Nebudeme čekat na stát

Ralf W. Barkey. Foto Genossenschaftsverband

Družstva by mohla vyřešit problémy regionů s úbytkem obyvatel, říká Ralf W. Barkey, předseda představenstva německého Svazu družstev (Genossenschaftsverband).

taz: Pane Barkeyi, kdy je družstvo nejlepší právní formou pro podnikání?

Ralf W. Barkey: To je samozřejmě chyták. Určitě víte, že družstvo považuji za nejlepší právní formu obecně.

Jasně. Ale co je na družstvu tak dobrého?

Družstvo jako právní forma je bytostně demokratické. Při hlasování má každý člen vždy jeden hlas, bez ohledu na to, kolik má podílů. Pokud tedy chcete jako člen něco prosadit, musíte své spoludružstevníky přesvědčit, nemůžete je ovládnout silou. Současně je tato právní forma z právního hlediska nejsnáze zvládnutelná. Potřebujete pouze dva souputníky, s nimiž se sdružíte. Nepotřebujete notáře, když chcete vstoupit či vystoupit; pokud vystupujete, můžete si svůj podíl zase odnést.

V diskusi o nedostatečných perspektivách venkovských oblastí se vždycky přenesou problémy na družstva, která mají vše vyřešit. Mohou to zvládnout?

Myšlenka družstevnictví přece vzešla právě z takových nouzových situací. A zjišťujeme, že je to myšlenka velmi moderní. Tam, kde máme společenské, ekonomické nebo sociální problémy, říkají lidé znovu a znovu: nebudeme čekat na stát, chopíme se iniciativy sami a založíme družstvo. Když už obce nezvládají provozovat školy, školky či koupaliště, zapojí se občané a převezmou je formou družstev.

A jsou pak tyto instituce opět finančně udržitelné?

Ve svém blízkém okolí mám krytý zimní stadion, který obec předala před několika lety s vysokými dluhy družstvu. Dnes je v černých číslech, protože se tam lidé angažují v rámci dobrovolnictví a protože je například i otevírací doba uzpůsobena nikoli potřebám veřejného sektoru, ale členů. Stadion je nyní otevřený především o víkendu, kdy má nejvíc lidí čas.

Když nemůže stát, přichází chvíle družstev?

Abychom si dobře rozuměli: neříkáme, že stát nepotřebujeme. Stát určitě má odpovědnost a musí poskytovat základní infrastrukturu. V případě širší nabídky jsou ale družstva někdy lepším řešením. Nebo tam, kde je stát příliš pomalý.

Co tím myslíte?

Téma širokopásmového připojení k internetu. V mnoha venkovských oblastech nechtějí občané a malé a střední podniky čekat na nabídku telekomu. V Severním Porýní-Vestfálsku proto převzala zajištění širokopásmového připojení první družstva. Na počátku stáli dva architekti, kteří nemohli kvůli chybějícímu rychlému internetu podávat elektronicky nabídky a museli se rozhodnout, zda zavřou nebo odejdou jinam. Zvolili si třetí cestu. Mezitím je rozvoj venkovských oblastí uveden jako cíl v každé koaliční smlouvě. Ministerští předsedové se nás pak ptají: jak to uděláme? Jak tam zajistíme dopravní infrastrukturu, volnočasové vyžití?

Ale družstva se přece nezakládají shora!

Obce ovšem někdy přicházejí s potřebou investic a dotazují se nás, jak se dostat k penězům. Existují i pěkně mazaní správci obecní pokladny, kteří říkají: přeměníme naši elektrárnu na družstvo a ponecháme si 51 procent, abychom měli rozhodující slovo. Těm pak musíme samozřejmě odpovědět, že družstvo není sběrna kapitálu, ale právní forma podnikání s demokratickými strukturami, kde nikdo nedisponuje většinovým podílem. Pokud však jsou schopni se s touto myšlenkou ztotožnit, může iniciativa vzejít i od obce. Zpravidla ale vznik družstev samozřejmě iniciují občanky a občané.

Oblíbeným polem působnosti družstev byl v uplynulých letech energetický obrat. Zdá se však, že zde boom mezitím polevil. Čím to je?

Energetická družstva jsou velkým tématem už 15 let. Padesát procent veškeré energie vyrobené z alternativních zdrojů je v Německu v současnosti tzv. občanskou energií. Místní lidé tak dávají jasně najevo: chceme rozhodovat sami, chceme v naší vesnici využívat větrnou energii, nepřivedeme sem ale investora, který by nám pak proud draze prodával. Chceme regionální přidanou hodnotu, chceme z toho sami něco mít, stanovit prostřednictvím členů, jak velká má elektrárna být a jak daleko má stát od centra obce.

