Koho vypijou lišky

Lidmila Kábrtová. Foto archiv nakladatelství Host

Lidmila Kábrtová (narozena 1971 v Náchodě) ve své prvotině Koho vypijou lišky navazuje na internetový projekt http://www.pribehynapadesatslov.cz. Stručné, lakonické mikropříběhy se odehrávají v letech 1970−1983, autentické titulky z Rudého práva svými velkohubými frázemi připomínají dobovou atmosféru. Hlavní postavou je introvertní dívenka El, vášnivá čtenářka šikanovaná hloupými spolužačkami a ještě hloupějšími učitelkami. Její otec je násilník a opilec, matka zas zapšklá hysterka, která ve snaze ušetřit obléká El do bizarních módních kreací vlastní výroby. Jediný, ke komu má El nějaký vztah, je dědeček, rozkulačený sedlák, který si s ní občas hraje a vymýšlí si hrůzostrašné historky o liškách, číhajících v lese. Dospělému čtenáři ovšem už tak sympatický nepřipadá kvůli typicky venkovským vlastnostem, jako je drsně utilitární zacházení se živými tvory a povolnost vůči panstvu.

Celkový obraz je bezútěšný, El citlivě vnímá přízemnost a pokrytectví, kterými je obklopena. Strohost zápisků evokuje povídky Raymonda Carvera nebo Perecovo Vzpomínám si. Každá z více než stovky kapitol má přesně padesát slov - kromě té závěrečné bilancující, v níž už na ničem nezáleží. Nutnost vyhovět tomuto zadání autorku zachraňuje od sklonu většiny debutantů k sebestředné upovídanosti, zároveň však nedává postavám moc prostoru, aby jednaly za sebe, mimo předem dané sociologické škatulky. Bohužel kniha Koho vypijou lišky poněkud připomíná televizní seriál Vyprávěj v těžkopádné modelovosti: hlavně tam dostat všechny osvědčené dobové rekvizity jako rozvodovost, oslavy MDŽ, chemlon a tesil, cvičení civilní obrany, nedostatek jižního ovoce, Rubikovu kostku a blafy ve školní jídelně.

Období normalizace viděné dětskýma očima už v české literatuře zpracovali Michal Viewegh nebo Irena Dousková. Kábrtová to zkusila po svém; Koho vypijou lišky je sympatický experiment, ve kterém však forma převážila nad obsahem: od poloviny knihy už jednotlivé epizody jen předvídatelně vrší další a další křivdy, jichž se na ubohé El dopouštějí všichni okolo…

Lidmila Kábrtová: Koho vypijou lišky, Host, Brno 2013, 197 stran.