Julian Assange - Prométheus naší doby

Julian Assange v těchto dnech.

V těchto dnech se rozhoduje o vydání šéfredaktora WikiLeaks Juliana Assange (šéfredaktora média WikiLeaks, který za pomoci bývalých vládních zaměstnanců jako jsou Edward Snowden a Bradley Manning vydal 10 milionů tajných dokumentů nejrůznějších světových vlád) do USA. Čeští aktivisté píší britskému premiérovi a šéfovi českého senátu a ministerstva zahraničí, aby se zasadili o to, aby novinář do USA, kde mu hrozí trest 175 let, vydán nebyl. Jaké jsou odpovědi?

Začátkem listopadu 2019 jsem spolu s dalšími deseti signatáři podepsala dopis britskému premiérovi, ve kterém jsme žádali, aby vězněný Julian Assange nebyl vydán do USA. Dopis, v němž jsme apelovali na právo svobodně šířit pravdivé informace, odevzdal na britské ambasádě Stanislav Novotný.

Prvního září 2020 osobně odevzdal profesor Jan Keller apely obdobného znění určené předsedovi Senátu ČR a ministru zahraničních věcí ČR. Jedná se o tzv. otevřené dopisy, proto je uvádím v plném znění.

„V Ostravě dne 1. 9. 2020

Vážený pan

RNDr. Miloš Vystrčil předseda Senátu ČR

Vážený pane předsedo Senátu,

obracíme se na Vás v naléhavé záležitosti.

Dne 7. září má britský soud rozhodnout o vydání australského vydavatele a internetového aktivisty Juliana Assange do Spojených států. Řada světových osobností včetně mnoha uznávaných právníků vyjadřuje obavy, že v případě J. Assange se jedná o politický proces a že mu ve Spojených státech může hrozit za jeho šíření pravdivých informací doživotní vězení, či dokonce trest smrti.

Oslovujeme Vás jako člověka, který veřejně deklaruje, že obhajoba svobody slova, boj za lidská práva a respektování demokracie kdekoliv na světě se pro něj staly životním posláním.

S veškerou naléhavostí, která odpovídá závažnosti případu, se na Vás tedy obracíme s výzvou, abyste využil své autority, zachoval se podle svých zásad a intervenoval u svých britských politických protějšků.

Pokud by byl Julian Assange do Spojených států vydán, neohrozilo by to jen jeho život, ale také důvěru mnoha lidí v čestnost politiků a v dodržování těch nejvyšších hodnot, k nimž se Vy osobně za všech okolností hlásíte.

Jaroslav Bašta, Petr Hampl, Jan Keller, Oskar Krejčí, Stanislav Novotný, Marek Obrtel, Lenka Procházková, Petr Sak, Michal Semín, Jan Schneider, Josef Skála, Karel Sýs, Ilona Švihlíková, Jaroslav Šulc, Alena Vitásková, Vladimíra Vítová, Ivan Vyskočil, Jiří Žáček, Petr Žantovský“

Text otevřeného dopisu pro ministra Tomáše Petříčka:

„Mgr. Tomáš Petříček, PhD.

Ministr zahraničních věcí ČR

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás v naléhavé záležitosti. Dne 7. září má britský soud rozhodnout o vydání australského vydavatele a internetového aktivisty Juliana Assange do Spojených států. Řada světových osobností včetně mnoha uznávaných právníků vyjadřuje obavy, že v případě J. Assange se jedná o politický proces a že mu ve Spojených státech může hrozit za jeho šíření pravdivých informací doživotní vězení, či dokonce trest smrti.

K hlavním zásadám, které uplatňujete jménem naší země v zahraniční politice, patří důraz na svobodu slova jako jednoho ze základních principů demokratického zřízení. V případě Juliana Assange hrozí, že bude za dodržování právě těchto hodnot exemplárně potrestán, aby posloužil jako odstrašující případ pro ty, kdo by chtěli šířit pravdu.

Vyzýváme Vás, abyste oslovil svého britského protějška a se vší naléhavostí mu připomenul, že svoboda slova je nedělitelná a její potlačování a trestání kdekoliv ve světě ohrožuje nejen víru v demokracii a v dodržování principů právního státu, ale také víru v čestnost a upřímnost politiků, kteří se k těmto zásadám slovně hlásí.

(Jména podepsaných jsou totožná jako v dopise pro předsedu Senátu.)“

Za Miloše Vystrčila odpověděl jeho asistent s tím, že předseda Senátu je v zahraničí a bude se věcí zabývat po návratu. Odpověď ministra Petříčka je následující:

„Vážené dámy, vážení pánové,

děkuji Vám za Váš dopis ze dne 1. září 2020 ve věci podpory svobody slova a možného vydání pana Juliana Assange.

Podle mých informací by Vámi zmiňované soudní řízení mělo být teprve začátkem dlouhého procesu s celou řadou pojistek v podobě odvolání a dalších opravných prostředků, včetně přístupu k Evropskému soudu pro lidská práva.

Jak jistě víte, Velká Británie je demokratickým právním státem, jehož soudy jsou zcela nezávislé na exekutivě. Intervence do řízení o vydání občana cizího státu z jiného cizího státu do dalšího cizího státu by byla vysoce nestandardní. Jediný stát, který v dané situaci může ve prospěch osoby, o jejíž vydání jde, legitimně a účinně intervenovat je Austrálie, jehož je pan Assange občanem.

Ze svého osobního působení ve Velké Británii nemám pochyb o úrovni ochrany svobody projevu v této zemi. Ve věci podpory lidských práv a demokracie ve světě patří Česká republika a Velká Británie k tradičně velmi blízkým spojencům. Od loňského roku obě země navíc úzce spolupracují při ochraně svobody projevu a nezávislosti médií prostřednictvím mezinárodní

Koalice na podporu svobodných médií (Media FreedomCoalition), kterou spoluzakládala právě Velká Británie. Bylo by proto velmi překvapivé, pokud by britská vláda, jejíž člen bude o případném vydání rozhodovat, postupovala v rozporu se svými zahraničněpolitickými principy a aktuálními prioritami.

Mohu Vás nicméně ujistit, že se při svých kontaktech s představiteli Austrálie a Velké Británie o tento případ budu zajímat.

S pozdravem

Tomáš Petříček“

V červnu tohoto roku vydal americký soud novou obžalobu na Juliana Assange. Pokud by byl uznán vinným, hrozil by mu trest vězení ve výši 175 let. V pondělí 7. září proběhlo v Londýně první stání anomálního procesu, v němž se rozhoduje, zda australský občan, který byl zatčen na základě švédského zatykače za zcela jiné činy a který svůj žurnalistický „zločin“ páchal ve virtuálním prostoru mimo americký kontinent, bude přes ohromný tlak mezinárodní veřejnosti a lékařů, kteří upozorňují na kritický stav Assangeova zdraví po šestiletém nouzovém „azylu“ na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, Velkou Británií vydán do USA. Pokud Julian Assange vydán bude, bude to mít mrazivé důsledky pro lidská práva, neboť se vytvoří precedens pro „ochranu“ těch, kteří odvážně zveřejňují uniklé nebo utajované informace, jejichž šíření a znalost jsou ve veřejném zájmu.

Text Tomáše Koloce, který před časem v KN shrnul fenomén dvojího metru v případech Assange, Manninga a Snowdena, najdete zde.