Náměstí nejsvětější Trojice
Holubi jsou činní, všimla si na newyorském hřbitově básnířka, publicistka, humoristka, autorka dětských knih a laureátka Pulitzerovy ceny za poezii Phyllis McGinleyová (1905–1978).
Holubi, kteří klovou do trávy na hřbitově nejsvětější Trojice,
jsou nafoukaní jako bankéři. Kráčejí vzduchem, dobře živení,
čechrají si lesklé peří. Samolibě pohlížejí na svou krásu.
Jsou buclatí, jsou uhlazení. Jen lidé jsou hubení.
Holubi pohlížejí s nelibostí na lidi, kteří sedí
lhostejně v slunci nebo v stínu. Holubi se činí
mezi náhrobky bystrými, úspornými pohyby.
Holubi jsou činní. Jsou to pouze lidé, kteří jsou líní.
Holubi ostří si zobáky na kamenech a kolébají se,
věnují se důstojně hledání svého prospěchu, chleba, jímž se sytí.
Jejich oči zmenšuje pohrdání lidmi na lavičkách.
Jsou to pouze lidé, kteří hladovějí. Holubi jsou sytí.
***
(The pigeons that peck at the grass in Trinity Churchyard
Are pompous as bankers. They walk with an an air, they preen
Their prosperous feathers. They smugly regard their beauty.
They are plump, they are sleek. It is only the men who are lean.
The pigeons scan with disfavor the men who sit there,
Listless in sun or shade. The pigeons sidle
Between the gravestones with shrewd, industrious motions.
The pigeons are busy. It is only the men who are idle.
The pigeons sharpen their beaks on the stones, and they waddle
In dignified search of their proper, their daily bread.
Their eyes are small with contempt for the men on the benches.
It is only the men who are hungry. the pigeons are fed.)
Báseň vyšla v časopise Světová literatura 3/1974 v překladu Antonína Bartuška.