Učení bez Googlu i Microsoftu
Digitální výuka funguje i bez programů velkých společností. Školy v Barceloně úspěšně sází na volně šiřitelný software.
Jakmile Mireia Gómezová zapne svůj počítač, objeví se obrazovka plná aplikací. Skoro to vypadá, jako by se jednalo o softwarový balíček pro školy od Googlu – ale není tomu tak. To, co vidíme, se nazývá „demokratická digitalizace“, zkráceně „DD“. „Vše je založeno na otevřeném softwaru,“ vysvětluje tato učitelka na základní škole Montseny v Barceloně. Gómezová patří ke skupině rodičů a učitelů, kteří stáli u zrodu iniciativy DD.
Všechno začalo před dvěma a půl lety. Katalánské ministerstvo školství zavedlo ještě před koronavirovou pandemií na školách plošně vzdělávací platformu od Googlu. Někteří rodiče a učitelé si dělali starost o bezpečnost dat a soukromí dětí, protože v rámci této vzdělávací platformy nejsou administrována jen školní cvičení a domácí úkoly, ale také známky a posudky jednotlivých školáků včetně jejich zdravotnických dat. „Nechtěli jsme to zkrátka všechno přenechat korporacím. I když něco nabízejí bezplatně, vydělávají na tom peníze jiným způsobem,“ říká Gómezová sebejistě.
Zmíněná iniciativa rodičů a učitelů se obrátila na Xnet, skupinu z Barcelony, která se od roku 2008 zasazuje v různých oblastech o digitální práva, online demokracii a svobodu názorů a informací. „Otázka, která vyvstala, byla zcela prostá: chceme i nadále akceptovat model založený na čistě komerčních zájmech, nebo budeme klást do popředí práva uživatelů a občanů?“ vzpomíná Simona Leviová, předsedkyně Xnetu.
Leviová usilovala o finanční podporu a našla ji u barcelonské levicově alternativní městské správy vedené starostkou Adou Colauovou. Se 150 000 eury, jež poskytla radnice, uspořádal Xnet výběrové řízení mezi programátory a následně zahájil pilotní provoz.
Google se nám usadil v hlavách
Zadání bylo jasné: „Vzdělávací platforma měla být založena na široce používaném, a tím odzkoušeném svobodném softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a měla běžet na kontrolovatelných serverech,“ říká Leviová. To se podařilo. Pilotního projektu se zatím účastní tři školy. Důkladně demokratickou digitalizaci prověřují, než bude od příštího školního roku zavedena na dalších školách.
Centrální součástí DD je Moodle, svobodný systém pro management kurzů, který se používá na 200.000 zařízeních po celém světě. „DD ale nabízí podstatně víc. Integruje další opensourcové aplikace,“ říká Leviová.
Pár příkladů: BigBlueButton nahrazuje videokonferenční služby komerčních poskytovatelů, které se rozšířily v době práce z domova. Píše a počítá se v kancelářském balíku OnlyOffice, s ukládáním dat pomáhá Nextcloud, který také poskytuje možnost sdílené práce s dokumenty. Pouze v případě videí využívá DD služby Googlu, a to kvůli YouTube. Většinu výukových videí lze totiž najít pouze tam.
Největším problémem bylo a je, aby vše přijali uživatelé. „Google se jim svou logikou a designem usadil v hlavě,“ říká Arnau Monterde, šéf oddělení demokratických inovací na barcelonské radnici, která DD financuje. Aby byl nový produkt skutečně konkurenceschopný, měl by být přechod od běžných komerčních aplikací co možná nejjednodušší. Monterde tomu říká „plochá křivka učení“.
Zájem přesahuje Barcelonu
Už po několika sezeních používaly děti tyto aplikace tak, jako by nikdy nic jiného nepoznaly. Učitelům to trvalo trochu déle. „Pilotní školy nám poskytují cennou zpětnou vazbu, jak DD dále vylepšit, než se začne používat na dalších školách a ve veřejných institucích,“ říká Monterde.
V nadcházejícím školním roce dá radnice k dispozici dalších 200.000 eur. DD by pak mělo obdržet 15 škol, městské vzdělávací instituce a několik komunitních center. „Počítáme s tím, že budeme moci zaopatřit 15 000 školáků,“ říká Monterde. Limit představují servery. DD si je najímá u malých poskytovatelů, kteří akceptují etické požadavky projektu. „V konečném důsledku je DD projektem proti privatizaci digitálního světa na veřejných školách, k jaké už dávno došlo na univerzitách,“ shrnuje Monterde.
Xnet a radnice dostává stále více poptávek na DD od zájemců mimo Barcelonu. Zájem už projevilo přes 50 škol, které se s požadavky obrací na katalánskou autonomní vládu. Ta se ještě před pandemií hodně zaměřovala na jednoduchá řešení, jako je Google, nyní se to ale změnilo.
„Barcelonské zkušenosti sledujeme velmi pozorně,“ říká Joan Cuevas, generální ředitel pro inovace na katalánském ministerstvu školství. „Chceme nabízet na všech úrovních svobodnou a otevřenou alternativu,“ ujišťuje, zároveň však dodává: „Platforma pak ale musí být tak dobrá, aby ji mohl a chtěl používat každý, nejen ti, kteří se ke svobodnému softwaru uchylují z politického přesvědčení.“
Cuevas ví, že to není vždy snadné. Katalánské ministerstvo školství dává 4.500 školám v regionu na výběr ze tří alternativ. Chromebook od Googlu, počítače s Windows a počítače s Linkatem, jednou z verzí Linuxu. Téměř tři čtvrtiny škol se rozhodly pro Windows, přibližně 23 procent pro Google a jen 3 procenta pro otevřenou alternativu Linux.
==
Článek, který vyšel 7. dubna 2022 v deníku taz, přetiskujeme díky laskavosti (družstevní) redakce taz. Pro Kulturní noviny jej přeložil Pavel Mašarák.