Společnost a politika Zahraničí

Posílit pospolitost místo přidělování privilegií

Obrázek nebo fotografie#31904 Sigrid Graumannová. Foto taz

Sigrid Graumannová z Německé etické rady je se svým hlasem proti privilegiím pro očkované osamocena. Považuje ale za obhajitelné pokládat očkované lidi za rovnocenné s negativně testovanými.

taz: Paní Graumannová, co si vlastně myslíte o sousloví privilegia pro očkované? 

Sigrid Graumannová: Nic moc. Nejde zde přece o privilegia, ale o to, jaká práva mohou občanky a občané využívat – a jaká nikoli. O tom bychom měli věcně mluvit. A slovo privilegia je automaticky spojeno s hodnocením, které považuji za problematické.

A jak byste to nazvala, když očkovaní budou smět něco, co ostatní nikoli?
Mluvila bych o „zvláštních pravidlech pro očkované“, to je o něco neutrálnější.

Spolková ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtová (SPD) je zastánkyní svobod pro očkované, protože odpadá důvod k omezování základních práv, když už očkovaní nepředstavují riziko. Lambrechtová říká, že to je logický krok. Podobně to vidí ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU). Považujete to také za logické?

Upřímně řečeno nikoliv. To by bylo v pořádku až tehdy, kdyby měli všichni šanci nechat se očkovat nebo svobody získat zpět alternativně pomocí testů. Při zvláštních pravidlech pro očkované musíme počítat s následnými problémy, které mohou nabourat ochrannou strategii proti pandemii.

Co tím myslíte?
Musíme dávat pozor, abychom nepřepínali požadavky na solidaritu, kterou očekáváme od občanek a občanů. Pokud se bude při nějakých jedenácti procentech očkovaných diskutovat o tom, že ti, kteří jsou očkováni, smějí dělat věci, které jiní dělat nesmějí, a současně nelze očkování nabídnout všem, bude to právem považováno za nespravedlivé.

Právníci by argumentovali, že je nespravedlivé bezdůvodně omezovat základní práva.
To je samo o sobě správně. Měli bychom ale mít na zřeteli celkový plán boje s pandemií. Tato individualizace, která vychází z právnického myšlení a za normálních okolností je správná, nám v tomto okamžiku nepomůže, protože se musíme jako společnost společně postarat o to, že budou dodržována pravidla na ochranu proti infekci. Nemůžeme táhnout jen za jeden cíp – pro očkované by pak bylo zrušeno omezení kontaktu nebo odpadla povinnost nosit ochranu úst a nosu – a důsledky nebrat na zřetel. Řekla bych to takto: je přiměřené omezit základní práva, když nelze ochranu zdraví obyvatelstva zaručit jinak; ale omezit je všem a samozřejmě jen tehdy, pokud následné škody nepřeváží.

Obáváte se společenských nepokojů?
Přesně tak. Obávám se, že ochota k solidaritě polevuje, když mají občanky a občané pocit, že se s nimi zachází nespravedlivě. Ochranná strategie proti koronaviru by měla být úspěšně dotažena do konce. Pokud by měla být ohrožena, jedná se určitě o argument pro to, abychom nerušili jednostranná individuální omezení svobod, která ještě platí pro ostatní.

Nemohli bychom se jednoduše těšit z toho, že ostatní opět nabyli svá základní práva, a sami ještě trochu posečkat?
Tak si představte, že by generace ve věku 60 let plus, která bude brzy proočkovaná, mohla opět chodit do opery nebo na koncerty klasické hudby, ale mladí by ještě půl roku nemohli na rockové koncerty, protože zatím nedostali termín očkování. To by se u mladých těžko setkalo s kladným přijetím. Neměli bychom dávat všanc ochotu být solidární, kterou zatím právě i mladí lidé projevují ohromujícím způsobem.

Lambrechtová se vyslovila pro to, aby byli očkovaní lidé postaveni na roveň těm, kteří byli na virus negativně testováni. Tím by se například kulturní nabídka mohla otevřít všem, jen ti očkovaní by se už nemuseli nechávat testovat. To by bylo v pořádku?
To by byla smysluplná a dobrá možnost. Pokud by negativní rychlotest umožňoval přístup k nějaké akci nebo službě, mohli by být očkovaní z této povinnosti vyňati. To by bylo správné pořadí! Tuto formu nerovného zacházení by občanky a občané jistě akceptovali – pokud by byl nabídnut dostatek rychlotestů. Vyslovuji se pouze proti zvláštním pravidlům pro očkované, které nelze vyvážit alternativními pravidly pro neočkované. K tomu by chyběla sociální akceptace.

Takže žádné výjimky, pokud jde o omezení kontaktu nebo povinnost nosit ochranu úst a nosu?
Představte si metro. Polovina by tam seděla s respirátorem, polovina bez něj. Myslíte si, že by si pak všichni neočkovaní lidé nechali respirátor nasazený? A představa, že by měl bezpečnostní personál kontrolovat očkovací průkazy, je přece absurdní, pokud odhlédneme od toho, že by to pravděpodobně vůbec nebylo přípustné. Obecná omezení jako nošení roušek nebo dodržování rozestupů musíme za účelem ochoty dodržovat pravidla ještě nějakou dobu zachovat. To lze jistě spravedlivě požadovat. Z mého hlediska ale existuje jedna výjimka, kterou Německá etická rada (Deutscher Ethikrat) uvedla i v onom ad hoc vypracovaném doporučení. V domovech pro seniory a ústavech sociální péče by měla být izolační opatření pro očkované co nejdříve zrušena. Pokud je většina lidí v domovech očkovaná, měly by tam být opět umožněny společenské aktivity a návštěvy bez omezení.

