Offformat Kultura

Deník Jakuba Tomáše, 15. 3. – 28. 3. 2021

Jakub Tomáš: Doma, 2021, olej na plátně, 180 x 180 cm, foto archiv autora Jakub Tomáš: Keř, 2019, olej na plátně, 200 x 160 cm, foto archiv autora Jakub Tomáš: Obraz v obraze, sítotisk, foto archiv autora Jakub Tomáš: Kytka, sítotisk, foto archiv autora

Jaký bude, je, byl rok od března 2021 do března 2022 z pohledu osobností spjatých s výtvarným uměním? Celoroční seriál, v němž celkem 26 umělkyň, kurátorů, teoretiček a sběratelů umění tvoří společný deník, směs profesních, osobních i celospolečenských reflexí, vždy autorským záznamem dvou týdnů.

Jakub Tomáš (1982) je malíř, učitel na rodičovské dovolené, majitel rostoucího lesa a včelař. Absolvoval pražskou Akademii výtvarných umění v ateliérech Vladimíra Kokolii a Jiřího Sopka. Pro své obrazy si vytváří prostorové modely z plošných vystřihovánek, takže výsledkem jsou obsahově rozpjatá „figurální zátiší“, uhrančivá koloristicky i lehkostí iluzivní malby. Vystavuje doma i v zahraničí (Cesta kolem mého pokoje, ŠOPA gallery, Košice, 2020, Head in The Cage, Hollerei gallery, Vienna, 2019, Zimmerreise, GAVU, Cheb, 2019, Stromolezec, Galerie Václava Špály, Praha, 2019), účastní se sympozií a rezidenčních pobytů (Camac, Francie, 2017, Otawa, Kanada, 2018, Mikulov, 2020). Je také autorem ilustrací povídkové knihy Krvavý Bronx (Druhé město a Host, 2020).


Pondělí, 15. 3.

Ráno vstávám 7:00 (momentálně na chalupě), krmení zvířat, snídaně.

Cesta do Jihlavy do atelieru, po cestě nákup elektro. materiálu pro el. rozvody atelieru na chalupě, návštěva notáře (výpis z živ. úřadu a čekání na
zapsání společnosti).

Objednání papíru na sítotisk.

Atelier: příprava a úklid, Dokončování obrazu, Doma (izolace).

V poledne cesta do copystudia pro vytištěné materiály na on-line výuku. Po
cestě zpět po dlouhé době oběd (smažený sýr) z hospody na talíři – (ZÁZRAK!!)
konzumace v atelieru. Potom káva, drobný odpočinek, pak dokončení obrazu.
Před odchodem z atelieru natáčení videa na YouTube, studiovisit no 7.

Cesta zpět na chalupu, po cestě menší nákup.

Na chalupě práce na zahradě se synem… prořezávka stromů, potom trénink
office hokeje – střelba na bránu. Na závěr nátěr podlahy atelieru/tělocvičny.

Večeře, polévka vietnamská.

Lelkování.

Zpracování a sdílení natočeného videa.

E-maily a nabídky sběratelům.

Dva díly seriálu Homeland.

Spát nejpozději ve 24:00

 

Úterý, 16. 3.

Neproduktivní, depresivní.

Ráno: 7:00, budík, krmení zvířat.

Příprava na distanční výuku, zabavení nejmladší dcery, příprava oběda (špagety) paralelně s distanční výukou.

11:30 oběd

12:00 odpočinek

13:00 cesta do Jihlavy

14:00 prohlídka bytu s novým nájemníkem

Psychika: střídání letargie s pocitem, že nic nestíhám, nečekaný nával
euforie střídá úzkost, nervóza.

15:00 vyzvednutí auta v servisu a malý nákup…

15:30 návrat do Kameničky na chalupu.

Vycházka s dětmi a psem po kůrovcem zničených lesích. Na cestě zpět sněhová
bouře a pes při úprku domu ve hře kousl dceru do obličeje… doma krev, řev,
mašličky z leukoplasti… zranění jen povrchová, čekání na veterinářku,
pochvala za pěkné mašličky a konspirační přednáška o covidu.

