Čtrnáctideník Kulturní noviny
7. číslo pondělí 28. 3. 2022
Jsme v blízkosti války, jsme proti agresi - a co dál?
V kontextu probíhající války na Ukrajině se vyostřují názory a postoje i v naší společnosti. Nejen na veřejných platformách (sociální sítě), ale také v kruzích dosavadních přátel a v rodinách. Tento trend se nevyhýbá ani čtenářstvu Kulturních novin a koneckonců ani jeho redakci a autorskému okruhu. Co má dnes – kromě projevů solidarity s ohroženými – ještě smysl? Má cenu pokoušet se o bezpředsudečnou společensko-politickou reflexi, když se prosazuje bojovný aktivismus? To jsou klíčové otázky nejen pro dnešek, ale i pro budoucnost naší společnosti i našich novin.
Článek Víta Zapletala Poděkování českým novinářům za tuto válku z minulého vydání Kulturních novin byl pro několik lidí poslední kapkou a důvodem k ostře odmítavé reakci vůči naší produkci. Vyčetli našim novinám, že relativizují lidské utrpení, ob ... více »
Lidé píšící do novin
Autor kriticky rozebírá formu i argumenty článku Víta Zapletala, Poděkování novinářům za tuto válku, z minulého čísla, jehož nekritické publikování současně chápe jako selhání Kulturních novin.
V minulém čísle Kulturních novin vyšel článek Víta Zapletala, který zaujímá nevětšinový postoj k válce na Ukrajině. Šermuje přitom řadou údajů, které mají dokazovat povrchnost či přímo zlovolnost, každopádně však manipulativnost českých novinářů. Př ... více »
NOVÝ ROK, NOVÝ ZAČÁTEK: PODPOŘTE KULTURNÍ NOVINY!
Do roku 2022 jsme vstoupili s pevným předsevzetím pokračovat v naší mediální misi a zlepšovat se. Prosíme o podporu. V loňském roce jsme díky vám, čtenářům, překonali kritické období. Čeká nás ekonomicky obtížný rok, ale neztrácíme optimismus, podobně jako Karel Havlíček Borovský v roce 1848 (viz níže). Pojďte do toho s námi!
Jsme v počátečním období roku. Prosím, předplaťte si další rok existence nezávislého občansky založeného média, které svým hlasem přispívá k pluralitě českého mediálního pole. Po loňské kampani za záchranu a stabilizaci KN stojíme na počátku roku s ... více »
Šetřením energií proti válce
Existuje jednoduchý způsob, jak Rusku zastavit přísun peněz a zároveň chránit klima: šetřit energií. Potřebujeme „revoluci efektivity“.
Prošlo to bez povšimnutí: v sobotu 5. března byl světový den úspory energie. Zatímco ruská invaze na Ukrajinu pokračovala nezmenšenou intenzitou, proteklo onoho dne tak jako obvykle plynovody do Evropy přibližně 380 milionů kubíků ruského zemního pl ... více »
Němečtí zelení mají od askeze zřetelný odstup
Ochota vzdát se konzumu byla málokdy tak velká jako v těchto dnech. Zelení politici ale spíš varují před následky bojkotu, místo aby k němu motivovali.
Od katastrofy s takzvaným vegetariánským dnem uběhlo téměř celé desetiletí, přesto jsou jeho dozvuky u německých zelených stále patrné. Šlo o volební kampaň před volbami do Spolkového sněmu v roce 2013, v rámci které zelení požadovali, aby byl do ve ... více »
Z opery pražského ND se stal tunel do eurofondové organizace Opera Europa
Rozhovor s Richardem Kolářem (1955), který v letech 1990–91 působil jako zástupce šéfa opery pražského Národního divadla a poté založil soukromou uměleckou agenturu a jako operní manažer spolupracoval zejména se Sirem Charlesem Mackerrasem, vydavatelstvími DECCA a BBC. Zastupoval operní pěvce u Královské opery Covent Garden v Londýně, Festivalu Glyndebourne, v Mnichově, Berlíně, Paříži, Helsinkách a u dalších operních domů a symfonických orchestrů v Evropě, obou Amerikách a v Japonsku.
Jste vystudovaný středoškolský učitel francouzštiny a latiny. Co vás přivedlo k opeře a jaké jste ve svém operním povolání zaznamenal největší úspěchy? Moje generace, kterou normalizační dusno postihlo v době dospívání, unikala před SSM a dalším sva ... více »
Postřádečky potřetí
Nad dalším dílem nadčasového deníku spisovatele, literárního historika, pedagoga a slavisty Vladimíra Novotného.
Když se medle začítám do několikátého už opusu z rodu literárních deníků vyvedených myslí i rukou Vladimíra Novotného , přemýšlím, co nového mi ještě mohou říci a co a jak nově o nich mohu říci já. Tedy o záznamech, v nichž se „všednodenně sakrál ... více »
Mít místo u stolu
Sborník dopisů přátel básníkovi a nakladateli J. E. Fričovi do hradecké nemocnice, původně „svázaný“ jen dlouhou žlutou sponou, vydalo i s bohatou fotografickou dokumentací Ears&Wind Records péčí Petra Hrušky a Honzy Bartoně.
