohl pilot? Belgická těžební společnost prý poskytla výbušninu na letiště, odkud letadlo startovalo. Během nehody byla zaznamenána a poté ztracena páska s rozhovorem, kde mluvil letecký žoldnéř, pilot stíhacího letounu, v tentýž den nehody u stejného letiště. A podivných nově nalezených svědectví jenom přibývá.

Na scénu přichází paramilitární organizace SAIRM s tajemným stínovým vůdcem, který je obdobou zlověstného plukovníka Kurtze z novely Josepha Conrada Srdce temnoty – ztělesňuje mýtickou až skoro legendární postavu na konci řeky. Organizace provází dokumentaristy na každém rohu, přestože její reálné fungování není stoprocentní. Skupina je spojována s přísně tajnými laboratořemi, které jsou skryté v džungli a mají za úkol vyrábět vakcíny s AIDS a jiné experimenty. Vakcíny měly být aplikovány v celém kontinentu s cílem očistit Afriku od černé rasy. A to se dokument teprve rozjíždí. Následuje nastínění spolupráce FBI, CIA a britských tajných služeb, které mohly mít snahu a podíl na Hammarskjöldově smrti. V 60. letech měl Západ velmi pádné důvody ovládnout africké státy. Belgičané, Britové, Američané či Francouzi se nechtěli jen tak vzdát svých diamantových a zlatých dolů. Těžba dřeva v džungli, ropa a nerostné suroviny… Byl Dag Hammarskjöld trnem v oku koloniálním mocnostem, protože podporoval nezávislost afrických států?

Během filmu titulní vyšetřovatelská dvojice zažívá mnoho zajímavých – ať už komických, nebo i dramatických situací. Rozhodnou se vykopat vrak letadla, ale sotva zabodnou rýč do země, tak jim to státní úředníci zakážou a nezbývá nic jiného než si zapálit doutník. Režisér nám ukazuje, že nepodcenil přípravu a ukazuje vybavení typické pro evropského dobrodruha – safari helma pro jejich čistě bílou skandinávskou kůži, detektor kovů a bílý kostým. Zároveň ale vidíme situace, kdy prochází opuštěnými stavbami, které měly být laboratořemi na výrobu vakcín s AIDS. Naleznou respondenta, který tvrdí, že mu byla zcizena identita, ale na dokumentech je jeho podpis s vlastnoručními poznámkami. V takovýchto situacích neví ani protagonisté, ani diváci, čemu věřit. A nemohl by být celý dokument jenom jedna velká mystifikace?

Tvůrci ukazují množství rozdílných stop, svědků a informací. Předkládají nám neuvěřitelné množství možností, jak film může pokračovat. Je však na každém divákovi, v čem uvidí konspirační teorii a kde si najde svoji část pravdy. Mohou za smrt šéfa OSN západní, nebo sovětské kontrarozvědky a byl Hammarskjöld největší obětí Studené války? A co samotná historie Konga a Zambie, která je ovlivněná apartheidem a západní kolonizací těžařů, kteří znásilňují a rabují jejich území?

Jako divák jsem si připadal v pasti, ale v příjemné a inspirující. Dokument dokonale mystifikuje a nutí diváka zamyslet se; spolupracovat s filmovým dějem, ale všímat si detailů, cest a odboček. To rozhodně není pro každého – někdo roli diváka jako spolutvůrce ocení, ale jiný to může brát jako zbytečně otevřený konec, se kterým si tvůrci nevěděli rady. Je to jeden z těch filmů, o kterých budete ještě dlouho přemýšlet, ale přesto se uspokojivého, pevně usazeného výsledku nedoberete. A to se stává málokdy.

Odložený případ: Hammarskjöld (2019, r. Mads Brügger)