Čtrnáctideník Kulturní noviny

9. číslo pondělí 26. 4. 2021

Téma Kultura

Radko Pytlík: Hašek jako jeden z prvních poukázal na to, že publicistické slovo nemá žádnou hodnotu a využívá se jen k podpoře stávajícího režimu

Jaroslav Hašek. Kresba Jaroslav Svoboda.

Rozhovor s největším českým znalcem díla a života Jaroslava Haška PhDr. Radko Pytlíkem publikujeme u příležitosti 100. výročí počátku vydávání Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války, 138. výročí narození Jaroslava Haška (30. dubna), ale i nových aktuálních událostí, které evokují jeho dílo…

Pan doktor přišel asi o půl hodiny později, a když odemykal dveře svého podkrovního ateliéru, už první slova, která jsem od něho slyšel, zněla haškovsky: „Vždycky vyvrátí mříž a berou jen drobné hloupé věci, co se jim vejdou do kapes. Loupež se stal ... více »

Téma Kultura

Kytice pro pana obrlajtnanta

Josef Lada: Švejk v ruské uniformě

Rozumět Švejkovi

V Herzově komediálním seriálu Černí baroni, který natočila Česká televize, přidělili tvůrci postavě Kefalína prapodivnou úlohu nesouhlasící s literární předlohou. Několikrát se vojín Kefalín vyjádřil, že „musí švejkovat, švejkovat a švejkovat“ a v ... více »

Společnost a politika Zahraničí

Posílit pospolitost místo přidělování privilegií

Obrázek nebo fotografie#31904

Sigrid Graumannová z Německé etické rady je se svým hlasem proti privilegiím pro očkované osamocena. Považuje ale za obhajitelné pokládat očkované lidi za rovnocenné s negativně testovanými.

taz: Paní Graumannová, co si vlastně myslíte o sousloví privilegia pro očkované?  Sigrid Graumannová : Nic moc. Nejde zde přece o privilegia, ale o to, jaká práva mohou občanky a občané využívat – a jaká nikoli. O tom bychom měli věcně mluvit. A slo ... více »

Společnost a politika Domov,Osobnosti,Média

Anketa: Báječná léta s právě šedesátiletým Jiřím Plockem

Jiří Plocek. Foto Tomáš Koloc.

16. dubna bylo zakladateli Kulturních novin, RNDr. Jiřímu Plockovi, šedesát let. Při té příležitosti jsme si v redakčním kruhu položili anketní otázku:
Jak jsem prvně potkal/a Jiřího Plocka - a jak se mi to setkání změnilo život?

Naďa Johanisová, ekologická ekonomka, vysokoškolská učitelka, autorka KN S Jiřím Plockem jsem se setkala někdy v roce 2009. Přišel za mnou na fakultu, protože slyšel, že se zabývám družstevnictvím. Řekl, že s přáteli zakládá tištěné družstevní novin ... více »

Společnost a politika Domov,Média

Kdo za to může?

Kde si přírody dovedou vážit. Foto Art Anderson, CC-BY-SA-3.0

Dne 18. dubna odvysílala Česká televize další díl pořadu Nedej se nazvaný Kdo za to může? Zaměřuje se na četné slovní útoky premiéra a ministra dopravy na předsedu spolku Děti Země, který podle nich může za to, že se zpožďují stavby dálnic u nás. Miroslav Patrik je podle nich „psychopat“, „škůdce normálního života“ a „ekoterorista“. Tyto projevy ústavních činitelů ve veřejných mediích mají znepokojivé rysy štvanic na režimu nepohodlné osobnosti, jak je známe z komunistických časů.

Když jsem byl v devadesátých letech na stáži v Nizozemí, zajímal jsem se o systém povolování nových přípravků v zemědělství, zejména pesticidů. Dozvěděl jsem se, že nedílnou součástí takového procesu jsou spolky, nevládní organizace, které se snaží ... více »

Společnost a politika Věda

Dobré koronazprávy XXVII.

Foto Tomáš Koloc.

Další díl redakčního výboru zpráv a informací, které přinášejí návody i naději.

Galerie za výlohou Výklady zavřených obchodů v centru Zlína poslouží k výstavám žáků Základní umělecké školy Morava.   Novinky ve výzkumu koronaviru Na stránkách Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně je možno najít překlady nejnovějších zahraničníc ... více »

Kultura a umění Domov,Kultura

Otevřeně o postavení a poměrech naší výtvarné obce

OskarBrůža, portrét.