To zní, jako by se dalo předejít mnoha známým situacím, kdy se dostala větrná energie do konfliktu s ochranou přírody či protihlukovou ochranou. Ale znovu: na čem to momentálně vázne?

Není to tak, že by toto téma lidi už nezajímalo. V Severním Porýní-Vestfálsku máme v zásobě 120 milionů eur investičního kapitálu, který by družstva použila na nové větrné a fotovoltaické elektrárny. Ale spolkové země – a tady je Severní Porýní-Vestfálsko na špici – zavádí prostřednictvím zemských územních plánů tolik regulací, že se už stěží dá něco dělat. Už jen samotný požadavek na vzdálenost 1 500 metrů od zástavby – v hustě obydlených zemích, jako je Severní Porýní-Vestfálsko, vám už nové objekty nikdo nepovolí. My ale přece nejsme zastáncem toho, aby se elektrárny stavěly proti vůli občanů. To by pak nevznikala ani žádná družstva.

Jak velká jsou tedy energetická družstva?

V průměru tam máme 400 členů. To je v mnoha případech velká část vesnické komunity. Když tito lidé řeknou, vzdálenost 800 metrů je v pořádku, je to ideální místo – proč to musí politika svým nuceným obšťastňováním ničit?

Požadujete tedy obecně větší flexibilitu – nebo výsadní roli družstev?

Družstva hrají při realizaci energetického obratu mimořádnou roli. A ta by měla být zohledněna. Ve skutečnosti je pravdou spíše opak.

Co tím myslíte?

Družstva často vůbec nejsou brána v úvahu. Začíná to už poradenstvím, když si budete chtít založit existenci. Budou vám vysvětleny klasické právní formy, jednoosobní společnost, společnost s ručením omezeným a komanditní společnost s účastí společnosti s ručením omezeným [GmbH & Co. KG – jedná se o německou zvláštnost – pozn. překl.]. Družstvo zmíněno nebude. Obdobně je tomu při následné podpoře začínajících podnikatelů, kde existuje na zemské i celostátní úrovni velmi bohatá paleta nástrojů. Budete-li se chtít osamostatnit, budete moct využít podpůrné programy, nikoli však jako zakladatel družstva.

Proč ne?

Když mluvíme s politiky, často říkají: ano, máte pravdu, zapomněli jsme. Musíme se o to tedy zajímat a zvyšovat povědomí politiků.

I mezi družstvy se však vyskytují černé ovce. Jako například Eventus, stavební bytové družstvo, které vybralo za družstevní podíly téměř 10 milionů eur, které pak náhle zmizely.

Ano, bylo několik málo případů, kdy byl s okázalým zdůrazňováním, že se jedná o družstvo, vybrán a zpronevěřen kapitál. Nejčastěji se jednalo o družstva spravující nemovitosti, protože se tam dá přijít k velkým penězům.

Ale Eventus byl zapsaným družstvem. Jak se něco takového může stát?

Někdo tam jednal kriminálně a bohužel také nefungovala adekvátní kontrola. Každé družstvo musí být členem revizního svazu, jako jsme například my. Tento svaz si ale může svobodně zvolit a možná se při tom nechali zaslepit cenou. Když totiž revize moc nestojí, je dost možná také povrchní, a nezachytí pak takový nežádoucí vývoj.

Co by se mělo změnit?

Zde je zapotřebí, aby vyvinul aktivitu stát. Vykonává dohled nad revizními svazy a musí zajistit, aby poskytovaly odpovídající služby. I v zájmu myšlenky družstevnictví a více než 23 milionů družstevníků v Německu.

ČÍSLA A FAKTA

Myšlenka družstevnictví je modelem svépomoci, samosprávy a odpovědnosti za sebe samého. Příslušnou právní formou podnikání je v Německu tzv. zapsané družstvo (eingetragene Genossenschaft – eG). K založení zapsaného družstva jsou potřeba nejméně tři lidé. Nabytím družstevního podílu se člen stává spoluvlastníkem, který má – bez ohledu na počet svých podílů – vždy jeden hlas, kterým může aktivně spoluutvářet činnost družstva. Účel vzájemné podpory členů družstva je určen ve stanovách. Předepsána je každoroční revize majetkové situace a obchodního vedení družstva revizním svazem.

V Německu existuje okolo 8 000 družstev, jejich podíl je tak mezi přibližně 3,3 milionu německých podniků mizivý. Na druhé straně mají německá družstva celkem 23 milionů členů. Družstva působí v bankovním sektoru, v oblasti zemědělství a potravinářství, živností, zboží, služeb, bytové výstavby, energií a spotřeby. Souhrnná bilanční suma družstevních záložen dosahovala koncem roku 2017 okolo 900 miliard eur.

„Idea a praxe organizace společných zájmů v družstvech“ je od roku 2014 součástí nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO.

Z partnerského deníku Taz přeložil Pavel Mašarák.