Do aktuálního výběrového řízení na post ředitelky Národní galerie se přihlásil kolektiv teoretiček, kurátorek a umělkyň. Chtějí spolu se stávajícími zaměstnanci i vystavujícími umělci a umělkyněmi táhnout za jeden ohleduplný provaz.

„Jemně, zlehka a pomalu participovat jako jeden z mnoha miliard procesorů na výpočtu, který skrze maximální efektivitu konání, nejvyšší zisk jednotlivých aktérů a jejich bezbřehou sobeckost spěje k výsledku, který popírá většinu z nás.“ Celoroční seriál úvah o odpovědnosti umělce pokračuje úvahou umělce, loňského vítěze Ceny Jindřicha Chalupeckého, Andrease Gajdošíka. K tématu se dále vysloví například teoretik a kurátor Jan Zálešák, umělkyně a kurátorka Marta Fišerová Cwiklinski či šéfkurátor Moravské galerie v Brně Ondřej Chrobák.

„Posvátno je nějaký zažitý princip řádu. Když chci udělat performance, nemusí být pokaždé stejně opakovaná, ale snažím se dostat do toho podobného pocitu, který je pro mě sváteční a intenzivní. Tak to tam prostě je. To „jení“ je,“ říká performer, hudebník, umělec-aktivista Matěj Kolář. Péčí Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě vyšla koncem loňského roku kniha rozhovorů s umělci „z Českomoravské povýšeniny“ s názvem Tam u šraňků bude přístaviště. Některé z nich postupně představujeme i na stránkách Kulturních novin.

Matěj Kolář zahájil výstavu Nostalgie jako avantgarda aktivistickou performancí. V industriálním prostoru bývalé továrny můžete zhlédnout díla pěti současných malířů a videoart z Vysočiny.

Umění Doby Covidové. Před týdnem skončila výstava uměleckých reflexí bytí v nouzovém stavu. Díla nevznikala poté, ale v nejistém průběhu.

Základním tématem aktuální výstavy v galerii OFF/FORMAT je sexualita a tělesnost, přičemž název Myceliem odkazuje k spletitosti a skrytosti na jedné straně a prorůstání a široké propojenosti na straně druhé.

Malířku Evu Sakumu si sám pro sebe řadím mezi kouzelnice. Kouzelníci dokáží představit oku člověka věci, které ne že nevidělo, ale o kterých netušilo, že je může spatřit tady a teď a v této ustrojenosti.

Celoroční seriál úvah o odpovědnosti umělce pokračuje mantrickou úvahou umělce, performera a pedagoga Vladimíra Havlíka. K tématu se dále vysloví například teoretik a kurátor Jan Zálešák, umělkyně a kurátorka Marta Fišerová Cwiklinski, umělec Andreas Gajdošík či šéfkurátor Moravské galerie v Brně Ondřej Chrobák.

Dřív, když jsem maloval obraz, tak jsem měl stále pocit, že vytvářím nějakou věc, a měl jsem k tomu takovou zvláštní zodpovědnost. Dneska už ji nemám, něco si vymýšlím a ověřuji, a to, že přitom vznikne obraz, už je spíš souběh,“ říká sochař, malíř a sklář Jan Exnar. Péčí Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě vyšla koncem loňského roku kniha rozhovorů s umělci „z Českomoravské povýšeniny“ s názvem Tam u šraňků bude přístaviště. Některé z nich postupně představujeme i na stránkách Kulturních novin.

Dokončení ankety tentokrát s důrazem na situaci nakladatelství (Větrné mlýny, Baobab, Galén, Host), ale také reflexi samotnými umělci (Denisa Krausová, Šárka Basjuk Koudelová, Jaroslav Kovanda…).

.

Hudební jam jako protest a současně symbolická paralela s tlakem společnosti na vysilující stále se zrychlující výkon – ve výstavním projektu Barbory Zentkové a Julie Gryboś.

„Já jsem začal dělat knížky proto, že je mám rád. Dvě tři za rok, ve třiceti kusech s originální grafikou. Pak to se ženou ručně sešijeme. Nespěcháme, neříkáme nikomu žádné termíny,“ říká grafik, typograf a vydavatel Luboš Drtina. Péčí Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě vyšla koncem loňského roku kniha rozhovorů s umělci „z Českomoravské povýšeniny“ s názvem Tam u šraňků bude přístaviště. Některé z nich postupně představujeme i na stránkách Kulturních novin.