Povinná výměna starých kotlů: opravme asociální nesystémovosti v dotačním programu

Obrázek nebo fotografie#31330

Na redakci Kulturních novin se obrátili majitelé kotlů ze seniorské a sociálně potřebné vrstvy obyvatel, jejichž problémy naše jediné české družstevní periodikum dlouhodobě tematizuje. V době, která tematizuje zcela jiné problémy, proto přicházíme s výzvou týkající se řešení jednoho dotačního programu, který povážlivě skřípe nejen ve svých sociálních dopadech.  

CO BUBLÁ V KOTLÍKOVÉ PROBLEMATICE

„Kotlíková dotace“ se lidově říká dotačnímu programu, vyhlášenému Ministerstvem životního prostředí v rámci Operačního programu Životní prostředí v roce 2014. Majitelé rodinných domů mohou v rámci tohoto dotačního programu žádat o finanční příspěvek na výměnu starých, neekologických kotlů na pevná paliva. V rámci tohoto programu bylo z fondů EU domácnostem rozděleno ve třech výzvách přes devět miliard Kč. Třetí (a poslední) výzva byla vyhlášena v jednotlivých krajích v rámci ČR v průběhu roku 2019. Nejzazší termín realizace výměny původních zdrojů tepla je stanoven na září 2022.

Přestože za porušení jejich zákazu bude hrozit pokuta ve výši 50.000 Kč, zbývá i po realizaci tří výzev v rámci tohoto programu v ČR odhadem stále ještě cca 300 000 kotlů, v nichž se od září 2022 nebude smět topit.

Proč?

Velká část případových odpovědí na tuto otázku prozrazuje odvrácenou stranu tohoto na první pohled chvályhodného ekologického počinu:

1. Složitost nutné (výhradně webové!) administrativy pro majitele-seniory, zejména v době lockdownu

Majitelé starých typů kotlů jsou z velké části starší a osamělí lidé z venkova. Proces probíhá tak, že zájemce podá žádost o poskytnutí dotace elektronicky, a to prostřednictvím k tomu určené aplikace na webových stránkách příslušného kraje. Následně do 10 pracovních dnů od elektronického podání žádosti je žadatel povinen doručit poskytovateli podanou originál žádosti také v listinné podobě. Po vyhodnocení, zda žádost splňuje podmínky dotačního programu, je s úspěšnými žadateli uzavřena smlouva o poskytnutí dotace. Po ukončení realizace projektu je příjemce povinen zpracovat a předložit poskytovateli závěrečné vyúčtování realizovaného projektu do termínu uvedeného ve smlouvě. Závěrečné vyúčtování musí být zpracováno na formulářích pro tento dotační program předepsaných a musí obsahovat náležitosti, jako jsou finanční vyúčtování projektu, účetní doklady za zrealizované práce, bankovní výpisy dokládající úhradu faktur s originálním podpisem příjemce dotace, kompletní fotodokumentaci původního i nového zdroje tepla, potvrzení o likvidaci původního kotle, doklad o instalaci a uvedení nového zdroje tepla do provozu, protokol o revizi spalinové cesty podle příslušné vyhlášky… To vše je pro seniora složitý proces, ještě ztížený lockdownem, který zejména od seniorů už od začátku roku 2020 dlouhodobě žádá, aby se pokud možno zdrželi návštěv – tedy i mladších příbuzných, kteří by jim s webovou agendou mohli pomoci.

2. Vysoká cena nových kotlů – při dotaci, která ji (paradoxně) zvyšuje

K tomu je třeba připočítat, že sama renovace, jejíž cena se před vyhlášením dotačního programu pohybovala okolo ceny 90 000 Kč, náhle po vyhlášení tohoto dotačního programu vyskočila na circa 150 000 Kč. Bohužel jak výrobci zdrojů tepla, tak montážní a instalatérské firmy vycítili v tomto programu snadnou příležitost, jak skokově navýšit cenu svých výrobků a služeb a pomoci si tak k ziskům, o kterých by si bez vyhlášení dotace mohli nechat jen zdát. Z výše uvedené částky zhruba dvě třetiny sice po získání platí stát, ale zůstává ještě ona zbývající jedna třetina. Tu jistě sociálně slabší občané mohou překlenout s pomocí specializovaných agentur, které jim za určitou provizi částku na renovaci půjčí, a zároveň jim zařídí i administraci dotačního řízení. Jenže:

3. Zpomalení úředních procesů vyřizování dotace za lockdownu

V průběhu loňského roku byli zájemci o výměnu starých kotlů v důsledku opatření proti koronaviru a následné vytíženosti, respektive faktické nedostupnosti montážních a topenářských firem prakticky bez šance cokoli v tomto směru podniknout. Vzhledem k aktuální situaci a pokračujícímu uzamčení společnosti je i rok 2021 v tomto ohledu značně nejistý.

4. Dotační podvody

V neposlední řadě: už v minulosti byl průběh dotačního programu provázen řadou nejasností i podvodů, o nichž referovala i média. Mnoho žadatelů bylo bez šance na tyto dotace dosáhnout, protože stovky milionů korun na kotlíkové dotace si rozebrali spekulanti a podvodníci, kteří většinu žadatelů dokázali na webu předběhnout pomocí počítačových programů. Tyto speciální programy, tzv. roboti, okamžitě po spuštění začaly hromadně v několika sekundách odesílat na krajské úřady žádosti. Stovky milionů korun dotace byly takto během prvních desítek sekund po zveřejnění programů žadatelům před očima rozebrány, a staly se předmětem soukromé spekulace.

