Ruka ruku do zelena myje
EU a klimatický obrat: Evropská komise prohlásí atomovou energii a zemní plyn za klimaticky šetrné. Stojí za tím kompromis mezi Francií a Německem.
Byl to silvestrovský ohňostroj zvláštního druhu: 31. prosince 2021, pár minut před přelomem roku, poslala Evropská komise z Bruselu členským státům návrh nařízení, ve kterém se investice do plynových a atomových elektráren za určitých předpokladů považují za klimaticky šetrné.
Vzhledem k okolnostem to rakouská ministryně pro ochranu klimatu za zelené Leonore Gewesslerová označila jako „akci v mlze a za šera“ – ale zapůsobilo to jako bomba. Především v Německu a Rakousku se objevuje jeden protest za druhým a rok 2022 začal ve znamení těžkého evropského klimatickopolitického sporu.
Nejhlasitěji a nejtvrději reagovala Vídeň. Evropská komise prý „učinila krok směrem ke greenwashingu atomové energie a fosilního plynu,“ řekla Gewesslerová. „Pokud budou tyto plány v této podobě uskutečněny, podáme žalobu,“ napsala zmíněná zelená politička na Twitteru.
Ostrá kritika přišla i z Berlína. Ty plány jsou „absolutně špatné“, nechala se slyšet spolková ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová (Zelení). „Na souhlas s novými návrhy Evropské komise to nevidíme,“ prohlásil ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck (Zelení).
Žádný bianko šek
Zdrženlivý naopak zůstal německý kancléř Olaf Scholz (SPD). Návrh Komise by „neměl být přeceňován,“ prohlásil již na prosincovém summitu EU v Bruselu. Jde podle něj „o posouzení aktivit podniků“, nikoli o doporučení pro státy.
Tzv. taxonomie se opravdu obrací především na investory. Označuje „udržitelné investice soukromého sektoru“, jak zní z Bruselu. Návrh nepředepisuje žádné finanční investice a nebrání ani tomu, aby peníze proudily do jiných zdrojů a nosičů energie. Skutečnost, že Německo vystoupí z atomové energie a bude sázet na obnovitelné zdroje energie, je zpochybňována právě tak málo, jako plánovaná „renesance“ atomové energie ve Francii.
Rovněž používání zemního plynu jako tzv. překlenovací technologie zůstává podle návrhu Evropské komise povoleno.
Atom pro Francii, plyn pro Německo – to je kompromis, k němuž dospěla šéfka Komise Ursula von der Leyenová po dlouhých a namáhavých konzultacích s Paříží a Berlínem. Zohlednit musela i uhelné elektrárny v Polsku a rostoucí ceny energií. Čistě zelenou nauku proto tato politička z německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) hlásat nemohla.
Nechtěla však ani vystavit bianko šek. Opatřila tedy svůj návrh výhradami. Jádro a plyn budou uznávány jako udržitelné pouze za určitých podmínek. Například Francie se tak musí postarat o likvidaci radioaktivního odpadu. Kromě toho chce Komise také zajistit transparentnost. „Investoři budou moci na první pohled jasně rozeznat, zda a v jakém rozsahu jsou dané aktivity, ucházející se o investice, spojené se zemním plynem či atomovou energií,“ zní z Komise.
K žádnému „greenwashingu“ nedojde, tvrdí Komise, zmíněná taxonomie je prý solidním nástrojem na vědeckém základě. Řada expertů to ale vidí jinak. Organizace Německá pomoc životnímu prostředí (Deutsche Umwelthilfe) varuje, že nyní „budou pod zeleným pláštíkem umožněny investice škodlivé pro životní prostředí“.
„Evropská komise provádí těmito návrhy greenwashing,“ domnívá se Občanské hnutí Finanční obrat (Bürgerbewegung Finanzwende). Svým „poklonkováním národním zájmům“ údajně prokazuje trvale udržitelným finančním trhům medvědí službu. Podle hnutí nemůže Komise svou politiku obhájit, a skrývá proto plán před veřejností.
Von der Leyenová může návrh prosadit
Možné to je ovšem jen proto, že k tomu bruselští komisaři dostali od členských států zmocnění. Von der Leyenová může návrh prosadit tzv. delegovaným právním aktem, nedá se tak prakticky už zvrátit. Možné jsou nanejvýš jen menší změny. Sedmadvacet členských států má ještě do 12. ledna možnost podat v Bruselu komentáře. Poté chce Komise svůj návrh formálně schválit. Zastavit by se dal jedině v případě, že by se proti němu vyslovila tzv. posílená kvalifikovaná většina členských států nebo prostá většina v Evropském parlamentu.
Obojí se zdá nepravděpodobné. V parlamentu sice proti návrhu existuje odpor: Poslanci za zelené, sociální demokraty a liberály sepsali dopis, v němž se staví proti taxonomii. „Je to rána do zad projektu zelené transformace,“ říká Michael Bloss, mluvčí Zelených pro klimatickou politiku. Většinu ale ještě pohromadě nemá.
V Evropské radě, sdružující zástupce členských států, dokonce odpůrci téměř nemají šanci. V radě by se muselo spojit nejméně 20 členských států zastupujících nejméně 65 procent obyvatel EU. Kromě Německa a Rakouska se bouří ale jen malé země jako Lucembursko, Dánsko a Portugalsko – to nestačí.
O atomovou energii se naproti tomu zasazuje asi tucet států. Vede je Francie, která 1. ledna převzala půlroční předsednictví v Evropské radě. Prezident Emmanuel Macron je pevně rozhodnut svou představu o ochraně klimatu poháněné atomem proboxovat. Kancléř Scholz je ve srovnání s ním výrazně slabší.
Ani Scholz sice nemá jaderné elektrárny rád, plynu se ale vzdát nechce. „Pro spolkovou vládu je zemní plyn v kontextu výstupu z jádra a z výroby elektrické energie spalováním uhlí důležitou překlenovací technologií na cestě k uhlíkové neutralitě,“ řekl v neděli 2. ledna mluvčí vlády. Scholz tedy „špinavý deal“ z Bruselu potřebuje, i když jsou zelení proti tomu. Pro německou semaforovou koalici to znamená mrzení – s greenwashingem „made in EU“ jí hrozí chybný start v evropské i klimatické politice.
Text, který původně vyšel 2. ledna 2022 v deníku taz, přetiskujeme díky laskavosti (družstevní) redakce taz. Pro Kulturní noviny jej přeložil Pavel Mašarák.