Potěmkin
Pokračování fejetonu Svatost, napsané v sobotu 11. září
Před měsícem jsem ve fejetonu Svatost začínal tím, že úřad našeho římskokatolického papeže prohlásil, že Jeho Svatost se nyní bude setkávat jen s lidmi očkovanými proti onemocnění covid-19. Vysokoklerikální tým následovníka Ježíše Krista (který proslul tím, že se stýkal zejména s nemocnými) a následovník sám si zřejmě uvědomili, že vyvolali bouři, kterou se Vatikán pokouší zažehnat různými způsoby. Na Slovensku nakonec zvolili cestu královny Koloběžky První (ani nejela ani nešla, ani neoblečená ani nahá…) – a týden před návštěvou rozhodnutí změnili s tím, že na setkání s papežem se (podle dnešní odborné terminologie, kterou už pomalu přejímají i média) kromě „očkovanců“ smějí webově přihlásit i „negativní testovanci“ a „prodělanci“ (to nejsou ti, co prodělali peníze, nýbrž ti, kdo mají potvrzení o prodělaném covidu). Vzhledem k tomu, že tito „věřící druhého řádu“ se nesměli registrovat na původních stránkách, ale na speciálním serveru, který pro ně byl spuštěn až v pondělí, nemají na katolickém Slovensku, kde papeže chce vidět každý, faktickou šanci…
Kromě covidového rozměru má slovenská cesta současného papeže (který je jinak sociálně velmi otevřený, prohlašuje, že nad nedotknutelností majetku stojí důstojný život chudých a během první vlny lockdownu, kdy chudý evropský jih bez výdělku začala rabovat a zadlužovat se u mafie, přišel papež s požadavkem na nepodmíněný základní příjem v celé Evropě – který nakonec prosadil jen ve Španělsku) i další rozměry, které jsou ideální látkou pro humoristy. Slovensko totiž návštěvu, která je slovenskými školami vykazovaná jako účast na exkurzi, a za niž jen v oblasti bezpečnosti papeže už zaplatilo 7,6 milionu euro, pojalo tak trochu ve stylu slavných cest carevny Kateřiny Veliké, které organizoval kníže Potěmkin, anebo Gogolovy návštěvy „revizora“ Chlestakova. Od chvíle, kdy byla papežova návštěva jistá, se začalo s opravami všech míst, které papež navštíví, včetně silnic, po nichž pojede. Narychlo se tak opravuje všechno – včetně slavného slumového romského sídliště v Košicích Luník IX, ekvivalentu našeho mosteckého Chánova. Uprostřed tamní nejslavnější slovenské no-go-zóny, kde jsou – nejede-li tam právě papež – běžně k vidění vypálené celé panelové domy a odpadků je místy po pás, dostane papež obrazy blahoslaveného Zefirína a Emílie, španělských Romů, kteří byli Frankovým režimem umučeni během španělské občanské války…
Mluvě o Revizorovi: obyvatelé Prešova, který papež navštíví v úterý 14. září, se zase těší, že se ten den s revizory nepotkají (a díky tomu jim nevzroste míra exekucí, které jsou na Slovensku stejně likvidační jako u nás, a nejčastěji začínají opomenutým lístkem na MHD). Ten den bude totiž prešovská MHD zdarma. Jaká to osvícenost v době, kdy (jak notoricky rád říkám) mají všechnu městskou hromadnou dopravu celoročně zdarma cestující v těchto evropských městech: Aubagne, Bar-le-Duc, Boulogne-Billancourt, Castres, Colomiers, Compiègne, Figeac, Frýdek-Místek, Gibraltar, Hasselt, Hořovice, Châteauroux, Iliupolis, Issoudun, Keila, Kiruna, Libourne, Manises, Manosque, Mariehamn, Mons, Moskva-Čeremuški, Nova Gorica, Övertorneå, Ploješť, Vitré, Żory, ba i v estonském hlavní městě Tallinn (které i díky tomu získalo titul zeleného města Evropy) – ale i na území celého státu Lucembursko!
Shrnuto a podtrženo to vypadá, jako by Bůh papežovu návštěvu na Slovensku zamýšlel jako jednu velikou přehlídku všech Potěmkinových vesnic a potěmkiniád vůbec: nejen na Slovensku a v římskokatolické církvi – ale i v celé Evropě a na celém světě…