Celý den žil jsem

Lublaň hlučná je a živá. Foto Wikimedia Commons

Sonet slovinského básníka Milana Jesiha (narozen 1950, laureát Prešerenovy ceny a bývalý předseda Sdružení slovinských spisovatelů).


Celý den žil jsem. Hned ráno se dívám,

co vzniklo včera, a sám sebe chválím

(jen patos krotím: vášeň pišme s malým),

jdu ven, kde Lublaň hlučná je a živá.


Na trhu vládlo krásné ženské mládí,

koupil jsem rybky, doma jim dal záliv,

autorem stal se sklenky marmelády,

četl a usnul, probudil se živý


a žil zas dále. Těsně před večerem,

jak jsem si to všechno naplánoval předem,

kravatu vybral jsem, jež by mi padla,


navoněl se a pak šel do divadla.

Hra byla nudná, těšil jsem se ven.

Šardoné dal si. Žil jsem celý den.


Ze sbírky Sonety (přeložil František Benhart, vydala Votobia, Olomouc, 1997).