Dobré koronazprávy II.

Zastupující britský premiér Dominic Raab.

Druhý díl redakčního výboru zpráv a informací, které přinášejí návody i naději.

Výrobce hraček z Lipníku nad Bečvou začal dva dny po požáru dílny opět šít roušky

Lidé zaměstnaní u výrobce hraček Noe z Lipníku nad Bečvou se po pondělním požáru dílny vrátili k výrobě roušek, které si pro místní obyvatele objednala radnice. Město firmě poskytlo náhradní prostory.

 

Nouzové způsoby katolické zpovědi

Zatímco někteří čeští katoličtí kněží za zachování všech karanténních zásad na farách po jednom zpovídají i udílejí přijímání svým věřícím, pro které mají přesně vytvořené zvací časy, polští kněží zpovídají na parkovištích.

 

Na smíchovské průmyslovce učí i studenti. Nyní vzdělávají celé Česko v učení na dálku.

Střední průmyslová škola na pražském Smíchově si svou digitální revoluci prožila již před deseti lety. Nyní pomáhá se zaváděním výuky na dálku a on-line nástrojů i jiným školám, které k urychlené digitalizaci donutila koronavirová epidemie a nucené uzavření tříd.

 

Školáci se učí rádiem

Waldorfská základní škola v Praze-Jinonicích spustila (nejen) pro vyučování vlastní internetové Radio Prokop.

 

Česká facebooková skupina šičů roušek

Šest tisíc lidí se přihlásilo k facebookové skupině těch, kteří šijí roušky

 

Americká michelinská restaurace začala kvůli koronaviru vařit pro zdravotníky a lidi v nouzi

O newyorské restauraci Eleven Madison Park se říkalo, že je nejlepší na planetě. Podle serveru CNN každopádně patří mezi světovou špičku. Po krátké odstávce, kterou způsobila pandemie koronaviru, se tamní kuchyně znovu rozjela. Tentokrát však se záměrem zásobit jídlem ty, kteří v první linii s nemocí bojují, tedy zejména zdravotnický personál a lidi v nouzi.

 

Všechny české neziskovky, které pomáhají

Nové stránky mapují nápomocné organizace.

 

Díky karanténnímu zmírnění znečišťování vzduchu jsou po letech z podhimálajských měst vidět hory

Město Pathánkót v indickém Paňdžábu leží pár kilometrů od pásu Himálají, ale nikdy z něj nebyly vidět pro hustý smog. Karanténní režim způsobil, že teď po 30 letech vidět jsou.

 

Španělsko chce kvůli udržení uspokojivých životních podmínek postižených karanténou, kromě dovážky nákupů všem izolovaným, která v zemi už funguje, zavést v zemi nepodmíněný základní příjem

Uvedla to španělská ministryně financí Nadia Calviño. Jde o pravidelný příjem nepodmíněný ničím jiným nežli trvalým pobytem v zemi, o dávku, jejíž původní ideál říká, že má být tak vysoká, aby si z ní občan zaplatil všechny potřeby zaručené články 26 a 31 Listiny základních lidských práv a svobod: bydlení, jídlo, vzdělání a zdravotní péči. Pro zavedení NZP  Evropě se ve své tradiční velikonoční řeči vyslovil i papež František. Tuto dávku, kterou už několik let všem svým obyvatelům poskytuje americký stát Aljaška (tam už od roku 1982!), kanadská provincie Ontario, nizozemské město Utrecht, švýcarské Lausanne, italské Livorno a katalánská Barcelona, jsme v Kulturních novinách v minulosti zmapovali zde a zde.

 

Zástupcem britského premiéra Johnsona, který byl hospitalizován s koronavirem, se stal syn uprchlíka z pomnichovského Československa

V těchto dnech (na Covid-promoření Británie, které si sám přál) onemocněl premiér Boris Johnson a v rámci zákonného mechanismu se jeho zástupcem stal muž se stejnými kořeny a na paralelním místě, na němž před 19 lety stála jeho krajanka Madeleine Albrightová – státní tajemník (ministr zahraničí) Spojeného království Dominic Raab, jehož otec Petr Raab uprchl z důvodů rasového pronásledování v roce 1938 po Mnichově z Československa.

 

Za nižší postiženost východní Evropy koronavirem může očkování proti TBC z dob minulého režimu

Shodné studie univerzit v Yale a Michiganu vysvětlují, proč je rozdílný dopad koronaviru v západní a východní Evropě. Evropské státy bývalého Východního bloku povinně a široce proočkovaly svoje občany proti tuberkulóze a vakcinace na bakteriální infekci TBC pomáhá tělu v boji i s touto virovou infekcí. Nejlépe se to ukazuje v rozdílu projevů pandemie v bývalém Západním a Východním Německu. Západní země zvažují masivní vakcinaci na TBC, aby tak překlenuly dobu, než bude vytvořena vakcína přímo určena na nový koronavirus. Na TBC se v Československu začalo povinně očkovat už v roce 1950 a konec povinné vakcinace byl zaveden v roce 2010. Vypadá to, že kvalitní státní zdravotnictví nás tak může snad částečně chránit i zpětně.

První díl Dobrých koronazpráv v minulém čísle zde.