Psychické vyčerpání… děti koukají na Hobita, já také, piju víno a brzy jdu
spát, zítra jedu do atelieru, už se těším.

Stal jsem se jednatelem JT-ART s.r.o.

 

Středa, 17. 3.

Dnes celkem dobrý:

Ráno vstávání v 7:15, snídaně nebyla (žaludeční potíže), krmení zvířat.

8:00 odjezd do Jihlavy po cestě zastávka v Heleníně – ve SUPŠ Helenín
(momentálně jsem na rodičovské) pro podepsání papíru a domluvit se, jak to
bude v příštím roce, rád bych znovu jeden den v týdnu učil… a to hlavně kvůli
obnovení sociálních kontaktů, získání pocitu společenské užitečnosti a
návratu k nějakému alespoň minimálnímu řádu.

Pak rovnou do ateliéru, tam příprava nových pláten, po 12:00 pracovní
schůzka s týmem JT-ART s.r.o, weby, e-shop, YouTube, účetnictví a další
lahůdky… poměrně úspěšně vyřešeno.

Ve 14:00 jsem si ze schůzky odskočil na předávání klíčů od bytu novému
nájemníkovi (celkem se mi ulevilo, že tam už někdo bude bydlet). Po cestě
zpátky do ateliéru jsem se stavil pro objednané papíry 100 archů B1 za 5000,
radost, v sobotu tiskneme první náklad!

V ateliéru ladění provozu firmy, vše zatím klape.

16:00 návrat do Kameničky (totální vánice). V Kameničce jsem nabral rodinu
a jeli jsme na dálnici do McDonald‘s dát si v autě večeři… tu stravovací
kulturu se nám podařilo dotáhnout opravdu do „dokonalosti“.

Návrat domů ke kamnům, se synem doděláváme úlohy do ČJ, mažu mu bradavice,
do toho ladím YouTube a pak bych šel kreslit, kdybych nemusel psát tento
deník.

 

Čtvrtek 18. 3.

7: 30 Vstávání, snídaně, a příprava na výuku,

Dopoledne distanční a online výuka, paralelně s opatrováním dvouleté dcery.

Kolem 11:00 vařím oběd. Po obědě delší procházka se psem, návrat a příprava
ateliéru na elektroinstalaci. V 16:00 přichází pan elektrikář. Jsem tam s
ním do večera. Kolem 19:00 se pokouším natáčet nějaká videa o starších
obrazech, ale za moc to nestojí – prakticky nepoužitelné (blbé světlo).

Žena udělala bramborové placky k večeři, po večeři jdu koupat nejmladší dceru
a pak se vykoupu já. Po koupeli se pokouším stříhat videa, ale vzdávám to.
Chtěl bych jít kreslit, ale píši deník, tak snad potom. Dnes jsem našel
staré časopisy Malíři, život a dílo, inspirace, profláklé, ale celkem slušné
reprodukce, dávám na noční stolek a večer si budu číst a prohlížet.

 

Pátek 19. 3.

Ráno jako vždy, cesta do Jihlavy, domů zalít kytky, notář, banka, půlení
papírů, schůzka v atelieru, oběd, atelier, šepsování plátna, organizace
tisku na sobotu. Návrat domů, nákup v Tescu, večerní online oslava kamaráda.

 

Sobota 20. 3.

Vstávání později, cesta do Jihlavy do sítotiskové dílny, tisk celý den, ale
výsledek celkem fiasko, dáváme tomu ještě jeden pokus a jinak musíme zkusit
jinou dílnu.

Návrat do Kameničky, víno, hádka s kolegou přes WhatsApp, spánek.

 

Neděle 21. 3.

Ráno delší spánek, snídaně, balení a návrat do města, už se celkem těšíme,
oběd v bytě v Jihlavě a po obědě pracovní schůzka v ateliéru, řešení
problému s tiskem a natáčení videa.

