Offformat Kultura

Ne přijít – projít! (Ohlédnutí za výstavou DEFLECTION.)

Pavel Korbička_DEFLECTION_pohled do instalace Pavel Korbička_DEFLECTION_pohled do instalace Pavel Korbička_DEFLECTION_pohled do instalace Pavel Korbička_DEFLECTION_pohled do instalace Pavel Korbička_DEFLECTION_pohled do instalace

Ne vidět, ale zažít. Ne zhlédnout, ale prožít. Je jistě krásné umělecké dílo pozorovat – ale ještě krásnější je do něj vstoupit. To bylo podmínkou letošní jarní výstavy DEFLECTION Pavla Korbičky v Domě umění města Brna.

Site specific projekty

Brněnská galerie je pro tento typ imerzních instalačních projektů jedinečnou institucí. Má nejen ideální architektonické dispozice pro práci se světlem při variování prostoru. Má rovněž profesionální kurátorský a instalační tým a minimálně jednou ročně štěstí i prostředky pracovat s autory evropského formátu. Neónový labyrint Pavla Korbičky se může směle postavit vedle instalací Rebecky Horn nebo Chiharu Shioty.

Světelnou instalací Pavla Korbičky DEFLECTION navazuje Dům umění města Brna na řadu uměleckých projektů instalovaných se záměrem umožnit návštěvníkovi do díla vstoupit. Taková byla Pasáž (2005) Matěje Kréna vystavěná z tisíců knižních svazků: po lávce nad zrcadlovou hladinou balancoval návštěvník omámen závratným průhledem do nekonečné knihovny. Na výstavě Barvometrie (2016) vytvořil opakováním jednoduchého motivu umělého krápníku Milan Houser iluzi monzunového lijavce uprostřed galerie: snad několik set osmimetrových vláken zaschlé rudé barvy bylo zavěšeno od proskleného stropu až k parketám. Kdo vstoupil, rozvířil pleskání provázků deště a zalit narůžovělým šerem nechtěl vystoupit – Milan Houser zastavil nejen barevný déšť – zastavil na chvíli čas a diváka v čase.

Obdobně polapen v bezčasí cítí se divák mezi bavlněnými pavučinami Chiharu Shioty – ono ustrnutí prozrazují nejen bárky spoutané na suchu červenými vlákny (např. projekty The Key in the Hand v Benátkách 2015, Uncertain Journey v Berlíně 2016), dopisy nebo klíče visící jako bez tíže uprostřed objektů či instalací, ale nakonec i aluzivní upoutání postavy do nitra bavlnkových sítí (např. Me Somewhere Else, Londýn 2018, či Butterfly Dream, Kyoto 2018).


Opanování prostoru

Spoluúčast na laboratorním spektáklu nabízel návštěvníkům Domu umění i projekt Federika Díaze Big Light (2016) s jezírkem v prvním patře. Také světelný Labyrint Pavla Korbičky zabydlel celé horní poschodí Domu umění na Malinovského náměstí. Zšeřelá modročerveně světélkující spirála uchvátí návštěvníka, ovládne ho jako bezbrannou částici v obřím urychlovači, a nakonec ho jak z živoucích útrob vyvrhne před ústí zelenkavého Tunelu. Omámený divák je chvíli ztracen: Kudy dál? Kam jít? Kde jsem, není-li toto ještě onen svět? — A tak, než v sobě nalezne sílu vstoupit do světelného tunelu a po vysuté lávce projít na druhý břeh, může chvíli pozorovat tápavé pohyby prosvítajících postav z labyrintu. I on sám tu před chvílí hledal cestu, východ ze spirály, zastavoval se, obracel, vracel se a znovu rozbíhal, jak zmatená duše bloudící v Postyxí. Korbičkova cesta na onen svět, kterou návštěvníkovi nabídl, tvoří sugestivní zážitek. Zážitek natolik podmanivý, že nejeden návštěvník opakoval prožitek znova, s pocitem poučeného diváka. Vizuální vjem byl umocňován průsvitností stěn labyrintu, reflexivitou materiálů, hrou s odlesky, se zrcadlícím se stropem i s tlumenou rezonancí šepotu, šlépějí a šumu.

Divák mohl spočinout v koutě výstavní místnosti a zanořit se do poslechu světélkujícího snu, či naopak mohl vplout do iluzivní hry barev a plavnými tanečními pohyby variovat skladbu barevných paprsků a ploch na svých sítnicích. (Kdo chtěl, mohl napodobovat pohyb tanečnice zachycený ve světelných objektech Dance calligrapfy na konci tunelu.) Augmentovaná realita digitální hry, filmové kulisy či divadelní scény vědecko-fantastického příběhu byla zpřítomněna a tvůrčím týmem výstavy DEFLECTION nabídnuta ke spoluprožívání. Konkretizace poselství v celku či jednotlivostech pak již záležela na návštěvníkovi samém.

Pavel Korbička: DEFLECTION, autorská výstava ve spolupráci s Miroslavou Hájek. Dům umění města Brna, 13. 3.–28. 4. 2019.