Vznikla by Komunistická strana Číny bez bludného Holanďana?

Henk Sneevliet. Repro Asiaskop

Právě před sto lety měl na založení čínské komunistické strany lví podíl Henk Sneevliet, vynikající organizátor, řečník a nejlevicovější poslanec, jaký kdy v nizozemském parlamentu zasedal.

Leusden je poněkud nudné satelitní sídliště blízko nizozemského města Amersfoort. Ale právě v katastru této obce se za války nacházel Kamp Amersfoort. Sběrný koncentrační tábor z let 1941 až 1945, provozovaný německými okupanty v bývalých kasárnách. Na zdejším popravišti 13. dubna 1942 skončila životní pouť Henka Sneevlieta a jeho šesti soudruhů z podzemní Fronty Marxe, Lenina a Rosy Luxemburgové. V okamžiku mučednické smrti Sneevliet nemohl tušit, že po něm zůstane něco, co i 79 let po smrtících výstřelech nacistů žije, roste a zdá se, že i vzkvétá. Tím něčím není nic menšího než Komunistická strana Číny, která letos slaví 100 let svého trvání.

Zpívá-li se ve slavné čínské budovatelské písni, že bez komunistické strany by nebylo nové Číny (没有共产党就没有新中国), pak je užitečné vědět, že bez Henka Sneevlieta alias Maringa (马林) by nebylo čínské komunistické strany. Byl to totiž on, kdo řídil část jednání jejího ustavujícího sjezdu v Šanghaji v červenci 1921. Pojďme se tedy na život nizozemského revolucionáře podívat podrobněji.

Hendricus Josephus Franciscus Marie (Henk) Sneevliet se narodil v chudé katolické rodině v Rotterdamu v roce, ve kterém zemřel Karel Marx (1883). Již jako tříletý ztrácí matku a dostává se do výchovy příbuzných ve městě 's-Hertogenbosch. Zde prožívá školská léta a střední školu (HBS) studuje za peníze místní zednářské lóže, jejíž členové rozpoznali chlapcův talent. Po škole Henk nastupuje v roce 1900 ve Zwolle jako železničář a angažuje se v odborech. V roce 1912 vstupuje do sociální demokracie (SDP), což byla předchůdkyně pozdější CPN (Communistische Partij van Nederland).

V holandské Indonésii

Sneevlietovy politické a odborové aktivity nakonec vedou k jeho propuštění z práce a k rozhodnutí opustit Nizozemsko. V roce 1913 přijíždí do nizozemské Indie, dnešní Indonésie. Politicky se dále angažuje v levici a v květnu 1914 je zakládajícím členem Indického sociálně demokratického sdružení, ze kterého později, již po Sneevlietově odjezdu z Indonésie, vzniká v roce 1924 PKI – Partai Komunis Indonesia. Právě tuto stranu Sneevliet později zastupoval na prvním kongresu Komunistické Internacionály.

Sneevlietův život zcela změnily události v Rusku roku 1917. Únorovou revoluci přivítal nadšeným článkem v deníku De Indiër, kde vyzývá utlačované Indonésany k tomu, aby rovněž povstali proti svým vykořisťovatelům. Za článek byl obviněn z podněcování k nenávisti. Sneevliet se stává hlavní postavou prvního velkého politického procesu v kolonii. Hájí se sám a vysvětluje, že nikoli on podněcuje k nenávisti, ale je to právě existující společenské uspořádání, které tuto nenávist produkuje. Soud jej sice uznal vinným, ale nerozhodl o jeho trestu. Koloniální úřady ho ale nakonec přiměly k tomu, aby Indonésii v prosinci roku 1918 opustil a vrátil se do Evropy.

Leninem vyslán do Číny

V březnu 1919 se Sneevliet účastní prvního kongresu Kominterny v Moskvě, a to na základě osobního pozvání od Vladimíra Iljiče Lenina. Lenin si cenil jeho řečnického a argumentačního umění a jeho zkušeností z koloniálního prostředí, a proto právě jemu svěřuje opravdu grandiózní úkol – založit komunistickou stranu v Číně. To ovšem nebyla žádná procházka růžovou zahradou.

Když Henk Sneevliet přijíždí na jaře 1921 do Šanghaje, zjišťuje, že v celé Číně je nanejvýš několik desítek nadšenců, kteří u čaje diskutují o lepších zítřcích, avšak nemají žádnou politickou ani organizační zkušenost. V agrární Číně navíc téměř chybělo utlačované dělnictvo, takže se čínští komunisté později museli orientovat na zbídačený venkov. Sneevliet čínským soudruhům trpělivě vysvětloval zásadní význam agitace a propagandy a také důležitost spolupráce s jinými subjekty, a to zejména v době, dokud je komunistů jen hrstka (tzv. jednotná fronta).

Sneevliet osobně jednal o spolupráci se Sunjatsenem, předsedou národní strany Kuomintang. Tato spolupráce existovala až do roku 1927, kdy mezi čínskými komunisty a Kuomintangem došlo k definitivní roztržce. Samotného ustavujícího sjezdu strany ve francouzské koncesi v Šanghaji se v červenci 1921 účastnilo jen 13 delegátů a celá strana měla tehdy jen 53 členů.

