ANNA SEDLMAJEROVÁ: ZATLOUCT NOW!!!
usnul na tácku vytrženém z kontextu / s větou obtisknutou na tváři
Nálada je určující… Básně Anny Sedlmajerové mají náladu rozzlobenou, expresivní. Sáhneš-li na skočec, nediv se důsledkům. A vůbec, hrozí tu leccos: mráz, trhliny ve sklovině, démoni ukrytí v sedačkách českých drah i kobří bohyně. Nezvladatelná energie, která jak Thór tluče kladivem now! Právě živelná energie je spolu s nápaditou obrazností důvodem, proč mne básně Anny Sedlmajerové baví číst, i když je jejich poetika mé vlastní vzdálená.
Petr Čermáček
/ / /
zatlouct now !!!
květinou překvapenou mrazem
způsobit trhlinu ve sklovině
ve tvaru runy uruz
svatozáří nad hřebíkovou hlavičkou
z roztřepeného obvodu díry víka od plechovky
ozdobit prostředek k zažehnání vzteku
při nedostatku odhodlání
učinit dosti zatlučení
ukuté opozice
uteče květina
bodavým stupňům
odtokem k vzteku nad nulu
/ / /
jestli za to může tahle roční doba
znamená to
že záleží na čase
ale teď jde spíš o gravitaci
absolutní domnělé pravdy
co hlásá cenzuru
jak ricinus communis
nikomu neřekne nic
protože nálada je určující
a největší bolest je mladá a bojí se
téhle roční doby
kdy nevyjde ven
ani archetyp úchyla
/ / /
oduševnit kámen nelze
příčina je ve hmotě
změna je jistota
jako exkarnace
fajn večeří
pro supa
/ / /
démoni tváření
v čalouněných sedačkách českých drah
soustředěním kolena dřou
prokletí anatomického pojetí
člověka člověkem
se zapomenutým heslem na mindbook
pod nánosem tvárných atributů
poznamenaných univerzálním modelem
obličeje
dva plus jedna plus jedna plus dva
(jako uši)
co slyší flétnu
na basu hrát
vodopád
splínu té nejbližší protější
formy vlastního
/ / /
kobří bohyně vadžet
supí bohyně nechbet
a mezi nimi vrstva viskozního jedu
zvířecí zášť
stéká
ucumlanou skvrnou patlá se
na vršek dream gate
postavené ze zmrzlého nilu
kdo protáhne se obloukem
vyhraje sázku
o líbání se s medvědem
skrze sněhovou masku
/ / /
usnul na tácku vytrženém z kontextu
s větou obtisknutou na tváři
chodil po venku
jak časově neohraničený děj
pasant psaného slova
co se táhlo z úst
jak hustá slina
do půlky líčka
kde zaschlé sdělení
nešlo seškrábnout
ani přepovědět
/ / /
v boji proti kříži
padajícím slovem
strefil střed dokonale vzedmuté myšlenky
nechal ji krvácet
smál se
smích smíchal s prachem
čertovským lejnem
dětskou slinou
a sklivcem primáta
vzniklo něco upřímného
co mluvilo nejasně a klidně
až slovosled upadl
do ozvěny otevřeného ticha
cha cha
Anna Sedlmajerová se narodila v roce 1996, pochází z Příseky u Světlé nad Sázavou, studuje na Mendlově univerzitě v Brně. Básně publikovala v Hostu, Welesu a ročence Nejlepší české básně 2018. V roce 2017 byla finalistkou Literární soutěže Františka Halase.
