Cyrilometodějská stezka propojena s dvěma římskými bazilikami

Svatí Cyril a Metoděj přinášejí ostatky sv. Klementa, freska v basilice sv.Klimenta, 11.století - repro Wikipedia

Podepsáním memorand o spolupráci se symbolicky propojily nejhlubší kořeny evropské kulturní tradice. Připomínka jednoho důležitého aktu, který je sice překryt akutní válečnou situací, ale má nadčasový a nadregionální význam.

Cyrilometodějská tradice je pro slovanské národy a jejich kulturní identitu klíčovým faktorem. Odvíjí se od ní vzdělanost, náboženská orientace a písmo u velké části Slovanů. V případě písma jde o varianty původního písma, které dnes používá 200 milionů lidí.

Velkomoravská mise slovanských věrozvěstů Cyrila (Konstantina) a Metoděje měla své pokračování na Balkáně a propojila tak několik národů. Symbolickým vyjádřením historické důležitosti a rozsahu této tradice je Cyrilometodějská stezka, která je součástí sítě Kulturních stezek Rady Evropy. Propojuje místa, jež jsou spjata s působením Cyrila a Metoděje a jejich žáků. Jde většinou o archeologická naleziště (v oblasti střední Evropy jde nejčastěji o slovanská hradiště spojená s velkomoravským obdobím) a archeoparky, sakrální památky včetně poutních míst a jiné kulturní a historické památky jako např. hrady, muzea a podobně. Nedílnou součástí jsou akce a programy upozorňující na nehmotné slovanské kulturní dědictví. Kulturní stezka je založena na síti partnerů, kteří se rozhodli využít bohatého kulturního dědictví, které sv. Cyril a Metoděj a jejich žáci zaseli ve velké části Evropy. Oficiální členská síť sdružení se skládá z 19 členů (regionů, obcí, institucí a sdružení) z 6 zemí (ČR, SR, Řecko, Bulharsko, Slovinsko a Maďarsko).

Každá taková tematická kulturní stezka v rámci Evropy musí splňovat řadu náročných kritérií, aby mohla být součástí sítě a sloužit k poznávacím a turistickým účelům. V neposlední řadě slouží i poutníkům, kteří chtějí obnovit její duchovní potenciál.

Program kulturních stezek zahájila Rada Evropy v roce 1987 obnovou svatojakubské stezky do Santiaga de Compostela. Cyrilometodějské stezce byla udělena certifikace po náročném přijímacím řízení v roce 2021.

Počátkem roku 2022, tedy necelý rok po certifikaci, se podařilo propojit Cyrilometodějskou stezku, která spojuje Moravu s balkánskými teritorii, s římskými bazilikami, jež jsou spojeny s osobnostmi slovanských apoštolů. Jedná se o baziliku sv. Klimenta, kde byl sv. Cyril pochován, a baziliku sv. Praxedy, kde i s bratrem Metodějem pobývali během svého pobytu v Římě. Významné jednání proběhlo také v papežské bazilice Santa Maria Maggiore (Panny Marie Sněžné), kde byla r. 822 schválena slovanská bohoslužba.

Díky spolupráci se stezkou Romea Strata se před Cyrilometodějskou stezkou otevřela přímá cesta do Říma, kde je cílem putování bazilika sv. Klimenta. „Napojením naší stezky na stezku Romea Strata se nemusíme v Itálii pouštět do trasování a vyznačování. Využíváme plně trasy Romea Strata a po jejích trasách vstupujeme do Říma. Tam pak chceme ve spolupráci s představiteli bazilik a města Řím vyznačit vnitřní okruh, který již pod značkou Cyrilometodějské stezky vyvrcholí u hrobu sv. Cyrila,“ uvedla ředitelka sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje Zuzana Vojtová. Stejným principem pak naše stezka pomáhá Romea Strata při trasování přes naše území, kdy naopak jsou využívány trasy cyrilometodějské a také svatojakubské.

Historie tu promlouvá díky projektu kulturních stezek na našem území skrze silné symboly, jejichž význam je plnohodnotným příspěvkem k evropské kulturní a duchovní tradici. Máme být na co hrdí.