Čtrnáctideník Kulturní noviny
1. číslo pondělí 3. 1. 2022
Chvála pomalosti
Vyšší rychlost dobu jízdy nezkrátí. Ve městě rychlostí 25 km/h dojedeme do cíle dřív – a navíc bezpečněji, šetrněji ke klimatu, uvolněněji a zdravěji.
Zpomalení, to zní hezky, ale tak trochu jako romantická hudba včerejška. Pomalost si užíváme na dovolené v malebné vesničce s certifikací „ Cittaslow “ (asociace obcí, které se soustředí na kvalitu života, inspirovaná hnutím Slow Food – pozn. red. K ... více »
PSYCHOLOGIE JAKO ŽIVOTNÍ ÚDĚL: Za Karlem Plockem
Dne 22. prosince v odpoledních hodinách zesnul ve věku 87 let po dlouhé a těžké nemoci moravský psycholog a překladatel PhDr. Karel Plocek. Pohřební obřad se uskutečnil 30. prosince v brněnském kostele sv. Augustina v přítomnosti značného počtu smutečních hostů.
Plockovou celoživotní profesí byla psychologie, zvláště pak dětská a poradenská. Jako ke svému učiteli – ve smyslu inspirativní osobnosti nad školskými institucemi – se hlásil k za socialismu ostrakizovanému profesoru Robertu Konečnému, válečnému od ... více »
Patnáct nejčtenějších textů v Kulturních novinách v roce 2021
Některé poněkud překvapivé, mnohé zneklidňující a snad všechny inspirativní.
1. Christoph Lehermayr: IKEA na scestí Jak se dostává ilegální dřevo z Ukrajiny do nábytku švédského giganta, co s tím mají společného rakouští dřevobaroni a proč mnohé z toho má zůstat utajeno. Samotný text dorazil do KN z Addenda přes Archipel. ht ... více »
Zrcadlo odpíračů
Probíhající epidemie není pouze problémem zdravotnickým, ale ukazuje se, že přinejmenším stejně závažný je i aspekt sociologický. Jednoduchá rovnice očkování = řešení v reálu neplatí. Situace má více rovin, v nichž se děje úzdrava. Klíčovým faktorem pro zvládání závažných celospolečenských problémů je důvěra. A špatným řešením jsou silové způsoby.
Nemusíme být ani odbornými sociology, abychom po troše pátrání v různých patrech společnosti zjistili, že se nacházíme uprostřed pestré směsi jednotlivců či skupin, z nichž každá v životě naplňuje jiný úděl – a nezřídka i v opozici vůči stávajícímu, ... více »
Boj s větrnými mlýny anebo životopis průšviháře 1.
Na pokračování uveřejňujeme paměti legendárního východočeského barda devíti uměleckých řemesel (herec, loutkoherec, loutkář, malíř, výtvarník, scénograf, ilustrátor, umělecký knihař a básník).
Sedím ve stísněném pokojíku vymezeném policemi a skříňkami s popraskanými skly oken, plném neuklizených krámů, nakupených knih, papírků s poznámkami, nedomalovaných obrazů, nedodělaných plánů a nepronesených myšlenek. Venku hřmotí ocelové roury a kl ... více »
Dvojitá dávka z Drnovic
V závěru minulého roku vydal agilní spolek Drnka dvě drobné, ale podle našeho soudu nepřehlédnutelné publikace, a to v oboru prózy i poezie.
Drnka je spolek okrašlovací, vlastivědný, ekovýchovný, osvětový, kulturní atd. atp. z Drnovic. Někteří snad znají nevelké Drnovice na Vyškovsku díky tamnímu fotbalovému klubu, který v letech 1977 až 1993 postoupil z okresního přeboru až do první li ... více »
Centra mimo centra 4/6
Čtvrtý díl cyklu, který vznikl ve spolupráci se studenty Katedry výtvarné výchovy Masarykovy univerzity. V rámci předmětu Základy provozu umění objevují místa, která se věnují prezentaci výtvarného umění, přitom se však zpravidla nacházejí na periferii nejfrekventovanějších tras. Tato periferie může souviset s lokalitou, aktuálně (ne)preferovanými formami umění, diváckou cílovkou nebo i s autorsky osobitým zákresem mapy. Vedle nesamozřejmé pozornosti k méně sledovaným projektům tak cyklus představuje jakousi rozhlednu s výhledem do krajiny nejmladší generace „lokátorů“. Tentokrát se, pro mnohé jistě překvapivě, ocitají „mimo centrum“ ostravské magnety Galerie Dolu Michal a Plato, jakož i mikulovská galerie Závodný.
Tereza Blažková Tato galerie, která se nachází v prostorách národní kulturní památky Dolu Michal, situovaném na samém kraji města Ostravy, je i přes svou lokalitu považována za centrum umění v Ostravě. Výstavní činnost zaměřená na prezentaci soudobé ... více »
Humblebrag
Je-li součástí instituce „bezpečná zóna“, v níž lze instituci kritizovat, posiluje to instituci samu, podobně jako neoliberální kapitalismus posiluje to, že v něm mohou otevřeně koexistovat antikapitalisté. Výstava Tomáše Moravanského představuje takovou bezpečnou zónu jako muzejní exponát, včetně jejího stálého obyvatele, který o prostředí „vypovídá“, jsa utvářen výlučně jím.
Zahradní trpaslíci jsou ze své podstaty pyšnými tvory, hrdě reprezentují svou pozici, bývají strážci, někteří hlídají poklad. Místo jim takříkajíc patří. Pokud bychom se měli zaměřit na jejich osobnost, jejich obeznámenost se světem a duševní rozvoj ... více »
Deník Jana Dočekala, 17. – 30. prosince 2021
Jaký bude, je, byl rok od března 2021 do března 2022 z pohledu osobností spjatých s výtvarným uměním? Celoroční seriál, v němž celkem 26 umělkyň, kurátorů, teoretiček a sběratelů umění tvoří společný deník, směs profesních, osobních i celospolečenských reflexí, vždy autorským záznamem dvou týdnů.
Jan Dočekal se narodil v roce 1943 v Třebíči. Negraduovaný fatalista, protestant, historik umění, výtvarný pedagog, kolážista, malíř. Vydal tři knihy recenzí a rozhovorů, monografii Josef Kremláček, spolupracoval na Slovníku českých a slovenských ... více »
Za zimního večera
Báseň Georga Trakla v překladu Romana Kopřivy.
ZA ZIMNÍHO VEČERA 2. znění Na okno když padá sníh, dlouze zvoní na klekání, stůl je mnohým přichystaný, dům po práci poslední. Kdo tu musíš putovat, temnou stezkou dojdeš k bráně. Strom milostí požehnaně z chladné prsti raší zlat. Poutník vstoupí v ... více »
Počteníčko: O muži osmirukém
Japonská pohádka v podání Adolfa Weniga: pro pobavení i poučení.
Žil jednou ve velkém městě truhlář, velmi pilný a obratný řemeslník, jen tu měl chybu, že byl velmi žádostiv bohatství a po ničem netoužil, než jak by stále víc a více peněz vyzískal. Modlil se denně k bohům o milost; nepřál si jiného, než aby mu da ... více »
Viel Glück für uns alle!
Poznámka na staré a nové téma.
Nemám rád Sudetoněmecké krajanské sdružení, kterému se někdy taky říká ladsmanšaft, což mi zní jako něco mezi lančmítem a fotbalový manšaftem. Důvodů, proč ho nemám rád, je víc, konče těmi vědomými, které mají svůj počátek už u slova „Sudety“. Tento ... více »