České kresby na prodej v New Yorku?

Pohled do expozice Anny Zemánkové v berlínské Galerii Weiss Kresby Luboše Plného v kolekci Wide Open Arts Doprovodnou součástí veletrhu Frieze New York byla sochařská výstavy u Rockefellerova centra – jednou z dominant byla bronzová socha, jejímž autorem je zpěvák Nick Cave Proslulé dílo Roberta Indiany na High Line – bývalé nadzemní dráze. Budovu v pozadí projektovala slavná architektka Zaha Hadid, která má v přízemí galerii. Rozlehlý prostor Galerie Gagosian s obrovskými fotografiemi Jeffa Walla.

Zůstaňte klidní. Žádná masová vlna světového či amerického zájmu o české umění nenastala. Přesto veletrh současného výtvarného umění pod názvem Frieze New York jako pobočka slavného stejnojmenného veletrhu londýnského dílčí českou stopu přinesl.

Frieze je koncipován jako prodejní přehlídka aktuálního výtvarného umění, takže Picassa nebo jiné ověřené klasiky minulosti tu nenajdete. Naopak díla slavných osobností umění těchto dnů se tu objevují ve větším počtu, než třeba na veletrhu Art Cologne v Kolíně nad Rýnem či na veletrhu Art Berlin. Není divu, vždyť i při stále se stupňujícím nástupu Číny, která už předběhla Velkou Británii, zůstávají Spojené státy dlouhodobě zemí s největším podílem na trhu s výtvarným uměním. Jedná se o téměř čtyřicet procent z celosvětového obratu. Veletrh v New Yorku je tedy přehlídkou soukromých galerií, jež se na aktuálním uměleckém obchodu podílejí nejvýrazněji – dominantní místa zaujímají zejména ty místní, například Galerie Lisson, White Cube, David Zwirner či Lelong nebo miliardářská galerie Gagosian.

Pro českého návštěvníka přinesl letošní veletrh v New Yorku dílčí překvapení. Samostatnou tematickou součástí Frieze New York byla až nečekaně rozsáhlá sekce Spotlight, v níž se mimo jiné soustředily galerie, které alespoň dílčí pozornost věnují umění typu art brut, umění neškolených tvůrců. Berlínská Galerie Weiss zde jako hlavní soubor své kolekce představila práce na papíře Anny Zemánkové. A v samostatné sekci, kterou jiný newyorský veletrh Outsider Art Fair a společnost Wide Open Arts uspořádali v rámci Frieze jako určitou reklamní pozvánku na své vlastní aktivity, se objevily kresby Luboše Plného. Tento zcela osobitý český tvůrce se do širšího povědomí dostal v posledních letech a jeho kresby, v nichž figurální tematiku zobrazuje s využitím rentgenových snímků či lékařských údajů, jedinečným způsobem zapadají do vlny současného zájmu o tvorbu neškolených tvůrců. Plného například vybral kurátorský tým do hlavní výstavy posledního ročníku Bienále v Benátkách. Je zřejmé, že se z tohoto typu tvorby dnes vytvořil téměř módní žánr, který je poměrně často prezentován – ostatně v Kulturních novinách se v roce 2015 objevil článek Adély Janíčkové, který informoval právě o newyorském veletrhu Outsider Art Fair.

Mluvíme-li o uměleckém obchodu, pak je třeba upozornit ještě na jednu aktualitu či novodobou tendenci, která souběžně se jmenovaným veletrhem byla v New Yorku patrná. Z květnové nabídky výstav v těch nejslavnějších a nejvýznamnějších galeriích ve čtvrti Chelsea byla patrná zvláštní opatrnost, nebo spíše určitá sázka na jistotu. Oproti situaci před deseti patnácti lety, kdy se právě do Chelsea postupně přesunul aktuální galerijní život plný objevů nových jmen a tvorby umělkyň a umělců, kteří přicházejí s něčím novým či dosud divácky i obchodně neověřeným, je dnešní situace spíše přehlídkou aktuální umělecké komerce – byť špičkové. Svoji roli nepochybně v tomto směru sehrál právě zmíněný veletrh, na nějž se sjíždí sběratelé, milovníci umění i výtvarní publicisté z celého světa a newyorské galerie samozřejmě počítají s tím, že návštěvníci veletrhu galerijní čtvrť Chelsea rozhodně navštíví také. Ale proč tolik opatrnosti? A ještě jedna poznámka – možná se bude opakovat proces, který už New York asi před dvaceti lety zažil. Tehdy se jednalo o čtvrť Soho, kterou probouzeli právě umělci a galeristé. Na počátku 80. let minulého století v Soho pulzoval aktuální galerijní život, mimo jiné zde do galerijního prostoru – a do prostoru uměleckého obchodu - byla přenesena tvorba takových umělců, jakými byli dnes už nežijící legendy street artu Keith Haring a Jean-Michael Basquiat. Tehdy bylo Soho zónou, v níž se technické objekty, drobné výrobní prostory či dílny začaly proměňovat na galerie, a protože zde nebyly ceny nájmů příliš vysoké, našli zde útočiště se svými ateliéry také umělci. Jenže rozkvět uměleckého obchodu na konci tisíciletí způsobil, že z původně levné a umělecky živé oblasti se stala čtvrť exkluzivních bytů, takže vysoké nájmy nakonec způsobily, že umělci i galeristé si hledali nové prostory. Podobná proměna, kterou v osmdesátých a devadesátých letech prožila čtvrť Soho, se nyní završuje v Chelsea – s tím rozdílem, že ateliéry umělců zde už nejsou a galerie, které tu mají velkorysé prostory, patří k elitě nejdražších, v nichž se prodávají díla velkých osobností současnosti. A prosperující galeristé si tu a tam najdou někoho mladého, začínajícího, koho se pokusí uvést do provozu umění. Příkladem pro české prostředí zajímavým je Galerie Andrew Kreps, která v r. 2003 začala spolupracovat s Jánem Mančuškou, jehož tvorbu prezentuje i po jeho předčasné smrti.

Snad nejrozsáhlejší prostory má v Chelsea Galerie Gagosian se dvěma samostatnými obrovskými galeriemi, z nichž každá má rozlohu asi tisíc čtverečních metrů. Velkoformátové fotografie, které v jedné z nich vystavoval Jeff Wall, jsou dnes už natolik etablovanou hodnotou, že pro galeristu znamenají finanční jistotu. Galerie Kasmin skvěle využila lákavou turistickou atrakci – parkovou vycházku po bývalé nadzemní dráze, a vytvořila zde Kasminscuplturgarden – sochařskou galerii v plenéru s dominantní sochou Roberta Indiany. Mnoho galerií adaptovalo bývalé technické prostory se zachováním rozměrných vstupních bran, takže například Galerie Pace může vystavovat gigantickou sochu Tonyho Smitha či Marianne Boeski Gallery je schopná představit monumentální sochařské objekty z aktuální tvorby Franka Stelly. Velká jména – velký umělecký obchod. Můžeme zvědavě očekávat, jak se v aktuálním galerijním životě bude vyvíjet pozice českých umělců. Vstup do nejvyššího patra aktuálního uměleckého trhu je nadějný – práce na papíře Anny Zemánkové a Luboše Plného se na veletrhu Frieze New York prodaly v cenách mezi dvaceti a třiceti tisíci dolarů. Pro českou kresbu současnosti je to informace nepochybně příznivá.

Frieze New York, 2.–5. května 2019