O postavení výtvarného umělce se u nás mluvilo vždycky málo. Jednou z příčin je rozšířené mínění, že umělecká obec se z povýšenosti pranic nezajímá o starosti obyčejných lidí. Ale jen zasvěcení vědí, že i většina umělců jsou obvyklí lidé, bez touhy po vyvyšujících piedestalech. A teď, v pandemii, mají do kapsy patrně ještě hlouběji, než příslušníci jiných profesí. Mluvili jsme s Oskarem Brůžou, pracovníkem Unie výtvarných umělců České republiky.

Jak vlastně je to s profesionály, kteří jsou registrovaní v Unii výtvarných umělců České republiky? Nejdříve k pojmu registrace. Pro mladou a střední generaci výtvarných umělců je neutrální. Registrace však znamenala po dobu zhruba dvaceti let, až d ... více »

Kultura a umění Kultura

Katarzní setkávání uvnitř pytle blech?

Spolek Skutek

V návaznosti na rozhovor s Oskarem Brůžou jsme se zeptali několika výtvarných umělkyň a umělců na to, jak živý je fenomén statusu profesionála a sdružování. Odpovědí přispěli: Petr Dub (1976), Jaroslav Grodl (1984), Václav Kočí (1981), Denisa Krausová (1981), Václav Kyselka (1975), Eva Šindelářová (1993), Marek Tischler (1993), Irena Wagnerová (1959).

1. Jste členkou/členem Unie výtvarných umělců ČR? Co Vás ke vstupu vedlo? 2. Umělec není jmenován, ale sebeurčuje se. Je žádoucí, aby status profesionála získal znovu na významu? Proč? 3. Jste členkou/členem jiného sdružení výtvarných umělců? Jakého ... více »

Kultura a umění Kultura

Urban Legends

Urban Legends_I_Foto_archiv_BAW

Čím byly galerie, než se staly galeriemi? Jaká je historie míst, kam dnes přicházíme za uměním? Třináct galerií připravilo vlastní scénáře pro dokumentární i performativní videa, a přestože zdaleka ne všechny udržely zadanou koncepci, jak poukazuje recenzentka, výsledek je cenným materiálem, svěží upoutávkou nebo alternativním formátem komunikace v době nuceného uzavření.

Mezi stěžejní programy, které byly představeny v rámci letošního ročníku Brno Art Week, patří dokumentární série s názvem Urban Legends, která seznamuje s třinácti vybranými brněnskými galeriemi.  Do nitra jednotlivých institucí nahlíží divák zpravi ... více »

Kultura a umění Kultura

Deník Jaroslava Kovandy, 12. 4. – 25. 4. 2021

J. Kovanda - v pozadí Únos, barvené dřevo - dub, 150 x 190 x 110

Jaký bude, je, byl rok od března 2021 do března 2022 z pohledu osobností spjatých s výtvarným uměním? Celoroční seriál, v němž celkem 26 umělkyň, kurátorů, teoretiček a sběratelů umění tvoří společný deník, směs profesních, osobních i celospolečenských reflexí, vždy autorským záznamem dvou týdnů.

Jaroslav Kovanda, ročník 1941, 80 let, absolvoval jedenáctiletku a v roce 1963 Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor kamenosochařský. Jelikož postižený uměním, věnoval se hlavně poezii, divadlu a výtvarnu. 10 let redigoval a vy ... více »

Kultura a umění Kultura,Osobnosti

Filmový básník hledá domov

Obálka knihy

Monografie Jiřího Voráče o významném režisérovi Vojtěchu Jasném (1925–2019) je jak důležitou sondou do života filmového tvůrce, tak i unikátním dokumentem o poválečné kulturní historii. Má širší záběr, než naznačuje její název. Vtírá se i srovnání s jinými osudy exilových tvůrců.