Proč by to tam mělo být možné a v jiných sektorech nikoli?
Tato skupina osob byla v průběhu pandemie vystavena obzvlášť velké zátěži. Zažili jsme v minulosti situace, kdy byli lidé v domovech prakticky v izolaci. Taková omezení svobody jdou mnohem dál než ta, která platí pro ostatní. Tedy například, že si po určitou dobu nemůžeme zajít do restaurace nebo do kina.

Čemuž úplně nerozumím: existuje přece i smluvní volnost. Například když se soukromá letecká společnost rozhodne, že bude přepravovat jen očkované osoby, může to beztak udělat, nebo ne?
I smluvní volnost má ale určité hranice. Muselo by se přezkoumat, zda je z právního hlediska v pořádku předkládat očkovací průkaz – jde přece i o údaje o zdravotním stavu. A museli bychom si rozmyslet, zda máme jako stát proaktivně vytvářet předpoklady k tomu, abychom to umožnili. Vycházím z toho, že i u soukromníků půjde o rychlotest na koronavirus nebo očkování – za předpokladu, že obojí poskytne přiměřenou míru jistoty. Ani očkování přece neposkytuje stoprocentní ochranu před infekcí.

Existuje část populace, která o nebezpečnosti koronaviru pochybuje. „Nucené očkování“ bylo na demonstracích hnutí „Querdenker“ (obtížně přeložitelné slovo odvozené od slova „Querdenken“ – vědeckého pojmu, který v němčině označuje „laterální myšlení“, „Querdenker“ je tedy někdo, kdo v myšlení připouští paralelní možnosti a nebojí se vystoupit mimo obecně přijímané vzorce poznávání reality – pozn. překl.) od počátku líčeno jako hororový scénář. Když nyní mluvíme o zvláštních právech očkovaných, není to nepřímé donucování?
V každém případě se o tom v tomto smyslu diskutuje a mnoho lidí je znepokojeno. Dokonce i v domovech seniorů a v nemocnicích se určitá část zdravotnického personálu nechce nechat očkovat, i když by mohla. Na tuto nejistotu by se nemělo reagovat nátlakem, ale dobrou veřejnou informační kampaní. Potřebujeme totiž proočkovanost 80 až 85 procent vzhledem k tomu, že budeme muset s virem trvale žít. Toho dosáhneme jen tehdy, pokud posílíme smysl pro pospolitost a nebudeme stavět jedny proti druhým.

Jste toho názoru, že by mělo být očkování povinné alespoň pro ošetřovatele a pracovníky v sociálních službách?
Od očkovací povinnosti se zatím z dobrých důvodů upustilo. Uděláme dobře, když budeme i nadále spoléhat na dobrovolnost. Lidé musí být přesvědčeni, že tuto pandemii překonáme jen tehdy, pokud se všichni necháme očkovat. Přímá nebo i nepřímá očkovací povinnost by vyvolala protireakce, a ty by také mohly ohrozit celkovou strategii.

Co se stane s lidmi, kteří se nechtějí nechat očkovat za žádnou cenu?
Pokud i tak dosáhneme potřebné proočkovanosti, budeme to asi muset akceptovat.

Záleží ale na počtu, nebo ne? Kdyby se nechtělo nechat očkovat 50 procent populace, asi bychom měli problém.
Ano, ale tomu by se mělo čelit preventivně. Potřebujeme důvěryhodnou celkovou strategii, která bude jasně komunikována, s nabídkou očkování pro každého, v kombinaci s dobrou strategií testování, a to vše provázeno dobrou veřejnou osvětou. V tomto ohledu máme ještě velké rezervy.

==
Sigrid Graumannová

Narozena 1962, od roku 2016 členka Německé etické rady. Kromě toho je rektorkou Evangelické vysoké školy Rheinland-Westfalen-Lippe a profesorkou etiky na Fakultě léčebné pedagogiky a ošetřovatelství.
==

OČKOVÁNÍ A RYCHLOTESTY

Přesnost rychlotestů se podle jedné studie nevládní organizace Cochrane Collaboration. Všechny antigenní testy nezachytí část infikovaných osob, zejména pak osoby bez příznaků. Takže i ten, kdo měl negativní výsledek testu, může být přesto nakažený.

Pravděpodobnost, že by očkované osoby s úplným očkováním přenášely virus Sars-CoV2, je naproti tomu podle Institutu Roberta Kocha menší než u nakažených s falešně negativním rychlotestem. Očkování proto pravděpodobně poskytuje větší jistotu než negativní test.

Stoprocentní ochrana však neexistuje. To zdůrazňuje i frankfurtská viroložka Sandra Cieseková. V nadcházejících týdnech proto budou muset očkovaní lidé především chránit své dosud neočkované spoluobčany.

== 

Pravidla rozvolňování pro očkované lidi a pro ty s negativními testy se v současné době ustavují i v ČR. Český rozhlas zveřejnil v pondělí 26. dubna výsledky průzkumu veřejného mínění na toto téma.

Text, který původně vyšel v deníku taz, přetiskujeme díky laskavosti (družstevní) redakce taz. Pro Kulturní noviny jej přeložil Pavel Mašarák.