Kultura a umění Domov,Kultura

Další dávka z Drnovic

Moravské krajiny Miloše Spurného

Dvě fotografické publikace a knížka a komponovaný večer o rumunském Banátu.


Mírně povzbuzen čteností posledního článku na podobné téma jdu se podělit o další příjemné zážitky tak či onak pocházející z nevelké, ale zajímavé obce na Vyškovsku.

Jednou z jejích zajímavostí je Pavel Klvač, sociolog, environmentalista, ředitel (okresní) Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově, vzdělanec a aktivista s širokým rozhledem a pevnými kořeny.

Od dotyčného bohatýra jsem před časem dostal milou komponovanou zásilku – med, slivovici a tři knížky. Lahodný med z Kněžího háje (přímo Klvačův), energickou „Kneblíkovu 51%“ (domácí slivovici) a následující knížky – ne úplné novinky, ale pořád hodnotné.

Velký Moravan Jiří Foltýn se narodil v Ivanovicích na Hané a ve Vyškově postupně zakořenil. Od roku 1976 je aktivním členem fotoklubu Orion Vyškov a v kapitalistických podmínkách je od roku 1992 „živnostníkem v oboru produktové fotografie, grafiky a DTP“.

Volné tvorbě se věnoval především v letech 1977–1992 a pak postupně od roku 2004. Radek Mikulka z Vyškova vydal v roce 2011 k Foltýnovým šedesátinám autorský výběr převážně z prvního období.

Všechny fotografie jsou černobílé a stručně řečeno, Foltýn se představuje jako mistr vícenásobné expozice. Díky ní vkládá děj do aranžovaných zátiší a upravuje a ozvláštňuje krajiny. Sám s uspokojením konstatuje, že se mu podařilo „nezastavovat fotografií čas“ a „nezprostředkovávat fotografií pouhý vizuální zážitek“.

V knize jsou vzorky promyšlených a bez ohledu na autorův věk vyzrálých cyklů Příhody s lanem, Zátiší (paradoxní relativizace nehybnosti), (po)Malované objekty, Vymezování (v krajině řadou měděných plechů z krytu radiátorů) a obrazové Partitury „určené“ pro jazzové improvizace.

Upravené krajiny jsou vesměs doplněny různými geometrickými tvary a také dotvářené nejrůznějšími zásahy při tvorbě zvětšenin.

Použití igelitu a podobných platů v zátiších, vytvořených vesměs v 80. letech minulého století může připomenout tehdejší relativně angažovanou konceptuální tvorbu v populární hudbě – mám na mysli zejména Prázdniny na zemi (Olympic) a 2006 (Katapult).

Za nejpůsobivější v tomto směru považuji dva Kameny: valoun jednou skoro prostý a podruhé zabalený v polyetylénu. Brr.

Tato environmentální linka se o dekádu později vynořila v cyklu Planeta Foly. Zahájený v roce 2004, není dosud ukončený, takže v knize je logicky jen několik málo obrazů z jeho rané fáze. Ukazují, jak to bude vypadat na planetě, kam se lidstvo přestěhuje, až udělá Zemi neobyvatelnou. Mohou lehce upomínat na některá díla Františka Skály a některé počítačové hry ze studia Amanita-design.

Hodně, ba co dím, úplně jiné jsou (foto-)obrazy moravských krajin od Miloše Spurného. V brněnských environmentalistických kruzích je to klasika, ale KN mají čtenáře i z trochu jiného prostředí, není-liž pravda. Nad knihou adekvátně ležatého formátu můžete dlouho váhat, jestli vás oslovují víc výtvarné nebo dokumentární hodnoty mistrovských, opět důsledně černobílých fotografií. Sto osmnáct krajin, rozdělených do osmi geografických souborů, nepředstavuje nějakou zemskou encyklopedii, ale většina jižní Moravy v širokém smyslu slova (plus Beskydy a Jeseníky) je představena bezmála reprezentativně. Miloš Spurný, biolog vzděláním i odbornou praxí, především dobře věděl, „na co se dívat“. Mluvíme-li o dokumentární hodnotě, máme na mysli především zachycení krajiny od 50. do 70. let minulého století. Krátce před svou smrtí (odpusťte floskuli: smrtí předčasnou, v pouhých 57 letech) v roce 1979 popisuje s trpkostí, jak „hektický dynamismus proměňuje naši zemi v jedinou továrnu na lidský blahobyt, energetiku, potraviny a bydlení. Zdá se, že všechno musí tomuto cíli uhnout z cesty.“ Uvědomíme-li si další proměnu a exploataci krajiny v Čechách a na Moravě od té doby, těžko se ubránit mrazení nebo snad dokonce environmentálnímu žalu. Možná to ale je a kdo má dost elánu a vlivu, může ve Spurného krajinách čerpat inspiraci pro obnovu (k čertu s „rozvojem“, velebnosti) venkova na Moravě.

Na vydání Moravských krajin Miloše Spurného měl ohromnou zásluhu obdobně mezi vědu a umění rozkročený Jan Lacina. Jeho doslov, to je vlastně sylabus kurzu krajinné ekologie. V internetovém prostředí je dosud dostupný zde – a vřele ho doporučujeme ho vaší pozornosti.

Moravská krajinná ekologie je po mém soudu jaksi poetičtější než ta česká, aspoň ta „oficiální“. Aby nebylo mýlky, nemám na mysli ekologii (jenom) moravské krajiny, ale třeba i výzkum a popis prostředí českých vesnic v rumunském Banátu. Poslední ze tří publikací z Drnovic, Příroda a krajina v okolí Svaté Heleny, je zase z roku 2011 a je nejútlejší. Je to v zásadě první pokus o postižení unikátní ekologické a estetické hodnoty tamní kulturní krajiny. Na první pohled těžko poznat, že pouhých sedmdesát stran je kolektivním dílem bezmála stejného počtu autorů, totiž studentů a pedagogů Masarykovy a Mendelovy univerzity, a to na základě dvou exkurzí v jarních měsících let 2007 a 2008. Věru plodnějších než jen nějaký výlet. Podstatné ale je, že exkurze v dalších letech pokračovaly a plodem dalšího, soustavnějšího odborného úsilí je vedle několika konvenčních vědeckých publikací – článků v časopisech také populárně naučná monografie Přenesená krajina. Pro její obsah je snad nejvhodnější trochu pozapomenutý a podceňovaný pojem vlastivěda. Mimochodem, dá se říci, že od začátku nového století ho pěkně rehabilituje edice Krajina a lidé nakladatelství Baset.

Přenesená krajina bude v „obnoveném křtu“ představena či připomenuta ve stejnojmenném komponovaném pořadu, který se koná v pátek 18. března od 17 hodin ve velkém sále Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově (Nádražní 4).

Jménem pořadatelů vás tam zveme a jménem vlastním to doporučujeme. Kromě několika krátkých a hutných exkursů v různých oborech (historie, architektura, botanika, lesnictví) můžete očekávat přednes tematicky relevantního fejetonu, promítání filmového dokumentu a vernisáž výstavy fotografií Pavla Klvače s názvem Rumunské Karpaty – mezi minulostí a budoucností.


Jiří Foltýn. Fotografie. Radek Mikulka, Vyškov, 2011
Moravské krajiny Miloše Spurného, Nadace Veronica v nakladatelství Ulita, Brno, 1994
Pavel Klvač, Antonín Buček, Jan Lacina (eds.): Příroda a krajina v okolí Svaté Heleny, občanské sdružení Drnka, Drnovice, 2011

https://www.kkdvyskov.cz/prenesena-krajina-1