Kulturní noviny vznikly jako družstevní projekt v roce 2009, kdy se spojilo prvních 19 zakládajících členů družstva. Od června 2011 do června 2012 měly tištěnou podobu jako čtrnáctideník. Od července 2012 jsou dostupné v internetové verzi jako týdeník.
Více o záměrech družstevního projektu .
Antologie z textů autorů Kulturních novin (2009–2018) s názvem „Člověk a jeho svět“ bude slavnostně přivítána do života (tzv. křest) za účasti editora, jeho spolupracovníků a několika autorů v sobotu 19. října 2019 od 13 hodin v prostorách Biskupské knihovny Hradec Králové (Nové Adalbertinum Hradec Králové, Velké náměstí 32). Prosíme případné zájemce, aby se nejpozději den předem ohlásili na mejlové adrese zde.
Osobností Moravy 2018 ve třetím ročníku internetové ankety, pořádané stejnojmennou iniciativou (zde) se stal odborník na úpravy okrasných a parkových ploch, botanik, znalec přírody a zakladatel arboreta Makču Pikču u obce Paseka Radim Slabý, který obdržel 8456 hlasů z celkového počtu 19412 hlasů. V předchozích ročnících se Osobností Moravy stali novinář a spisovatel dr. Jiří Jilík a hudebník a skladatel Jiří Pavlica.
8. prosince vysílá TV Noe premiéru amerického dokumentárního filmu z roku 2015 o navrátilkyních do zamořené oblasti. V místě, kde v roce 1986 došlo k dosud největší jaderné katastrofě na světě - v okolí Černobylu -, existuje dodnes uzavřená zóna s režimem přísného dohledu. Je zde zakázáno jíst a kouřit venku, dotýkat se rostlin, konzumovat lesní plody, dotýkat se staveb. Přesto tu žije skupina převážně už velmi starých žen, které se po násilné evakuaci po katastrofě tajně vrátily do svých domovů. Jsou zvány na lékařské kontroly. Valentina Ivanovna se tak dozvídá, že je zdravá, hodnoty škodlivin v jejím těle zůstávají v normě. Mladý lékař vysvětluje, že zde hrají významnou roli i socio-psychologické faktory: bylo statisticky dokázáno, že lidé, kteří se do své domoviny vrátili, se dožívají vyššího věku než ti, kteří byli evakuováni a donuceni žít jinde…
Povídkový cyklus slovinského autora Dušana Čatera je nelichotivým obrazem současné postkomunistické každodennosti.
Milostný příběh, do něhož osudově zasáhla válka, v románu Jamieho Forda.
Práce Theodora Roszaka, vydaná v roce 1969, vybízí nejen k nostalgickému vzpomínání, ale také k aktuálnímu přemítání nad tím, jak a proč lze měnit společenské poměry.
Již v úterý 16. srpna začíná letní přehlídka velkých hlasů nad Brnem.
Nostalgický průvodce po středoevropské gastronomii.