KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

S kým povolanějším si připomenout začátek školního roku než s Jaroslavem Žákem? Následující rozbor mimo jiné ukazuje, jak se ve studentském slangu projevila blízkost světové války.

Nebylo by na škodu, kdyby pilný vědec si dal práci a podrobně zpracoval studentský slang ku potěše lidí milujících legraci. Byla by to obšírná kniha. My jsme jen podali nejtypičtější ukázky, které spolu s přezdívkami v prvé knížce poskytnou čtenáři docela obstojný obraz študákova myšlení. Ještě připojíme několik přepěkných slov, hlavně substantiv a sloves, jež ukazují, že lid študácký má duši tvořivou a poetickou. Co řeknete například výrazům, jako jsou:
vejcuc čili auscus (výtah), vohoz čili vohák (šaty), požer (dobré jídlo), čutból (kopaná), prachodárce (otec), buňka (student-komunista), pajšl (syn řezníka), korzár (student, jenž se prochází po korze), o-kmeny (nohy do o), anebo jak se vám líbí samorostlá slovesa jako:
vosmočit se (obléci smoking), podrobit si puky (znečistit kalhoty drobky), zpopelnit si fráček (umazat popelem z cigarety), napelit se (napudrovat), vomikádit, rozsalátovat knihu, jít se narodit nebo osvobodit (do Národního nebo Osvobozeného) apod.

Jak vidno, je mnoho rčení studentských povahy metaforické. Básnické založení študákovo projevuje se nejskvěleji při tvoření názvů pro záchod, jenž, jak bylo již ve „Študácích“ řečeno, je jakýmsi salónkem československé mladé inteligence, debatním klubem, komnatou spiklenců, místem oddechu a zábavní místností.
Kromě obvyklých názvů dvojnulka, kancelář, pisojr apod. vyskytují se slova eufemisticky vystihující pravý účel oné místnosti, totiž záchranná stanice, garáž, azyl, zotavovna, ordinační síň, ostrov vyděděnců apod. Vedle vznešeného vyšší sféry, Olymp, ráj prorokův, věčná loviště byly vytvořeny názvy čajovna, mešita, kafírna, bar, budoár, budojrek madame Pompadúr. Odtud termíny jít na čaj, na koktajl, na šálek moka. Vedle termínů oddvojmocnit se, vyřítit se, spojit se vodivě se zemí apod. je ještě mnoho velmi pěkných úsloví, jež neuvádíme, abychom příliš neuráželi p. t. estéty. Neodpustíme si však dodatek, že klíč záchodu zove se srandovní.

Je nasnadně uhodnout, že studentský slang je útvar živý, který se stále mění. Stará slova zanikají a nová se tvoří. Každá aktualita, každé dění, jež vzbudí zájem študáků, zrcadlí se také ve slangu. Mnohé výrazy zmizí, když aktuální zjev, z něhož byly odvozeny, ustupuje do pozadí. Tak mizejí přezdívky kantorů a spolužáků, jako Fatty, Harold Lloyd, Lya de Putti a místo nich nastoupily Garry Cooper, Marléna, Gréta, Edie Kantor a jiní, kteří jsou právě „ve flóru“. Třídní mistr hry fotbalové byl dříve Janda nebo Vaník, dnes třeba Puč nebo Nejedlý.

Šachový fanda byl dříve Capa (Capablanka), nyní spíše Šaljapin (místo Aljechin). Za dob slávy Josefiny Bakerové říkali kdesi tabuli černá Pepina. V době habešské války vyrostlo všude plno Negušů (hlavně ředitelé), dnes například kantor, jenž rád zdůrazňuje svoji hodnost záložního důstojníka, zve se alkazarský hrdina.

Vůbec čilý zájem mládeže o naši armádu a její opravdový zápal pro obranu vlasti jeví se v hantýrce přívalem nových slov a rčení. Všimli jste si jistě, jak sportovní horečka ovlivnila študáckou mluvu. Slova jako banán (pětka), forvardi (žáci v přední lavici), dobrý skóre (slušné vysvědčení), být groggy (úplně popleten kantorem), prohrát ligu, přihrát (napovídat), knokaut, zahrát na roh (uniknout pětce), driblovat, hodit ručník do ringu (kapitulovat před kantorem) apod. jdou do set. Stejně ovlivnil hantýrku rozhlas, jak svědčí výrazy vysílat na krátké vlně, mít dobrej poslech, fading, veselej večer (čtení prospěchu) apod.

Nuže, dnes pozorujeme v řeči študáctva vpád termínů válečnických. Kantor je bombarďák nebo tank, informační zkoušení zove se cvičnej nálet, žák, jenž při zkoušení začne mlít nesmysly, se dostal do vývrtky, záchod je plynová komora a študák odchází vypouštět yperit, před zkoušením se organizuje protiletecká obrana čili CPO, někomu vynechává motor, když si nemůže vzpomenout na slovíčko, po zvonění vyrazí ze sborovny útočná vozba, po třídní bitvě nastoupí asanační mužstvo, aby dalo terén opět do pořádku, repetent je délesloužící, řízná profesorka zove se paní rotná nebo také Vorošilov, dozor vykonávající kantor bývá zván jízdní hlídka, rozvědčík nebo stihačka, a ještě mnoho pěkných obrazných rčení.

Z knihy Cesta do hlubin študákovy duše (Karel Synek, Praha, 1938).