Chrám a tvrz

Christoph Weigel: Prodej knih ze sudu. Mědirytina, 1698. Zdroj Deutsche Fotothek

Údiv nad Knižními novinkami.

Prostého, leč smutného faktu, že prodejem knih se živí také lidé, kterým chybí elementární znalosti o literatuře, jsem si všiml před mnoha lety. Stále mě však dokážou překvapovat některé jeho průvodní jevy.

Listoval jsem Knižními novinkami (časopis pro knihkupce, knihovny, nakladatele a čtenáře) 1–2/2021, které nám, neznámo jak, přistály ve schránce, a při četbě bibliografické části jsem z údivu prakticky nevycházel. Už jen ty krásně souměřitelné kategorie v části krásná literatura: …POVÍDKY, PRÓZA, PŘÍBĚHY, ROMÁNY… V kategorii PŘÍBĚHY pak půvabně sousedí Herriotovo To by se zvěrolékaři stát nemělo s Vánočním rozjímáním Anselma Grüna a titulem Gigolo – zpověď luxusního společníka od Dominika Krále. Inu, příběhy jistě v každé z těchto knih opravdu jsou. Otázkou však je, zda by některé z těchto příběhů neměly být zařazeny do kategorie HISTORICKÝ ROMÁN, ve které se ocitla novela Zloději zelených koní Jiřího Hájíčka, protože ne všechny z těchto příběhů se odehrávají v současnosti… A jiné kritérium, proč se Hájíček ocitl mezi historickými romány, mě opravdu nenapadá. Podobných majstrštyků by se určitě na mnoha bibliografických stranách našlo více, zmíním však už jen ten královský: nádherná kniha esejů o češtině Chrám a tvrz Pavla Eisnera je zařazena v kategorii ARCHITEKTURA.

Novátorský přístup Knižních novinek k bibliografické kategorizaci přináší opravdu nevídané možnosti. Už to vidím. Zlatí úhoři Oty Pavla budou nově v kategorii ZOOLOGIE, Rudišův Konec punku v Helsinkách v kategorii HUDBA, Zelený svetr Petra Hrušky v kategorii RUČNÍ PRÁCE a Brautiganovo Chytání pstruhů v Americe v kategorii CESTOVANÍ. Doporučuji zařadit do bibliografie i samotný časopis Knižní novinky (co na tom, že není knihou), a to do kategorie HUMOR.