Splacený dluh a obdiv
Kniha 30 rozhovorů vydaná ke 30 letům existence časopisu Sedmá generace je neobyčejným počinem. Hloubka a důležitost obsahu její výpovědi budou narůstat s časem.
Už od konce roku 2021 mi na stole leží sborník rozhovorů Předat dětem, co je k žití (HNUTÍ DUHA – Sedmá generace, 2021) a já celou tu dobu v sobě nosím pocit velkého dluhu, protože jsem jej tehdy nestihl projít a zrecenzovat – i když jsem moc chtěl! A povím, proč nechci tuto věc odložit.
Využívám poslední příležitosti v našich novinách k upozornění na knihu, která, přes rozmanitost osobností v ní zastoupených, má jednoho důležitého společného jmenovatele: Všichni dotazovaní tak či onak vyjevují svůj bytostný vztah ke světu a k jeho budoucnosti – ať už se to týká roviny duchovní, kulturní, ekologické. A protože reflexe světa se prohlubuje vlastní aktivitou, či lépe vlastním bytostným angažmá, které je v rozhovorech zřejmé, tak pohledy a názory zpovídaných osobností vyznívají velmi autenticky a upřímně.
Portfolio osobností zahrnuje tuzemské i zahraniční vědce, aktivisty, myslitele a umělce v různých, nezřídka i hodně rozdílných pozicích. Vedle zkušeného politika a ekologa Bedřicha Moldana tu máme radikálního a současně respektovaného aktivistu Jaromíra Bláhu, mj. organizátora blokády kácení šumavských lesů. Výtvarníka a svérázného satirického přemýšlivce Vladimíra Kokoliu vedle historika umění, jogína a duchovního poutníka Jiřího Zemánka. Izraelsko-americkou pedagožku a psycholožku zabývající se kontaktní rodičovskou výchovou Naomi Aldortovou vedle česko-amerického psychiatra Stanislava Grofa, který se zabývá vědomím a jeho rozšířenými stavy. A mimo jiné právě Grof krásně ilustruje nepatřičnost redukcionistických pojetí typu „mozek vytváří vědomí“ na příkladu televize. Zjednodušeně: Je to jako kdybychom analýzou tranzistorů chtěli zjistit, proč se v té krabici každý den v sedm hodin vysílá Večerníček.
Rozhovor s Janem Beránkem ukazuje cestu, jakou se z „černobílého“ aktivisty stal mezinárodně respektovaný pracovník Greenpeace a jak už vidí svět trošku širším objektivem. Postřehy jeho a dalších zpovídaných ohledně české zelené politiky/strany jsou podnětné a ne bez kritického tónu.
Máme tu slavné lidi, kteří se na svět dívají skrze myšlenkové koncepty celosvětové důležitosti (Murray Bookchin a jeho angažmá v oblasti chemického znečištění naší planety) vedle osobností působících příkladně na lokální úrovni (Vladimír Buřt a jeho klíčová role v záchraně obce Horní Jiřetín před zničením těžbou).
Mohl bych v ilustrativním výčtu pokračovat, ale zmíním jen drobnou ukázku, která mne osobně potěšila. Botanička a ekoložka prof. Milena Rychnovská ve svém životopisném nástinu uvedla jako svou životní inspiraci profesora Vladimíra Úlehlu, jenž svou činností výrazně zasáhl jak do oboru přírodovědného, tak národopisného (kniha Živá píseň) a pro mne osobně je jedním z životních vzorů. Její vzpomínka ze studentské exkurze na louky Bílých Karpat s botanikem, profesorem Podpěrou zpřítomňuje předčasně zesnulého Úlehlu: „…profesor Podpěra ukazoval a svým hlubokým hlasem svérázně pojmenovával jednotlivé „bylince“. Najednou se před námi objevila plocha plná kopretin, které ale jinde nerostly. A profesor Vladimír Úlehla, světově proslulý fyziolog rostlin, Podpěrovi říká: ‚Pane kolego, mě by víc zajímalo, proč ty kopretiny rostou zrovna tady, a ne jinde.‘ A toto úlehlovské proč prostupovalo celým mým profesním životem…“
Brněnský časopis Sedmá generace, který je v českém kontextu jedinečným a nadstandardně kvalitním médiem zaměřeným na environmentální tematiku, má svůj název podle irokézského zákonu, který přikazuje, aby veškeré naše jednání zohledňovalo také potřeby našich potomků až sedm generací dopředu. Možná se to jeví jako příliš idealistický étos, ale v kontrastu s každodenním životem „teď a tady“ a „urvi, co můžeš“ je to nutná protiváha. A když se začtete do čtivého sborníku, který je přehledem zajímavých osudů zajímavých lidí, svébytnou kronikou důležitých událostí a dějů posledních desetiletí a současně vícevrstevným filosoficko-etickým pojednáním, dáte mi snad za pravdu, že je tu dobrý důvod, proč se k němu vracet a promýšlet jeho témata ve střetu s vlastním životním usilováním.