Počteníčko: Hoteliér disidentem

Foto Wikimedia Commons

Ze vzpomínek Friedricha Torberga.


Následující rozhovor, doložený jedním z obou účastníků, se právě tak dobře mohl odehrát v Rakousku, přihodil se ale v sousedním Bavorsku. Se smířlivým ohledem na mezitím realizovanou náhradu škod si odpustím bližší údaje o místě děje a o hotelu, kde se vše odehrálo. Navrátilcům z Ameriky bylo ostatně v renomované restauraci tohoto hotelu předkládáno – jako akt náhrady utrpěných škod – menu výslovně označené jako reemigrantské, skládající se z houbové polévky, zaječího hřbetu s červeným zelím a lesních jahod, neboť nic z toho v Americe neexistovalo.

Nedobrá zvídavost poháněla mého zpravodajce, aby se zeptal hlavního (a dnes již dávno mrtvého) hotelového portýra, jak se choval pan šéf za nacistického režimu. Dostalo se mu ochotného vysvětlení:

„Ach, nácky on vůbec neměl rád. Opravdu ne. To mi můžete věřit. Jen si představte: Jednou tu u nás v restauraci pořádal Himmler hostinu. Šéf na všechno osobně dohlížel, a dokonce sám servíroval. Myslíte, že mu za to poděkovali? Ani náhodou! Ne, ne, nácky on neměl rád, náš šéf.“


Humorista a satirik Friedrich Ephraim Kantor-Berg (1908–1979), publikující pod jménem Friedrich Torberg, byl typickým představitelem meziválečné středoevropské kultury, v níž se prolínaly židovské, germánské, slovanské i maďarské vlivy. Na počátku druhé světové války uprchl přes Portugalsko do Ameriky a snažil se uchytit jako scenárista v Hollywoodu; po válce se vrátil do Evropy, kterou ale už někdy moc nepoznával. Ukázka je z knihy Teta Joleschová a dědicové (nakladatelství Paseka, 2012, přeložila Eva Pátková).