Večer střih videa, posílání fotek obrazů pro časopis DNO.

Seriál Homeland a spánek. (Rád bych četl a kreslil, ale nezbývá sil.)

 

Pondělí 22. 3.

Vstávám v 7:45, dnes mám službu s dětmi celý den, ráno příprava na distanční
výuku, asistence synovi s úkoly, paralelně řeším tisk, papíry, balení, propagaci.

Oběd u tchýně a tchána, po obědě krátký výlet do jeskyně na Šacberku.

Návrat domů, provoz domácnosti, večeře atd., během toho řeším tisk a chod
firmy.

Už se těším, až bude po rozjezdu.

Radost… na Instagramu. Billy Bagilhole dal takeover mého obrazu „Keř“ na
daily contemporary art.

Mejly, možná kreslení, kniha v ideálním případě, ale spíš to skončí u
seriálu.

 

Úterý 23. 3.

Ráno 7:30, vstávání, snídaně, cesta do ateliéru, výroba nového modelu pro
menší obraz, 10:00 návštěva legendární sítotiskové dílny V JIHLAVĚ u pana
Šprincla, esence PUNKU, místo, kde se zastavil čas (v dobrém),
dozvěděl jsem se nějaké (pro mě) nové info co se týče tisku.

Poté návrat do ateliéru, rychlý chat s týmem.

Natáčení videa o starších obrazech.

12:00 čištění auta – potřebuji ho prodat.

13:00 oběd… pasta carbonara.

Pak služba u dětí, s nejmenší cesta do zverimexu pro myš pro korálovku…
krmení.

15:00 Matylda k tchýni a tchánovi, ostatní děti homefficeonlinefuckingshit.

Já až do šesti stříhám a edituji nové video (celkem spokojenost).

Příchod ženy z práce, střídání… odbíhám na hodinu do ateliéru, připravuji na
zítřejší malování/natáčení. + kresba

20:00 návrat domů, nějaké mejly, nabídky atd.

Šel bych číst knihu a kreslit, ale píši deník, takže asi spíš další díl Homelandu.

 

Středa 24. 3.

Ráno: 7:45, vstávání, distanční výuka a hlídání malé Matyldy, do toho řešení
společnosti, neustálá buzerace od společníka (začínám toho mít plné zuby).

Kolem 11:00 mi přišel mejl, že jsem byl zařazen do indexu TOP 100 umělců od
J&T bank, nikdy jsem ten index nebral moc vážně, ale samozřejmě 89. místo
potěší…, nevím, čím jsem si to zasloužil.

12:00 společný oběd s tchýní, tchánem a dětma. Do 14:00 jdou děti strašně po
sobě, hodně vypjatá atmosféra, „pohodový“ den je okořeněn návštěvou na
poště.

15:00 atelier – chvíli něco dělám, pak pracovní schůzka, grafik a společník,
mezitím jedu zkontrolovat tisk, tiskař je totálně vyřízenej, ale tisky
začínají vypadat dobře. (uvidíme)

Návrat do atelieru, řešíme práci a prodej, dáváme si nějaký alkohol…,
atmosféra veselá, kolem půlnoci vznikne iracionální konflikt (sociopaticko-
paranoidní žárlivá scéna) mezi mnou a společníkem, což mě upevňuje v názoru
nepokračovat ve spolupráci… kolem 1:00 jdu domů a potkávám dvě policejní
auta… bez kontroly. Doma sedím a přemýšlím nad tím, co se stalo.


Čtvrtek 25. 3.

Ráno v 8:00 se budím s brutální kocovinou (málem jsem zapomněl, že něco
takového existuje, po těch měsících zavřených hospod), kromě kocoviny totální
depka ze včerejšího konfliktu.

Rozhodnutí, že ukončím spolupráci, vyplatím společníka a budu pokračovat sám
za sebe. Je to docela úleva, ta situace eskalovala dlouho a bylo to
neudržitelné… konflikt to jen urychlil.

