Čtrnáctideník Kulturní noviny
3. číslo pondělí 31. 1. 2022
Vykořisťování u rozvážkových služeb
Novinářka berlínského deníku taz pracovala pět měsíců jako kurýrka u potravinové rozvážkové služby Flink. Zničila si při tom víc než jen mobil – je to totiž otrocká práce.
Jeden den v říjnu 2021, nástup do práce v 17 hod. S bušícím srdcem jedu do podniku. Zářivě růžové výlohy (v sídle podniku, pozn. red. KN) na mě teď už působí jako varovný signál. Když zamykám kolo, mám vlhké ruce a napínám uši. U vchodu už stojí dva ... více »
Jsou to samozřejmosti
Lieferando dělá jen to, co vyplývá z platného zákoníku práce. Takže důvod k nějakému jásotu zde není.
Poslouchá se to až moc pěkně, než aby to byla pravda: Lieferando se stává „přátelským zaměstnavatelem“. Německá rozvážková služba specializovaná na rozvoz jídel z restaurací šveholí o „jedinečném komplexním balíčku, jehož součástí je zaměstnání přím ... více »
Jak jsem dostal covid aneb deset dní, které otřásly mou důvěrou v naše zdravotnictví
Zápisky z pandemického lůžka redaktora KN
středa 19. ledna Polovička mých klientů v práci kašle. Kdybych dělal ve zdravotnictví nebo v sociální práci za první vlny, dostal bych od státu 75 tisíc jako můj kamarád Petr (a jako on bych si za ně koupil teleskopický Canon!) Takhle jsem bez covid ... více »
Dušan Klein: ten, co tvořil filmy, které neuráží, kde neteče krev a je nám dobře – a přitom se často dostal hloub
9. ledna zemřel Dušan (vlastním jménem Július) Klein (1939 – 2022), jeden z velkých slovenských židovských režisérů, kteří vystudovali v Praze a už v českých zemích zůstali a tvořili (vedle Jána Kádára, Juraje Herze, Juraje Šajmoviče a Mateje Mináče). Tak jako režisér Oldřich Lipský srostl v dokonalou tvůrčí dvojici se scenáristou Jiřím Brdečkou, Václav Vorlíček s Milošem Macourkem a Jindřich Polák s Otou Hofmanem, Dušan Klein se v nejlepším tvůrčím věku našel s lékařem MUDr. Ladislavem Pecháčkem, se kterým kromě jiných skvělých děl vytvořil legendární sérii Básníků (1982 – 2016), v nichž předobrazem básníka-lékaře Štěpána byl Pecháček a předobrazem básníka-režiséra Kendyho Klein.
9. ledna zemřel Dušan (vlastním jménem Július) Klein (1939 – 2022), jeden z velkých slovenských židovských režisérů, kteří vystudovali v Praze a už v českých zemích zůstali a tvořili (vedle Jána Kádára, Juraje Herze, Juraje Šajmoviče a Mateje Mináče ... více »
V kritickém bodě!
Výstava, která otevírá jedenáctý rok existence galerie OFF/FORMAT je namířena kriticky jak k vlastní galerii, tak k obecnější problematice umělecké scény.
Zatímco podrážky bot chutě drtí bramborové lupínky přehlušující tak trapnost úvodního vernisážového slova, oko se pokochá. Je to současná výstava, jak má být! Nechybí textil ani keramika, víme přeci, že umění se vrátilo k materialitě. Videorozhovor ... více »
Deník Jana Vičara, 14.–27. ledna 2022
Jaký bude, je, byl rok od března 2021 do března 2022 z pohledu osobností spjatých s výtvarným uměním? Celoroční seriál, v němž celkem 26 umělkyň, kurátorů, teoretiček a sběratelů umění tvoří společný deník, směs profesních, osobních i celospolečenských reflexí, vždy autorským záznamem dvou týdnů.
