Nechceme platit za Dukovany, říkají Zelení a spouští petici
K hraničním sociálním poměrům, které naší zemi přináší ekonomicko-koloniální postavení a jež ještě prohloubí náklady na koronakrizi, mají nyní přibýt stomiliardy vydané na dostavbu zastaralé a nebezpečné jaderné elektrárny.
Strana zelených spustila petici, kterou upozorňuje na finanční riziko výstavby nových jaderných zdrojů v Dukovanech. Ty by podle odhadů mohly stát daňové poplatníky až 20 miliard ročně. „Energie vyrobená v budoucnu v Dukovanech bude dražší než jakákoliv jiná elektřina na trhu. Aby se stavba drahé elektrárny zaplatila, zajistí stát ČEZu garantovanou výkupní cenu vyrobené energie. Ta ale bude vyšší, než je cena na trhu – a ten rozdíl bude potřeba vytáhnout z kapes nás všech,“ varuje spolupředseda Zelených Michal Berg. Petici je možné si přečíst a podepsat na webu www.nechcemeplatit.cz
Vláda očekává, že elektrárna bude stát cca 160 miliard, zkušenosti z jiných evropských projektů ale ukazují, že to bude až 260 miliard, a to bez započítání ceny peněz, tedy úroků. Prodlevám a zdražování při stavbě jaderných reaktorů se nevyhnulo ani jinak efektivní a korupcí nesužované Finsko. „Na jedné straně máme dát stovky miliard do jádra, na druhé straně masivně klesají ceny energie z obnovitelných zdrojů. Cena energie například ze solární energie přitom za posledních 10 let klesla o 82 %, jak ukázala aktuálně zveřejněná studie mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii IRENA,“ komentuje Magdalena Davis, spolupředsedkyně Zelených.
Strana zelených také vyzývá předsedy a předsedkyně dalších parlamentních stran, aby nepřistupovali na hru Andreje Babiše, který utajovanou smlouvu mezi státem a firmou ČEZ o stavbě elektrárny chce ukázat právě jen jim. „Tyto strany se pak stávají spoluzodpovědné za celý projekt, o kterém neprobíhá žádná debata s veřejností ani odborníky, ani nejsou zvažovány alternativy. Projekt, který finančně zatíží ještě další generace, není za žádnou cenu akceptovatelné takto protlačovat na sílu,“ komentuje Michal Berg.
Příběh jaderné elektrárny v rakouském Zwentendorfu, jejíž uzavření si vynutili občané, jsme v Kulturních novinách uveřejnili zde (na konci článku jsou odkazy na všechny tematické části reportáže).