Dávám paralen a řeším domácí výuku.

Oběd: vynikající koprovka (bohužel s tou kocovinou si ji moc neužívám).

Po obědě ležím s kočkou a depkou v posteli a do ničeho se mi nechce, totální
prázdno a ztráta energie. Kolem 14:00 vstávám, jdu pro auto a jedu pro
objednané papíry, s papíry do tiskárny na přeříznutí a odtud do síto-dílny.
Tam mě vítá veselý tiskař… tisky se daří, jsou bezvadné, první dobrá
zpráva dne.

Pak jedu do atelieru, tam zkouším nový kresebný „videoprojekt“, vypadá
to slibně! Alespoň bude plnivo pro YouTube. Dávám si vyprošťovací pivo…
pomohlo.

Jdu domů, totálně vyřízenej, dnešní večer bude rychlý. Uspávám malou a u
toho usínám.



Pátek 26. 3.

Distanční výuka, oběd, online kroužky.

14:00, jedu za tiskařem, vytisknul náklad 100 tisků… je to borec,
mám strašnou radost, po týdnu stresu konečně nějaký úspěch, platím a
domlouváme se na další práci… kecáme o vesmíru atd.

16:00 jedu do atelieru, začínám malovat a natáčet…, vymýšlím další
projekty, a jak pokračovat v započatém. Po měsíci se zas cítím uvolněně a
svobodně.

Volám známým, jestli se nechtějí stavit na chvilku do atelieru, je přece jen
pátek. Nikdo nechce, nakonec se ocitnu u kamarádů na bytě a přichomejtnu se
k online večírku, kde se řeší, mimo jiné, rekonstrukce koupelny. Po hodině se
vydávám domů. Tam unaven padám do postele.


Sobota 27. 3.

Velmi pozvolné ráno, celkem pohoda, dáváme se dohromady, balíme a jedeme na
chalupu.

Příjezd a rovnou oběd. Po obědě uskladňuji dřevo, co zbylo za domem z
poraženého modřínu, poté sedám do svého terénního Suzuki a jedu do lesa,
fyzická práce je mou katarzí, čistím les po těžbě kůrovcového dřeva,
obnovuji cesty a nakládám dřevo na palivo. Po pěti hodinách jedu domů,
složím dřevo, večeřím a úplně strhaný usínám.

 

Neděle 28. 3.

Budím se ve 3 hodiny ráno v úzkostném sevření žaludku, hlavou se mi honí
všemožné resty a trauma z konfliktu s kolegou. Pokouším se pracovat (mejly
atd.), nejde to. Usínám někdy v 6:00.

Vstávám kolem 10. hodiny. Snídám a jdu se podívat na včely, provádím jejich
přípravu na jaro – z šesti včelstev přežila dvě… smutné. Zbytek dne tavím vosk a
uklízím kolem domu. Kolem 16:00 se balíme a odjíždíme do Jihlavy a nyní píši text.

Kdo dočetl právě sem, je v podstatě hrdina, nevím, ale asi bych po pár
odstavcích tohoto textu přestal. Avšak během vedení deníku jsem
prožíval jedno z nejkomplikovanějších období za poslední rok. Moc jsem toho
nenamaloval a řešil podnikání se složitou interakcí se svým obchodním
partnerem. Před pár dny jsem si uvědomil, že touto cestou jít nechci, ale
měsíční práci a nemalé peníze, které jsem do toho investoval, zahodit také
nechci, takže momentálně přemýšlím, jak dál. Mám první sérii tisků, SROČKO,
dobrou grafičku, a hlavně vynikajícího tiskaře, který udělal tisk, jaký nemá
obdoby. Každopádně začínám od zítřka opět intenzivně malovat a kreslit a
budu se snažit tento proces dokumentovat formou videí, která budu průběžně
publikovat na YouTube… jste srdečně zváni k jejich sledování na mém kanále.