Jan Vičar (1967) je především grafik a cestovatel. Pokud není právě ve Francii nebo v Maroku, instaluje svoji výstavu v arizonském Phoenixu (právě nyní), anebo pracuje ve svém dřevěném domku v lesích pod Javořicí na Vysočině. Kurátor Radek Wohlmuth ... více »
Člověk trochu jinak
Kniha, která se prezentuje jako zřídlo moudrostí a rad, zpravidla nebudí čtenářovu důvěru. Proč tuto obezřetnou bariéru v případě knihy O hledání a nalézání překonat?
Jsou lidé, kteří s oblibou čtou a doporučují knihy plné rad a osvědčených moudrostí, protože jim pomáhají proplouvat všelijakými životními tůněmi. Ale jsou i takoví, kteří právě takové rady a cizí moudra odmítají. Když jsem se zadívala na obálku s n ... více »
Centra mimo centra 6/6
Šestý díl cyklu, který vznikl ve spolupráci se studenty Katedry výtvarné výchovy Masarykovy univerzity. V rámci předmětu Základy provozu umění objevují místa, která se věnují prezentaci výtvarného umění, přitom se však zpravidla nacházejí na periferii nejfrekventovanějších tras. Tato periferie může souviset s lokalitou, aktuálně (ne)preferovanými formami umění, diváckou cílovkou nebo i s autorsky osobitým zákresem mapy. Vedle nesamozřejmé pozornosti k méně sledovaným projektům tak cyklus představuje jakousi rozhlednu s výhledem do krajiny nejmladší generace „lokátorů“. Tentokrát půjde o místně specifické aktivity, o oživování míst veřejného prostoru, a to v káznici, ve dne v noci i beze stropu…
Kateřina Nedbalová „Unikátní historické prostory s neopakovatelnou atmosférou“, „Oživte káznici s námi!“ V srdci brněnského Bronxu na ulici Bratislavská se nachází budova bývalé káznice, která v poslední dekádě nabývá zcela rozdílný význam v porovná ... více »
Boj s větrnými mlýny anebo životopis průšviháře 3.
Na pokračování uveřejňujeme paměti legendárního východočeského barda devíti uměleckých řemesel (herec, loutkoherec, loutkář, malíř, výtvarník, scénograf, ilustrátor, umělecký knihař a básník).
Na pokračování uveřejňujeme paměti legendárního východočeského barda devíti uměleckých řemesel (herec, loutkoherec, loutkář, malíř, výtvarník, scénograf, ilustrátor, umělecký knihař a básník). Nadvláda Velkoněmecké říše se překlopila do opačného gar ... více »
Vyhlášení dražby
Básník Sergio Corazzini a jeho nabídka myšlenek originálních za ceny normální.
Giorgiovi Laisovi Přistupte! Už se rozsvěcují světla v sálech mé domény! Pánové! Začíná se výprodej mých myšlenek! Pojďte blíž! Kdo je chce? Myšlenky originální za ceny normální! Prodávám, neboť se chci stočit do klubíčka na výsluní jak kočka a pa ... více »
Až budu tich…
Z díla básníka a kněze Jana Dokulila: „já ze žebříku úzkosti přestoupím k novoluní.“
Až budu tich jak pole v sněhu padlém a kobalt soumraku se zkypří ostrým rádlem, nad čelem stíny ostřic povyrostou a žula jihnoucí nám vydá píseň prostou. Už lomit rukama přestane vítr v keři, den hlavu schýlenou tekoucí vodě svěří, a dlaně vrb a pís ... více »
Počteníčko: Divadelní ředitel
Josef Kajetán Tyl byl nazýván „Miláčkem národa“, ale také důkladně poznal odvrácenou stranu uměleckého prostředí, kterou popsal v povídce Divadelní ředitel.
Asmodi chtěl býti jednou divadelním ředitelem. Onť poznával občanskou i společenskou důležitost divadla — a znal velikou mizerii, v které tonulo. I chtěl alespoň z části onu kalužinu vyčistit, aby jel vozík Thespisův svobodně — chtěl ale také (alesp ... více »
