Marný den

Foto Tomáš Koloc.

Zádumčivá báseň mexického autora Enríqueho Gonzáleze Martíneze.


Jezero. Vrba, plačící na spící hladinu.
Kraj slzí stejně, zhalit skomíravým šerem.
Tajná nit pojí každou dávnou hodinu
s hodinou přítomnou… Plačící vrba nad jezerem.

Naplnil jsem své dny? V podivných úplňcích,
když na mých blouděních se leskly za večera,
viděl jsem život uplývat… – Prach…?
Z cest. Krev…? Z trnů na keřích…
Já jsem však stále stejný, stejný jako včera.

Zas přivolávám dávné dny a trpce vzpomínám
na nespoutané chvíle starých poblouznění –
a probouzí se touha, touha býti sám
v těžké samotě si pláčem žádat odpuštění.

Přeložili Olga Franková a Jan Fischer

Enrique González Martínez (1871–1952) byl mexický básník, lékař a politik, člen Mexické literární akademie. Octavio Paz ho označil za největšího představitele mexického modernismu. Báseň vyšla v antologii Poesie hrdinů a světců (L. Mazáč, Praha, 1943).