Rozchod s Kominternou a sověty

Leninova náhlá smrt v roce 1924 znamená další zlom v Sneevlietově životě. Podpora komunistické strany v Číně není Stalinovou prioritou a zdroj peněz od Kominterny vysychá. Henk Sneevliet se vrací do Nizozemska a s komunistickou internacionálou definitivně ukončuje styk v roce 1927. Zcela se odvrací od Stalina a orientuje na Trockého. Ale i s ním se po deseti letech ideově rozchází, když v občanské válce ve Španělsku podporuje každý jinou politickou stranu.

Do vězení a parlamentu

V meziválečném období se Sneevliet znovu dostává před soud a tentokrát i do vězení. Provinil se oslavováním vzpoury vojáků na nizozemské válečné lodi „De Zeven Provinciën“, k níž došlo 4. února 1933. Nizozemsko svou vlastní válečnou loď letecky bombardovalo v průlivu mezi Sumatrou a Jávou a násilné ukončení vzpoury si vyžádalo 23 obětí na životech. Sneevliet byl odsouzen k pěti měsícům vězení. Ohlásil však kandidaturu do nizozemského parlamentu (De Twede Kamer) pod heslem „z cely do parlamentu“ („van de cel in de Kamer“) a podařilo se mu získat mandát za svou vlastní stranu RSP (Revolutionair-Socialistiche Partij).

Zde je třeba učinit malou odbočku ke státoprávním poměrům v Nizozemsku. Sneevlietova cesta ke zvolení byla minimálně sedmkrát snazší, než kdyby dnes kandidoval do české Poslanecké sněmovny. Nizozemsko je totiž jednou z mála zemí, kde neexistuje umělý volební práh. Přirozený práh je 0,67 %, čili jedna stopadesátina (počet poslanců v parlamentní komoře je 150) ze sta procent. Proto bývá v nizozemském parlamentu zastoupeno zpravidla mnohem více stran než v parlamentech okolních zemí (v současnosti 18 stran, z toho 6 mandátů má „Strana pro zvířata“).

Sneevliet je považován za nejlevicovějšího poslance, který kdy v nizozemském parlamentu zasedal. Jako skvělý řečník využíval parlament k propagaci svých levicových a protifašistických myšlenek, takže v 61 případech došlo k situaci, kdy předsedající schůze prohlásil jeho výroky za nepřípustné a nechal příslušné pasáže vyškrtnout z parlamentních protokolů. Obhájit mandát v roce 1937 se Sneevlietovi nepodařilo.

Protinacistický odboj a smrt

V roce 1940 po okupaci Nizozemska německými nacisty Sneevliet svou stranu rozpustil a odešel do odboje, kde se věnoval hlavně šíření ilegálních tiskovin. Když byly v roce 1942 tyto materiály omylem doručeny členu nizozemské pronacistické strany NSB (Nationaal-Socialitische Beweging), dostalo se gestapo postupně přes kolportéry tiskovin až k Sneevlietově úkrytu v Bergen op Zoom. Byl převezen do Amsterdamu, kde jej německý soud odsoudil k trestu smrti.

Henk Sneevliet, nejslavnější komunista v dějinách Nizozemska, zemřel mučednickou smrtí pro to, čemu celý život věřil. V dopise na rozloučenou napsal: „Všechny své síly jsem věnoval těm slabým mezi svými bližními a nakonec jsem jim dal i svůj život. Nic víc už nemám“. Při popravě údajně zpíval spolu s ostatními odsouzenými Internacionálu.

Sneevlietův odkaz

Sneevlietem založená Komunistická strana Indonésie byla v roce 1966 zakázána a tento zákaz je dodnes platný. Komunistická strana Nizozemska, v jejichž předstupních byl Sneevliet aktivní, zanikla roku 1989 fúzí s jinými stranami. Dnes se jmenuje Groen Links (Zelená levice) a de facto jde o ideovou sebevraždu, protože někdejší marxistický étos vystřídaly agendy typu ochrana klimatu, gender a podobně.

Pouze Komunistická strana Číny nejen že přežila až do dnešních dob, ale je již celých 71 let vládnoucí stranou v Čínské lidové republice, která pod jejím vedením, přes řadu sporných období a bolestných zkušeností, zřejmě nezadržitelně směřuje k postavení světové velmoci číslo jedna. Henk Sneevliet by z úspěchu svého díla v Číně měl jistě radost.

 

Další prameny:
Brabantse helden, Aflevering 4: Henk Sneevliet. – Omroep Brabant, 2. 3. 2017 (https://www.youtube.com/watch?v=-jND0B63Fis&t=746s)

Rammeloo E. (2021): Henk Sneevliet gaf China een verenigd front. – Trouw, 13. 4. 2021 (https://www.trouw.nl/verdieping/henk-sneevliet-gaf-china-een-verenigd-front~b62297a5/)

Henk Sneevliet – wikipedie: https://nl.wikipedia.org/wiki/Henk_Sneevliet