„Smutná je duše má až k smrti“. Tento zápis z Diáře Vojtěcha Jasného datovaný krátce po emigraci v roce 1970 mi v mysli jako blesk propojil knihu Jiřího Voráče Vojtěch Jasný: Filmový básník v exilu (Host Brno, 2020) s podobně obsáhlou monografií V ... více »

Společnost a politika Zahraničí

Pětkrát v Rusku: Druhá cesta (2005): Aljona

Ilja Repin: Ivan Hrozný a jeho syn Ivan 16. listopadu 1581. Repro www.tretyakovgallery.ru

Když nejsi rusofob, jsi tedy rusofil?, ptal se mě před jednadvacátým srpnem roku 2018 básník a kritik Radim Kopáč v rozhovoru, který měl vyjít toho času v Lidových novinách, a který nevyšel, protože toho času bylo zvykem na Rusy plivat – v rámci té bohulibé třaskavé směsi, která si zcela záměrně plete Sovětský svaz s Ruskem, Putinovy snahy se Stalinovými výsledky apod. K čemuž připočti glorifikaci nevinného Západu (jeho „humanitární“ bombardování Srbska třeba) a klasické užívání dvojího metru: na jedné straně odporná anexe Krymu a na druhé straně shovívavé očko nad připojením Golanských výšin k Izraeli. Na rozdíl od některých mám však za to, že tak jak čile obcujeme s Němci, kteří nám ve své fašistické epizodě ublížili násobně víc než Rusové ve svém sovětském balení, že bych neměl přisýpat sůl do ran, které jsem nezpůsobil. Osmašedesátý rok Sovětskému svazu (a jeho komunistickým spojencům) odpustit nejsem s to, ale na Rusko jsem se snažil dívat pokud možno bez předsudků.

Při prezentaci ruské Antologie devadesáti čtyř českých básníků Iz věka v věk na našem vyslanectví v Moskvě při četbě Knížákových veršů: „Chtěl bych mít vanu rumu a atomovou pumu / Nejdřív bych ten rum vypil a pak bych tu pumu vrh / tím pádem bych ze ... více »

Literární ukázka Kultura

Štěpán a Šárka

Obrázek Tomáš Koloc.

Psychofonetika je terapeutická metoda zviditelňující vnitřní prožitek skrze spontánní gesto a hlásky. Autor spojuje svou erudici terapeuta a celoživotní vášeň literáta a postupně vytváří pohádky, v nichž nejen děti, ale i dospělí mohou prožít kvalitu jednotlivých hlásek. V tomto případě jde o pohádku pro pedagogickou práci s hláskou Š.

Na začátku země, která nemá konce, stoupá vzhůru pohoří Věčné blaženosti. Za těmi horami, pod jejich sněžnou čelenkou, pramení potůček. A je to prazvláštní pramen! Sotva vyjde na obloze Měsíc, začne vyvěrat z hlubin země, bublá a šumí a zdá se, jako ... více »

Poezie Kultura

Jarní déšť

Wu Čang-šuo (1844-1927): Kvetoucí švestky

Báseň klasika čínské literatury Li Šang-jina.

Ospale ležím v bělostném jarním oděvu. Bílá brána je spuštěná, marné je moje toužení. Červený pokoj. Clonou deště jsme si vyměnili jen chladné pohledy. Perlový závěs, kmitání lampy, osamělý návrat. Daleká cesta a na ní pozdního jara stesk. Na sklonk ... více »

Literární ukázka Kultura

Počteníčko: Když se Maruně ukázal anděl

Zora Šimůnková (1965 - 2021).

12. dubna, na 60. výročí prvního letu člověka do vesmíru, náhle zemřela básnířka a knihovnice Zora Šimůnková (1965 – 2021), na kterou pod jejím imaginativním satirickým textem vzpomíná redaktor KN Tomáš Koloc

Když se Maruně Stránské zjevil ten anděl, bylo asi deset dopoledne. Zrovna na hřbitově plela nebožtíkovi hrob, když za ní něco zašustilo. Otočila se, dneska už ani na hřbitově není bezpečno, co kdyby to byl zloděj. Byla připravená ho praštit motyčko ... více »

Fejeton Kultura

Jako když se křiví větve stromu

Obrázek nebo fotografie#32060

Fejeton nostalgický

Jan Stern výše v eseji Kytice pro pana obrlajtnanta píše, že někteří nostalgici mají schopnost z děl, která v minulosti třeba i ostře kritizovala nějakou dobu, po letech ve svém vnímání úplně vypustit onu kritiku a vnímat jen nostalgii z doby, kte ... více »

Fejeton Kultura

Na očním

Obrázek nebo fotografie#32059

Nemusí pršet, jen když kape

My mazáci, kteří jdeme na operaci druhého oka, protože první nám operovali před týdnem a potom čekali, jestli náhodou neoslepnem, víme, že po vchodu do přípravny před operačním sálem je každý odpor marný a nakonec stejně skončíme rezignovaně na oper ... více »