S Jaroslavem Erikem Fričem jsem se poprvé setkal v roce 2001, na tuším druhém ročníku festivalu Potulný dělník, který založil a s přáteli dalších mnoho let pořádal. Nebyl jsem už týnejdžr; k důležitým věcem jsem se holt dostával pomalu. O to více js ... více »
Tepy krajiny
Výstava zachycující to, co nám často uniká, z perspektiv, které nás ladí i na ten „mimolidský svět“, a navíc v průřezu tří uměleckých generací.
Není obvyklé, aby se na výstavách v OFF/FORMATu setkávali umělci a umělkyně takového generačního rozpětí. Zesnulá Olga Karlíková zahájila svou tvůrčí dráhu již v polovině minulého století, zatímco Michal Kindernay patří k současné mladší střední gen ... více »
Asi vítr
Postmoderna nezničila „velké příběhy“. Jen posunula kritéria pravdivosti z doktrín politických stran či církevních orgánů mnohem více na nás jednotlivce. Mělo by být o to podstatnější naslouchat každému, hledat porozumění se sousedy, ať už se jedná o souseda v baráku, jiný stát, les, potok nebo vítr. Symbióza entit, forem jako odpověď strašidelným šikům.
Domýšlivě stavíme své babylonské věže z polen vysátých lesů. Když se pak polena s lomozem rozkutálí, nejsme na vině my, hospodáři a stavitelé, ale cosi na nás nezávislého, iracionálního, příšera z jiné dimenze… asi vítr. Vítr přináší změnu, říká se ... více »
Sklo se rozpadá tisíce let, bude zde pořád
Rozhovor se sklářem Jaroslavem Svobodou
Vznik uměleckého díla ze skla vyžaduje obratnost a vcítění. Zrcadlí tvůrcovu osobnost, spojuje tradice řemesla a jedinečnost, po níž umělec slídí už v mládí, ale nalézá zpravidla později. Příběh skla je právě tak neobyčejný jako život tvůrcův. Solit ... více »
Boj s větrnými mlýny aneb Životopis průšviháře 6.
Na pokračování uveřejňujeme paměti legendárního východočeského barda devíti uměleckých řemesel (herec, loutkoherec, loutkář, malíř, výtvarník, scénograf, ilustrátor, umělecký knihař a básník).
Na pokračování uveřejňujeme paměti legendárního východočeského barda devíti uměleckých řemesel (herec, loutkoherec, loutkář, malíř, výtvarník, scénograf, ilustrátor, umělecký knihař a básník). Má výtvarná dráha vyvrcholila nesčetnými ilustracemi k ... více »
Cyrilometodějská stezka propojena s dvěma římskými bazilikami
Podepsáním memorand o spolupráci se symbolicky propojily nejhlubší kořeny evropské kulturní tradice. Připomínka jednoho důležitého aktu, který je sice překryt akutní válečnou situací, ale má nadčasový a nadregionální význam.
Cyrilometodějská tradice je pro slovanské národy a jejich kulturní identitu klíčovým faktorem. Odvíjí se od ní vzdělanost, náboženská orientace a písmo u velké části Slovanů. V případě písma jde o varianty původního písma, které dnes používá 200 mil ... více »
Náměstí nejsvětější Trojice
Holubi jsou činní, všimla si na newyorském hřbitově básnířka, publicistka, humoristka, autorka dětských knih a laureátka Pulitzerovy ceny za poezii Phyllis McGinleyová (1905–1978).
Holubi, kteří klovou do trávy na hřbitově nejsvětější Trojice, jsou nafoukaní jako bankéři. Kráčejí vzduchem, dobře živení, čechrají si lesklé peří. Samolibě pohlížejí na svou krásu. Jsou buclatí, jsou uhlazení. Jen lidé jsou hubení. Holubi pohlížej ... více »
Počteníčko: Není ježek jako ježek
Ředitel kyjovského gymnázia Josef Klvaňa (1857–1919) a jeho pojednání „O živočišných pochoutkách pasáčků na Mor. Slovácku“, vydané v časopise Český lid 1/1892.
Sotva že vlaštovky ze zámořských krajů pod doškové střechy slovácké se vrátily a veselým štěbotem svým návsi dědinské oživují, počíná v našich venkovských školách, často sebe lepších, obvyklá jarní „revoluce". Revoluce je ovšem nekrvavá a dosti tich ... více »
Oblíbil jsem si několik bonmotů.
Co nás Slovany pořád proti sobě žene?
Od Petrova a Ilfa, spisovatelské dvojice: Žít na této planetě je jenom ztráta času. Schopenhauerův: Vládnou jenom průměrní. A režisérem Milošem Hynštem často používané: Nejhorší je, když se řetězí nuly… (Včera jsem nahlédl do italštiny pro sam ... více »
Tohle číslo
.
Včera jsme s přáteli v naší obci vítali jaro a loučili se se zimou. Kdo umí, napekl, narazilo se pivo, na ohni jsme vařili polévku, holky s dětma vyrobily Moranu – základem byl mohutný kříž z větví, pod nímž jsem trochu zavrávoral, měl jsem totiž v ... více »