Poezie Kultura

Za zimního večera

Valerius de Saedeleer: Zimní krajina (1927)

ZA ZIMNÍHO VEČERA

2. znění


Na okno když padá sníh,
dlouze zvoní na klekání,
stůl je mnohým přichystaný,
dům po práci poslední.

Kdo tu musíš putovat,
temnou stezkou dojdeš k bráně.
Strom milostí požehnaně
z chladné prsti raší zlat.

Poutník vstoupí v pokoře;
Bolest v prahu zkameněla.
Vtom se čistě rozeskvěla
– chléb a víno – večeře.

Exkluzívně pro Kulturní noviny přeložil Roman Kopřiva.


EIN WINTERABEND
2. Fassung


Wenn der Schnee ans Fenster fällt,
Lang die Abendglocke läutet,
Vielen ist der Tisch bereitet
Und das Haust ist wohlbestellt.


Mancher auf der Wanderschaft
Kommt ans Tor auf dunklen Pfaden.
Golden blüht der Baum der Gnaden
Aus der Erde kühlem Saft.


Wanderer tritt still herein;
Schmerz versteinerte die Schwelle.
Da erglänzt in reiner Helle
Auf dem Tische Brot und Wein.


In: Georg Trakl. Dichtungen und Briefe. Hrsg. V. Hans Weichselbaum. Otto Müller Verlag, Salzburg-Wien, 2020, S. 102.