Cesto prázdná

Autor a interpret Rokotak.

Nynější karanténu prožívá i Horní Lužice, která, jsouc součástí spolkové země Sasko, prožívá nyní podobný režim jako Česká republika, zesílenou o to, že karanténa poprvé od druhé světové války zamezila jednomu ze dvou hlavních národních zvyků: slavnostní velikonoční jízdě na koních. A podobně jako český, i lužickosrbský lidový lyrik s přezdívkou Rokotak prožívanou zkušenost reflektuje – v tomto případě travestií známé lidové písně Hory módre.


Cesto prázdná, povědomá,

Vysedávám tiše doma,

O samotě po Lužici sedí vlastně všici.

Bojí se Srb, ba i Němec, každý modlí se růženec,

Koronavý aby smutek

Do Prčic už utek.


Sakra práce, zase zprávy,

Komu virus sebral zdraví,

Podle další nezbude moc ani z Velikonoc.

Liduprosté svátky celé, vídat aspoň nepřátele!

Lásko moje, jdi mi z cesty,

Než budeš mít testy.


Cesto prázdná, tak ti povím,

Novinkám těm že nehovím,

V Lužici je vše na hlavu a strašně v tom plavu.

Neznáme to z historie, že o půstu tak se žije:

Děda hltá z lihu doušky,

Bába šije roušky.


Ztichlé vísky, prázdná města,

Důkaz o kvalitách těsta

Viru z pekelné kuchyně

Od čerta a tchyně.

Snad má Krabat ve své knize kouzlo, jak se dostat z krize,

Sám mám radu neprůstřelnú:

Vypít olej ze lnu.


Pro facebookovou stránku Společnosti přátel Lužice přeložil Lukáš Novosad.

Poznámka překladatele: Česky vám melodie může připomínat písničku Měla babka čtyři jabka nebo Jaromírem Nohavicou zpopularizovanou V jednym dumku na zarubku. Originální text předělávky najdete ve videu, anebo zde.