Iniciativa REDAKCE

Naše redakce po konzultaci s odborníkem na tuto problematiku považuje za nanejvýš potřebné, aby Ministerstvo životního prostředí vyměnění starých typů kotlů, jejichž provoz bude od září 2022 nezákonný a pokutovaný, vzhledem k problematickému průběhu dotačního programu v posledních letech a k současné situaci na trhu instalace kotlů, vzniklé v důsledku koronavirové pandemie, a zejména z důvodu ohledu k ekonomicky slabým a tedy sociálně zranitelným skupinám, odložilo celkovou lhůtu na ukončení provozu původních kotlů a umožnit jejich provoz bez likvidačních sankcí i v následujících letech až do úspěšné optimalizace dotačního na jejich výměnu. Zářijový termín 2022 je z našeho pohledu nereálný.

Kromě toho pokládáme za správné a hodláme se zasadit o to, aby Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí zohlednily skupinu majitelů kotlů ze seniorské skupiny ekonomicky nejslabších a sociálně nejzranitelnějších poměrů přinejmenším ve věci jejich vytipování, vyčlenění, aby do procesu jejich žádostí bylo možno zařadit i program dopomoci k úspěšnému podání žádostí. Po úspěšném snažení našich publicistických souputníků v tematizování sociálních otázek, kterým se i v jiných rezortech (jako je zdravotnictví, školství či místní rozvoj) podařilo upozornit na jejich nestejnou startovní čáru a domoci se faktické či finanční kompenzace jejich handicapu. Po jejich vzoru v souladu s Listinou základních práv a svobod upozorňujeme i my na znevýhodněnou skupinu, na kterou ve věci postihování vlastnictví a provozu starého typu kotlů a jejich výměny nelze bez pomoci uplatňovat stejný administrativní a časový metr, jako na zvýhodněné skupiny, které v dané problematice mají sociální výhodu.

Za tím účelem se ujímáme moderace debaty mezi vznikající iniciativou majitelů starých typů kotlů a zainteresovanými státními i nestátními organizacemi, jejímž prvním krokem je, že tento text zasíláme vytipovaným činitelům, odborníkům a publistům, kteří všichni mají danou problematiku ve své gesci. Jsou jimi:

Ing. Andrej Babiš, předseda vlády

Mgr. Richard Brabec, ministr životního prostředí

Ing. Jan Kříž, náměstek ministra životního prostřední pro sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů

Ing. Pavel Nejedlý, vedoucí oddělení programu MŽP Nová zelená úsporám

Ing. Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí

Ing. Dana Balcarová, předsedkyně Výboru pro životní prostředí PSP ČR

RNDr. Libor Ambrozek, předseda ústřední výkonné rady Českého svazu ochránců přírody

RNDr. Yvonna Gaillyová, předsedkyně základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica

Mgr. Jan Balcar, Ph.D., ředitel místní akční skupiny Království -Jestřebí hory, hlavní manažer místního akčního plánu Trutnovsko II a vedoucí zaměstnanec pro strategie komunitně vedeného místního rozvoje

Dipl. pol. Jana Maláčová, MSc., ministryně práce a sociálních věcí

PhDr. Olga Richterová, Ph.D., místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku PSP ČR

Šimon Pánek, ředitel o. p. s. Člověk v tísni

Veronika Mítková, ředitelka Centra pro lidská práva a demokracii o. p. s. Člověk v tísni

Profesor. PhDr. Martin Potůček, CSc., M.Sc., Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK

Mgr. Kateřina Ondřejková, kreativní producentka tvůrčí producentské skupiny České televize

Bc. Jana Ustohalová, sociální redaktorka Deníku N

Bc. Jan Kuliš, komentátor komentářové rubriky Deníku Referendum

MgA. Apolena Rychlíková, sociální redaktorka čtrnáctideníku A2

Mgr. Saša Uhlová, nezávislá novinářka

Doc. Ing. Ilona Švihíková, Ph. D., vedoucí časopisu Argument

Milan Dainiel, časopis Argument

PhDr. Jan Čulík, šéfredaktor deníku Britské listy

Ivan Hoffman, deník Pravda

Robert Břešťan, šéfredaktor časopisu Hlídací Pes

MUDr. Ivan David, CSc, europoslanec a redaktor časopisu Nová republika

Mgr. Stanislav Blaha, redaktor časopisu E-republika

PhDr. Emil Polák, šéfredaktor časopisu Nové Slovo

Adam Kotrbatý, redaktor deníku Hospodářské noviny

O dalším vývoji naší iniciativy budeme čtenáře informovat.

Aktualizace: Pět dní po tomto textu z pondělí 1. 3 vyšla v sobotu 6. 3 v Právu-Novinkách.cz informace o tom, že MŽP chystá nový typ dotace zacílený na názkopříjmové domácnosti. Redakce KN vyjadřuje potěšení, nadále připravena sledovat další vývoj.