Česká kultura na ideologických lopatkách aneb jak dohnat umělce k sebevraždě

Souhrn zpráv z České republiky a s jejími umělci propojeného okolního demokratického a pluralitního světa. (Poznámka autora: autoři aktuálních zákazů a vyloučení se pravděpodobně inspirovali nařízením, které v roce 2014 zakázalo v ukrajinských televizích promítat díla, vytvořená v Rusku – čímž kromě jiného Ukrajince ve staré vlasti odřízlo i od samotného jádra vlastní národní kultury, neboť v Rusku tvořila svá díla smetánka umělců-etnických Ukrajinců: Gogol, Čajkovskij, Prokofjev, Bondarčuk, Achmatovová, Bulgakov, Erenburg, Babel, Rjepin, Dunajevskij, Richter, Oistrach, Dovženko, Vertov, Nosov, Ilf a Petrov, Katajev, Jevtušenko…)
- Filmový festival Febiofest, který pořádá český režisér ukrajinského původu Fero Fenič, odebral bosenskomuslimsko-srbskému režiséru Emiru Kusturicovi, který vystudoval pražskou FAMU a převzal za Miloše Formana výuku filmu na Columbia university v New Yorku, cenu Kristián z roku 2017 za celoživotní přínos světové kinematografii po zprávě, že "Kusturica se aktuálně stal ředitelem Ústředního akademického divadla Ruské armády (u nás bylo v 50. letech jeho ekvivalentem pražské Divadlo na Vinohradech)." Přitom Kusturica v úterý zprávu dementoval s tím, že bude v onom divadle jen režírovat pár představení.
- Polská města Katovice, Krakov, Varšava, Gdaňsk a Toruň (přes tamní srovnatelnou popularitu, jako má v ČR i SR, když všechny své písně zpívá v polských verzích) zrušila plánované koncerty Jaromíru Nohavicovi za to, že nechce vrátit Puškinovu cenu za šíření ruské kultury (překládal a hrál písně Vysockého a Okudžavy), kterou mu v roce 2018 odevzdal v Kremlu Putin. (Cenu má i finská exprezidetka Halonenová nebo bývalý šéf OSN de Cuéllar. Slovenský spisovatel Ján Štrasser cenu včas vrátil.) Nohavica svůj postoj odůvodnil tím, že ocenění dostal za básnění, a ne za střílení.
- České ministerstvo vnitra vyprodukovalo video, v němž Zdeněk Svěrák (přes masové demonstrace Rusů proti válce na Ukrajině, při kterých už bylo v RF zadrženo 6000 lidí) píše filmovému Koljovi dopis, který začíná: „Zdravstvuj, Kolja, jestli si pamatuješ, tak jsem ti o vás Rusech říkal, že kradete kufry a cizí území. A bohužel je to pravda. Střílíte na pokojná města a vyháníte lidi z domovů." Mediální teoretik Jozef Ftorek v souvislosti s tím poznamenal: V téhle souvislosti si z filmu Kolja vybavuju ten moment, kdy paní Stela, filmová matka ZS, odmítla pečovat o dítě z důvodu jeho původu...." Na rozdíl od hlavního hrdiny Louky, který se o syna okupantského národa postaral. Myslím, že právě za tento motiv lidskosti a neházení lidí jednotlivých národností do jednoho pytle (které dělá dnes) si pak i s ruským představielem Kolji Andrejem Chalimonem v Los Angeles došel na pódium pro Oscara...
- Festival Dvořákova Praha zrušil vystoupení ruského dirigenta Mnichovských filharmoniků Valerije Gergijeva, za nedistancování se od ruského útoku na Ukrajinu, hrát nebude ani klavírista orchestru Denis Macujev, poté, co jim oběma zrušila vystoupení i newyorská Carnegie Hall. Stejně je na tom ruská operní pěvkyně Anna Netrebko, které aktuálně zrušila vystoupení Bavorská státní opera v Mnichově. Její šéf Serge Dorny napsal na Twitteru, že pěvkyně se od ruské agrese na Ukrajině nedistancovala dostatečně. Ze stejného důvodu s ní rozvazuje pracovní poměr Metropolitní opera v New Yorku. Sopranistka o víkendu napsala, že chce, aby válka skončila, ale zdůraznila, že není politická osoba a že nehodlá veřejně vyjadřovat své názory a hanět vlast. (Podobný postoj zaujal za druhé světové války postupně v britském, americkém a brazilském exilu žijící rakousko-německý spisovatel Stefan Zweig, který ač byl židovského původu a psal antifašistickou literaturu, i s ohledem na rodinu doma se odmítl explicitně veřejně vyjadřovat k dění ve válečném Německu. V beznaději z nenávistného tlaku na svou osobu z obou bojujících stran pak i se svou manželkou Lotte Altmannovou spáchal 23. února 1942 v brazilském Petrópolis sebevraždu…)